Na vernisáži výstavy Emil Egon Fürstenberg a Velká pardubická nechyběl ani osminásobný vítěz legendárního dostihu Josef Váňa.

Křivoklát – koncert Heleny Vondráčkové, Malé hradní slavnosti a atraktivní výstava

Nová expozice přiblíží vznik Velké pardubické

KŘIVOKLÁT. Sezóna na hradě Křivoklátě začala. I když, vzhledem k vládním protikoronavirovým opatřením, s několikaměsíčním zpožděním. Dnes už je v plném proudu, ale stále platí dílčí omezení týkající se zejména prohlídek interiérů. Podle nařízení Národního památkového ústavu může jít na prohlídku deset osob včetně průvodce. Pokud jde o skupinu, může být počet návštěvníků třicet, ale všichni musí mít potvrzení o negativním testu na covid-19. Podle vedoucího provozu hradu Ladislava Adama by se počty individuálních návštěvníků měly zvýšit od 1. července. Otevřeny jsou už všechny prohlídkové okruhy. Na nádvoří je vstup neomezený.

Vítězové zapůjčili do expozice své dresy. Autorkou slaměných prvků je Petra Domčíková.

Ikony legendárního dostihu

Na příchozí, kteří absolvují prohlídku interiérů, čeká netradiční novinka. Od čtvrtka 10. června je v hradní konírně (bývalém lapidáriu) k vidění výstava nazvaná Emil Egon Fürstenberg a Velká pardubická. Jedná se o příběh předposledního majitele křivoklátského panství a prvního stavitele kurzu Velké pardubické. Vernisáži byli přítomni tři nejlepší čeští žokejové – několikanásobní vítězové slavného dostihu: Václav Chaloupka (4x), Josef Váňa (8x) a Jan Faltejsek (5x). „Tyto tři jezdecké legendy vlastní dohromady 17 vítězných trofejí ve Velké pardubické. Václav Chaloupka vyhrál poprvé v roce 1969. Když si to vydělíte, tak mají za proběhlých 51 ročníků, kterých se zúčastnili, celou třetinu vítězství. A to je na tak těžkém dostihu, jakým Velká pardubické bezesporu je, víc než obdivuhodné,“ konstatoval při vernisáži kastelán hradu Petr Slabý. Všichni tři zapůjčili na výstavu své dresy a další artefakty.

„Expozice sice není nijak velká, ale jsem přesvědčený o tom, že sdělení a informace, které má předat, jsou zajímavé a atraktivní. Jde nám o to, aby si z ní návštěvníci odnesli dobrý dojem,“ doplnil křivoklátský kastelán. Velkou zásluhu na realizaci výstavy mají nejen všichni současní zaměstnanci hradu, ale také výtvarnice Petra Domčíková, která je autorkou všech slaměných prvků (postavy žokejů a koně, vše v životní velikosti, jsou zhotovené ze slámy), a Petr Vajner s manželkou, kteří věnovali do expozice cenné historické fotografie Fürstenbergů zejména v souvislosti s parforsními hony v Pardubicích.

S osobností Emila Egona z Fürstenbergu a jeho podílem na vzniku legendárního závodu seznámil přítomné publicista a dostihový historik Martin Cáp.

Na nádvoří hradu si mohou návštěvníci u mincířky Jitky Veckové vlastnoručně vyrazit pamětní minci.

Emil Egon z Fürstenbergu

Princ Emil Egon z Fürstenbergu se narodil 12. září 1825 v Donaueschingen jako třetí syn Karla Egona II. a Amalie, princezny Badenské.

Ze tří synů Karla Egona II. se dědicem panství Křivoklát stal Maxmilian Egon I., který se v roce 1860 oženil s hraběnkou Leontinou Antonií z Khevenhüller-Metsch. Po jeho předčasné smrti 27. července 1873 se stal dědicem Křivoklátska jeho nezletilý syn Maxmilian Egon II. Za poručníka mu byl ustaven až do jeho dospělosti v roce 1885 strýc Emil Egon. Dva roky po smrti svého bratra se Emil Egon oženil s jeho vdovou Leontinou.

