Při oslavách výročí předvedli hasiči na Husově náměstí v Rakovníku zásah, při kterém vyprostili osobu z havarovaného automobilu.
Nejprve ve městě hasili Sokolové, od roku 1873 dobrovolníci
Profesionální hasiči působí v Rakovníku 50 let
RAKOVNÍK. Jsou vždy připraveni pomoci a v boji s „červeným kohoutem“ často nasazují i vlastní životy. Řeč je o profesionální jednotce rakovnických hasičů, kteří letos oslavili 50. výročí založení útvaru. Začínali jako malá jednotka ve dvoře radnice s jednou cisternovou stříkačkou. Dnes tu slouží v nepřetržitém provozu třiatřicet špičkově vybavených profesionálů. Zasahují nejen u požárů, ekologických havárií a živelních katastrof, ale též u vážných dopravních nehod.
Dobrovolná jednotka
První zmínku o rakovnických hasičích nalezneme z roku 1869. Tehdy díky podnětu rakovnických vlastenců byl sbor hasičstva zapojený do tělovýchovné jednoty Sokol. O rok později byla svolána valná hromada, kde hasičská jednota Sokol v Rakovníku přijala nové členy a funkcionáře. V té době měl sbor 80 členů, z toho 35 činných.
V únoru 1873 založila městská rada samostatný hasičský sbor a schválila služební řád. Pod vedením předsedy městské rady Jana Heinze byly vypracovány stanovy Dobrovolného hasičského sboru pro královské město Rakovník, které byly 25. června 1873 schváleny městskou radou a předloženy k ústřednímu schválení místodržitelství v Praze.
„Prvním předsedou sboru dobrovolníků byl Matěj Klatovský a prvním velitelem Eduard Rickard. V roce 1880 byla zakoupena první stříkačka Hydrofor a v roce 1889 dřevěná stříkačka Cukrovka. O tři roky později pak automobilová stříkačka od firmy Ebert Praha a o 9 let později první hasičský automobil s podvozkem Praga RN,“ připomněl na oslavách výročí hasičů, které se v Rakovníku uskutečnily 18. září, ředitel územního odboru Kladno HZS Středočeského kraje plk. Martin Vondra. Další záznamy o činnosti dobrovolné jednotky chybí.
Nezachraňují jen naše životy, ale i životní prostředí. Na snímku hasiči tvoří norné stěny, aby se pivo z převrácené cisterny u Lišan nedostalo dále do toku.
První zbrojnice
Zlom nastal 1. ledna 1971, kdy svoji činnost zahájil útvar požární ochrany, který měl celkem 12 příslušníků a sídlil ve dvoře rakovnické radnice. „Postupně docházelo k doplňování techniky o cisternovou automobilovou stříkačku CAS 2, která sloužila profesionálnímu sboru do roku 2005 a do loňska pak dobrovolnému sboru v Přílepích. Dále byly pořízeny cisternové automobilové stříkačky CAS 16-ZIL, CAS 32- Tatra 148, automobilový žebřík o dostupné výšce 30 metrů, dopravní automobil s přenosnou stříkačkou o výkonu 1600 litrů za minutu,“ uvedl ředitel.
Do roku 1985 byl navýšen početní stav jednotky na 10 příslušníků na směnu a došlo k modernizaci vozového parku pořízením automobilové stříkačky CAS 32 – Tatra 815 a Cas K25.
Konečně pořádná základna
V roce 1990 se podařilo uskutečnit bezplatný převod části rakovnických kasáren a po stavbě a kolaudaci dne 7. listopadu 1997 se celá profesionální požární ochrana přestěhovala do nové centrální stanice HZS okresu Rakovník. „Dne 1. ledna 2003 pak došlo k založení územního odboru Kladno a stanice Rakovník se stala nově pobočnou stanicí typu P3 s 33 hasiči ve třech směnách,“ vysvětlil.
V současné době je stanice vybavena moderní technikou. Disponuje prvovýjezdovou malou cisternou CAS 24 Scania. Dále velkokapacitním vozidlem CAS 30 Tatra, vyprošťovacím automobilem VYA 20 Tatra, dvěma automobilovými nosiči Scania, týlovým a nouzovým kontejnerem, kontejnerem na likvidaci ropných látek, dekontaminačním přívěsem, čtyřkolkou traxter a další technikou.
„Jednotka zasahuje samozřejmě u všech mimořádných událostí. Její další specializací je nadstandardní vybavení v oblasti dopravních nehod a nebezpečných látek. Podle příslušné legislativy je jednotka vybavena CAS 20 Scania v technickém provedení k zásahu u dopravních nehod, rychlým zásahovým automobilem VW Transporter s vyprošťovací hydraulickou sadou a vyprošťovacím automobilem VYA 20 Tatra. Co se týká nebezpečných látek, tak i zde je jednotka vybavena technikou pro provedení rozsáhlejší zásahu. Prakticky to znamená, že jednotka kromě prvotní záchrany v protichemickém obleku umí utěsnit armatury, nádrže a přečerpávat nebezpečné látky, jako jsou uhlovodíky, kyseliny, jedy apod. Na tuto činnost jednotka disponuje zvýšeným počtem protichemických obleků, dekontaminačním přívěsem a kontejnerem na ropné havárie,“ upřesnil Martin Vondra.
Jednotku dosud vedlo 8 velitelů
Minimální početní stav na směně je osm příslušníků, kteří organizují dva výjezdy. Jeden velitel čety, dva velitelé družstva, čtyři strojníci, jeden chemik, technik a dva hasiči.
