Pavel Hejda s kapitálním dvanáctikilovým kaprem.

„Každá ryba nemusí skončit na talíři,“ říká Pavel Hejda

Díky Covidu se spousta lidí k rybařině vrací

Začátkem letošního roku se předsedou rakovnické organizace Českého rybářského svazu stal Pavel Hejda. Členem svazu je od roku 1996 a zhruba patnáct let působil ve funkci místopředsedy MO. Rodák z Lužné se celý život živí převážně zemědělstvím. Svoji první rybu chytil už jako malý kluk. Aktivně se rybařině věnuje od dvaceti let a láska k tomuto sportu mu zůstala dodnes. Jeho nejoblíbenějším revírem je Berounka 6 a rybou pstruh potoční.

Jak funguje místní organizace?

Jsme nezisková organizace a příjem nám jde z územního rybářského svazu za zarybňování revírů a výdej povolenek. Nepodnikáme tak, že bychom prodávali ryby mimo Český rybářský svaz. My ryby nebo rybí násady nakupujeme a ve svých chovných vodách si je chováme. To znamená, že nakoupíme třeba půlkilového kapra a za rok jsme schopni z něj udělat kapra, kterého nasazujeme. Ten má průměr kilo a půl, a když ho vysadíme, tak nám to územní svaz proplácí. Princip je takový, že máme určité revíry. Na každý revír je vypsaný krajským úřadem dekret a organizace je povinna ho splnit. V dekretu je napsáno, kolik ryb se do revíru má vysadit a jaké druhy, kolik povolenek může být vydáno na daný revír a podobně.

Naše organizace má takřka 900 členů. Letos máme už minimálně 50 nových členů. Je pravda, že spousta lidí se díky covidu k rybařině vrací, ale mám strach, že až se ekonomika zase rozjede a lidé budou zase pracovat, opět na to nebudou mít čas.

Jaké máte chovné rybníky a revíry?

Naším největším mimopstruhovým revírem je Berounka 6, od Nezabudic po Zvíkovec. Rakovnický potok 2 (vlastní tok potoka) a rybníky Senec, Pavlíkov, Bory a Panoší Újezd. Dalším revírem je rybník Olešná a Lišanský potok. Pak máme jednu takovou specialitu, a tou je Bartoňský rybník. To býval chovný rybník, ale my jsme tam vyhlásili takzvaný odlov na udici. Ale pro rybáře tu platí stejná pravidla jako na běžném revíru.

Také máme pstruhový revír Rakovnický potok 2P, ten vede od železničního mostu nad SK až do Švihova. A ještě pro územní svaz obhospodařujeme další pstruhový revír – říčku Javornici.

Náš hlavní chovný rybník je Žákův rybník. Pak máme Nový Dvůr u Chrášťan, návesní rybníky v Lišanech, v Lužné a v Nesuchyni. Dále nad Tyršovým koupalištěm nádrže Malá a Velká Amerika, rybník na Krakovci a samozřejmě využíváme rybochovné zařízení na Žákově mlýně, kde si z malých ryb vychováváme větší. Máme tady kapry, líny, amury a další druhy ryb.

Jakým způsobem ryby chováte?

Ryby, které jsme vychovali, prošly našimi chovnými rybníky. Loni jsme vysadili našich vychovaných 18,4 tun ryb (z toho 15 tun kapra) plus další ryby, které nakupujeme a rovnou vysazujeme, jako je parma, ostroretka, podoustev apod. Tyto násady dodává územní svaz a rovnou je vysazujeme do revírů. Stejně tak úhoří monté.

My vychováváme kapra, lína, amura, děláme i cejna, umíme dělat štiku a rozkrmujeme candáta. Kupujeme i velkou štiku, kterou rovnou vysazujeme, to samé s candátem. Tady je to tak půl na půl. Podle roku, jak se povedou násady.

Ne na každém rybníku se dají vychovat všechny ryby. Tady na Žákově rybníku máme kapra, amura, lína, dokážeme tu udělat štiku, ale candáta tady neuděláme. Je to tím, že je tam dost bahna a teče sem voda z luženské čističky. Candáta děláme na Krakovci, protože tam na to máme dost čistou vodu. Tady u nás na rybníčku 6 máme větší líny a amury a na těch malých rybníčcích chováme směs lína a amura a přisazujeme do toho kapra, aby nám rybníčky nezarůstaly.

Rakovničtí rybáři věnují spoustu času výchově svých následovníků. Každoročně pro ně na Olešné připravují závody.

Vytíráme jen štiku. Máme vlastní chovné hejno a každý rok začátkem dubna štiky vytřeme a po vylíhnutí je dále rozkrmujeme. To bývá asi tak 20 procent z celkové násady, zbytek je nákup.