Jméno prince Emila Egona je spojeno i s nejslavnějším českým dostihovým závodem – Velkou pardubickou. Ta vznikla na základě tzv. parforsních honů, které byly do Čech importovány z Anglie a Francie. Jeden z prvních soutěžních parforsních honů se odehrál v roce 1836 na pozemcích hraběte Oktaviána Kinského v okolí Chlumce nad Cidlinou. Záhy se staly součástí parforsních honů dostihové dráhy. Podle dobových záznamů převzal princ Emil Egon mastrování honů v roce 1872. Spolu s jezdci psovody užíval výborných koní pocházejících z jeho chovu v Lánech. Také zvěř pro hony pocházela výhradně z tamního revíru.

V roce 1874 se rozhodl Spolek pěstitelů českých koní uspořádat na pozemcích hraběte Kinského velký překážkový dostih. Tvorbou dráhy, dostatečně obtížné a pokud možno nesrovnatelné s již existujícími drahami v Evropě, byli spolkem pověřeni hrabě Kinský, princ Emil Egon z Fürstenbergu, hrabě Maxmilián Ugarte a princ Egon Thurn-Taxis. Čtveřice zkušených jezdců a milovníků koní navrhla a dohlížela na vybudování závodiště s originálním střídáním povrchů dráhy a řadou přírodních překážek různých typů. První závod na nové trati se uskutečnil 5. listopadu 1874, jen několik dnů před návštěvou císaře Františka Josefa I. a jeho choti Sissi. O vítězství tehdy usilovalo 14 koní. Mimořádně obtížný dostih, dotovaný částkou 8 tisíc zlatých, dokončila jen polovina z nich. Jako první proběhl cílem plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle.

Dostih dokončilo pouhých sedm koní. Jeho první obětí se stal kůň Strizzel, který si na bulfinši zlomil vaz. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen v českých zemích. Od té doby se Velká pardubická běhá každý rok s výjimkou válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami v prostoru, kde je nyní parkoviště.

Životní pouť prince Emila Egona z Fürstenbergu se uzavřela 15. května 1899 dvě hodiny po půlnoci na zámku Leontýn. Pochován byl do rodinné hrobky v Nižboru, jako poslední příslušník fürstenberského knížecího rodu. Dostih, který pomáhal založit, trvá dodnes.

Vondráčková a hradní slavnosti

Nová expozice není ale jediná novinka, která na návštěvníky hradu Křivoklátu v průběhu léta čeká. „V pátek 2. července zavítá na hrad zpěvačka Helena Vondráčková, aby zde za doprovodu Charlie Bandu uvedla druhý koncert svého turné Vzhůru k výšinám Tour. Koncert zpěvačky, která ještě nikdy na Křivoklátě nevystupovala, začíná v 19 hodin.

Na vystoupení paní Vondráčkové naváží ve dnech 3. až 6. července Malé hradní slavnosti. Je to taková malá náplast na letošní neuskutečněné Knížecí Velikonoce. Na nádvoří a v předhradí bude probíhat jarmark a je připravený i doprovodný kulturní program,“ zve na Křivoklát Petr Slabý. Prázdninový program ještě není uzavřený. Měly by se zde objevit stálice jako je skupina Keks a Luboš Pospíšil a možná i některé další hvězdy. Vše se bude odvíjet od aktuální situace.

Bohužel, návštěvníci už nebudou moci navštívit řezbářské sympózium Křivořezání. Stejně tak na hradě skončil i srpnový Noir Film Festival. Kdo chce zhlédnout mistry ostrých dlát v akci, může zajet na hrad Svojanov, kde ve dnech 10. až 17. července proběhnou Řezbářské dny (zúčastní se jich i několik tradičních účastníků Křivořezání). A pokud zatoužíte po noirových filmech, budete se muset přesunout na hrad Český Šternberk, kde se Noir Film Festival uskuteční ve dnech 18. až 22. srpna.

Na hradním nádvoří najdete i mincířku Jitku Veckovou, můžete vystoupat na ochoz věže Huderky, zastřílet si z kuše nebo si v Galerii Nakřivo prohlédnout výstavu prací rakovnického fotografa Josefa Seiberta na téma Křivoklátsko.

Tomáš Bednařík