V jednotce se vystřídalo několik velitelů. Od roku 1971 do roku 1972 to byl Emanuel Sivý, následně až do roku 1975 Drahoslav Bohunický, kterého vystřídal Jiří Beneš. Od roku 1980 se na devět let stal velitelem Vladimír Beneš, v roce 1990 – 1991 to byl Miloš Košťál. Od roku 1992 až do roku 2000 vedl jednotku Josef Havlíček, v letech 2000 – 2002 Otto Titzl. A od roku 2002 až doposud vedl jednotku Karel Jelínek, se kterým se hasiči na oslavách zároveň také rozloučili.
„U příležitosti oslav 50. výročí naší jednotky musím sdělit, že současný velitel stanice npor. Karel Jelínek požádal o propuštění ze služebního poměru. Proto bych mu dnes chtěl poděkovat za jeho dlouholetou činnost,“ uvedl velitel územního odboru Kladno. Ke změně na postu velitele by mělo dojít do konce roku.
Renáta Fryčová
Největší požár v historii
Největším zásahem hasičů v historii Rakovnicka byl v roce 2015 požár v Chrášťanech, kde zasahovalo 101 jednotek po dobu 7 dnů. Příčina vzniku požáru byla vyšetřovatelem stanovena jako iniciace slámy mechanickou jiskrou, která vznikla po vniknutí kamene do drtiče slámy. Plameny zasáhly 16,8 ha pole s obilím a 14,4 ha lesního porostu. Odhadnuté škody činí přibližně 1,5 milionu korun a uchráněné hodnoty 5 milionů korun. Při požáru došlo ke třem lehkým zraněním zasahujících hasičů.
„Dne 3. srpna 2015 telefonicky oznámil zaměstnanec zemědělské firmy veliteli místní jednotky SDH Chrášťany požár strniště, který se rychle šíří do přilehlých lesů a neposečených polí. Velitel jednotky informaci předal krajskému operačnímu středisku a vyhlásil poplach své jednotce,“ připomíná Martin Vondra.
Na místo byly vyslány jednotky požární ochrany zařazené v prvním stupni poplachového plánu. „A již při výjezdu profesionální jednotky byl na vzdálenost 10 kilometrů vidět hustý bílý kouř,“ vybavuje si. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že se jedná o požár strniště, obilí a přilehlých lesů na ploše přibližně 500 x 500 metrů. Velitelem zásahu byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu a bylo zažádáno o vzlet vrtulníku Letecké služby Policie ČR s bambivakem.
„Po příjezdu řídícího důstojníka územního odboru Kladno byl proveden letecký průzkum nad místem zásahu a vyhlášen zvláštní stupeň poplachu. Na místě zásahu bylo zřízeno velitelské stanoviště a to včetně štábu velitele zásahu. Během pozemního průzkumu velitel zjistil, že se pod místem zásahu nachází ropovod IKL a plynovod. Místo zásahu bylo rozděleno na čtyři sektory, ve kterých zasahovalo celkem 49 jednotek požární ochrany z krajů Středočeského, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, hlavního města Prahy a Záchranného útvaru Zbiroh,“ popsal první den zásahu Martin Vondra.
Požár obilí a strniště byl během hodiny zlikvidován a následně byly všechny síly a prostředky nasazeny na požár lesního porostu a dopravu vody. „Po 20. hodině byly na místo vyžádány osvětlovací balóny pro noční zásah a proběhl poslední letecký průzkum. Bylo tak zjištěno plamenné hoření ve smíšeném lese, které se šířilo směrem na Nový Dvůr. Tento prostor se stal pátým sektorem. Letecká služba do setmění provedla celkem 78 shozů vody a během noci bylo jednotkami nasazeno 45 útočných proudů C52. Po 21. hodině bylo na olešenském rybníku zprovozněno čerpání vody pomocí HFS Somati (technika pro dálkovou dopravu vody),“ vzpomíná.
Další den během nočních a ranních hodin probíhal průzkum a podařilo se zlikvidovat plamenné hoření. Po rozbřesku se na místo zásahu vrátila také letecká služba, která provedla s velitelem zásahu průzkum nad požářištěm.
„Po přeletu byla uspořádána porada velitelů jednotek, po které došlo k vystřídání velitele zásahu, příslušníků a zasahujících jednotek dobrovolných sborů. Ve 12.23 pak byla ve všech sektorech provedena lokalizace a jednotky se soustředily na hašení lesního porostu, odkrývání skrytých ohnisek, vytváření proluk a kácení stromů, které hrozily pádem. Ve 21 hodin proběhlo střídání zasahujících a na místě zůstalo 29 jednotek. Velitel zásahu na místo vyžádal pět kusů termovizních kamer, kterými bylo prováděno odkrývání ohnisek v kořenovém systému. Ve špatně přístupných porostech a lesních školkách bylo k hašení využíváno CAS 15 na podvozku MB Unimog a terénní čtyřkolky.“
Během dalších dnů se už počet jednotek postupně redukoval. Čtvrtý den byl v ranních hodinách ukončen třetí stupeň poplachu a na místě zůstalo už jen 8 jednotek ze Středočeského kraje a odřad z Plzeňského kraje.
Další dva dny na místě zásahu zůstaly nasazeny každý den 4 jednotky, které prováděly průzkum celého prostoru, kde k hoření došlo. Po té, co nebylo 24 hodin nalezeno žádné další ohnisko, byla dne 9. srpna ve 12.10 zadána likvidace požáru a místo bylo předáno místní jednotce, která tu dohlížela až do 11. srpna.
Renáta Fryčová