Podle čeho zarybňujete revíry?

Dekretem je dané kolik se do revíru musí každý rok nasadit ryb a pomocí zápisů z povolenek se sleduje výlovek z revíru. Z toho se vypočítá takzvaná redistribuce a na každý rok se určuje podle roku předminulého. Takže pro rok 2020 se určovala podle povolenek z roku 2018. To nám dodává územní svaz většinou ve formě kapra, za loňský rok jsme dostali pětadvacet metráků kapra. Proto je důležité, aby rybáři poctivě zapisovali každou ulovenou rybu, kterou si nechají, protože pak je možné, aby se tam vrátila zpátky. Jenže to se bohužel neděje. Pak se dělá statistika nějaké nádrže a zjistí se, že by měla být tak plná, že by se tam ryby nemohly ani vejít. Ve skutečnosti je rybník vychytaný, jen to lidé nezapsali. Takže to si musí rybáři uvědomit, že to dělají vlastně ve svůj neprospěch.

Loni jsme například na Berounku nasadili šestačtyřicet metráků kapra plus z redistribuce zhruba deset metráků. Jen tam šly ryby v hodnotě takřka půl milionu korun. Na všechny revíry pak v hodnotě milion sto tisíc korun.

Změnilo se chování rybářů za poslední roky? Nebo si stále nosí od vody vše, co chytí?

Mladí rybáři tu rybařinu berou už trošku jinak. Už to nevidí tak, že musí rybu chytit k večeři nebo někde prodat, jako se to dělalo před třiceti lety. Dneska už hodně z nich ryby pouští a chytají i humánnějšími způsoby lovu. Například feeder nebo lehká přívlač na gumové nástrahy.

Ty nehumánní jako byly srkačky a víceháčky jsme zakázali. Zase na druhou stranu jsou techniky lovu mnohem vyspělejší než tomu bylo tehdy. I návnady a nástrahy jsou vyráběny dokonaleji, takže ryba nemá moc šancí na únik. Když rybář techniku lovu ovládá, většinou ji chytí.

Já jsem člen rybářské stráže s celokrajskou působností a abych pravdu řekl, tak letos jsem ještě nikomu žádnou povolenku nezadržel. Ale najdou se tací, kteří dělají problémy. Například minulý týden kontroloval kolega tři rybáře na Bartoni. Registrovaný rybář z nich byl jen jeden, ale povolenku měl z loňského roku a ti dva byli normální pytláci. Takže se to řešilo s policií, bylo tady docela pozdvižení. Nebyli to Češi ale Rumuni. Ten pseudorybář si ty ryby ještě fotil a dával na sociální síť. Sice si je zapsal, ale povolenku v termínu neodevzdal, takže vše bylo špatně. Pokud by byla škoda nad 5000 korun, byl by to trestný čin. A pořádek u vody? Letos jsme jen z Bartoně odvezli asi 26 pytlů odpadu. Ale určitě to není jen od rybářů.

Jsou v našich vodách kapitální kusy?

My tady nevychováváme kapitální kousky, protože na to ekonomicky nemáme. Jak jsem říkal, nakupujeme rybu, která má půl kila a na chovném rybníku z ní uděláme rybu, která útočí na stanovenou míru. Proto jsme zvedli míru kapra na 45 cm. Násada má 40 cm téměř vždy, často i víc, tak aby to rybáři neodnesli hned první týden po nasazení.

Zarybňovací plán plníme nad míru. Ryba má potenciál, aby v revíru vyrostla, ale rybáři k tomu musí tak přistupovat. Mám vyzkoušeno, že na rybnících velké ryby nejsou, tam to rybáři vychytají dříve, než stačí vyrůst. V řece ale jsou. Z Berounky mám největšího kapra desetikilového, ale viděl jsem tam i dvacetikilového.

Plánujete na letošek nějaké akce?

Letos jsme bohužel museli všechny zrušit. V termínu plánovaných dětských závodů již byla situace uvolněnější, nicméně času na přípravu bylo málo a navíc jsou lidé opatrní a celkem logicky se nechtějí větších akcí účastnit. Proto zatím vyčkáváme, jak se bude situace dále vyvíjet. Až to bude možné, určitě něco uspořádáme. Stojí za tím parta chlapů, už je to tady taková tradice a je úplně jedno, kdo je předsedou. Při výlovu Žákova rybníka bude pro veřejnost připravené tradiční občerstvení u nás v areálu. Sledujte naše webové stránky www.mocrsrakovnik.hys.cz.

Renáta Fryčová