Na zámku se chystají nejprve opravit střechu, poté přijde na řadu rekonstrukce vnitřních prostor.

Do zámku se po dlouhých 30 letech vrací život

V pivovaru na Olešné se opět vaří pivo

OLEŠNÁ. Olešenský zámek je dominantou obce už takřka 300 let. Za tu dobu si prožil svoji největší slávu, ale i úpadek a chátrání. Nyní ho vlastní rodina Pavla Malkovského, který začal do zámku a okolí postupně navracet život. Podařilo se mu znovu otevřít zámecký pivovar a pracuje na další rekonstrukci. O současnosti zámku a přilehlém areálu, ale i o plánech do budoucna, jsme si povídali se správcem – Janem Provazníkem.

První historická zmínka o zámku Olešná pochází z roku 1503, kdy v obci postavil Jiřík Birka tvrz Olešku. A malý pivovar. O sedmadvacet let později byla pak rodem Šlovických ze Šlovic tvrz přestavěna na renezanční zámek.

Italové v Olešné

Svoji současnou podobu získal zámek za vlády italského rodu. Hraběnka Maria Anna von Mollart zahájila v letech 1750 jeho přestavbu podle vídeňského barokního zámku Schönbrunnu. „Řekl bych, že za Italů zámek nejvíce žil,“ míní Jan Provazník. Vyplývá to jednak z majetku, který vlastnili, ale i z některých dochovaných archiválií. Rod nevlastnil jen zámek samotný, ale také kamenolom v Přílepech. Z kamene nechávali vyrábět sochy, které zdobily park ve francouzském stylu. Sochy z tohoto období můžete vidět ještě dnes přímo na Olešné, ale i na cestách do Lišan, Rakovníka, Chrášťan a na polní cestě vedoucí do Kněževsi.

Jan Provazník

V majetku Fürstenbergů

V roce 1836 koupil Olešnou panující kníže Karel Egon Fürstenberg. Nejvíce času trávil na Křivoklátu nebo v Lánech a na Olešnou jezdil jen zřídka. Za jeho vlastnictví se na zámku přestalo vařit pivo a vybudoval se lihovar. „Jelikož byl zámek majetkem Fürstenbergů, nebylo vhodné tady provozovat pivovar, když v Krušovicích byl také v jejich majetku pivovar daleko větší,“ vypráví správce.

Jelikož byl kníže dobrý hospodář, pivovar nechal přestavěn na lihovar. „Ten dával místním větší možnosti. Mohli sem totiž dodávat brambory, které vypěstovali. A to, co zbylo po vypalování, se zkrmovalo dobytkem.“ Po první světové válce vznikla z lihovaru akciová společnost, takže z malých sedláků se pak stali akcionáři.

Fürstenbergové zrušili také některé obory na vysokou zvěř a i několik rybníků. Ještě v Borských lesích můžeme vidět prokopané hráze. „Udělali to, aby zámek postavili ekonomicky na nohy,“ vysvětlil správce.

Válka, komunisté a restituce

Po první světové válce se stal zámek velkostatkem. A protože musela šlechta po pozemkové reformě v roce 1925 přenechávat majetek státu, olešenský zámek přišel o veškeré lesy a zůstaly mu jen pole.

Kvůli ztrátovým výsledkům prodalo město Rakovník v roce 1934 zbylý majetek statku i se zámkem generálnímu řediteli České uhelné společnosti Karlu Gallerovi. Pak přišla 2. světová válka. „To byla pro všechny těžká situace. Zámek se bral jako centrum obce a kladenské gestapo ho mělo na zřeteli. V místních lesích (Borské lesy) si vybudovali Němci vojenský srub a byl tam zakázaný vstup,“ vypráví Jan Provazník.

Po skončení války nastoupil na zámek správce. Ten ale hospodařil tak, že za rok přivedl celý statek do bankrotu. Následně přišlo znárodnění a areál zámku se rozdělil. „Část areálu získala Strojní traktorová stanice a část JZD. Pivovar a přilehlé budovy patřily pod JZD.“

Po roce 1989 získali zámek a s ním budovy a pole potomci Karla Gallera. „Po revoluci se restituenti rozhodli, že do zámku investovat nebudou a že ho prodají. Prodej se ale protahoval 30 let a za tu dobu zámek velmi zchátral. V průběhu let se objevilo několik zájemců o koupi. Někteří se i prohlásili za nové majitelé. Z podpisu smlouvy ale nakonec sešlo, protože jim chybělo dostatek financí. Majiteli byli restituenti až do doby, kdy zámek koupila rodina Pavla Malkovského,“ vysvětluje správce.

Olešenský pivovar byl veřejnosti otevřen na letošní Velikonoce.

Obnovení pivovaru

Nový majitel by rád areál zrekonstruoval do původní podoby. Bude to ale, jak se říká, běh na dlouhou trať, protože z větší části je celý areál doslova zříceninou. „Na veškeré práce musíme mít vyjádření a povolení. V současné době, kdy je nedostatek stavebníků, statiků a podobných profesí, je strašně těžké dohledat někoho, kdo by byl ochotný připravit jen projektovou dokumentaci.“

Co se podařilo, bylo v prosinci minulého roku znovuotevření pivovaru, který byl na Velikonoce představen veřejnosti. „Pivovar bychom chtěli do budoucna postupně rozšířit. Přesunuli bychom varnu do té vysoké budovy, která není ještě zrekonstruovaná. Tam by mohla vzniknout i pivnice, kam by se lidé mohli přímo podívat, jak se vaří pivo. V další části budov by měla vzniknout restaurace i nějaké menší wellnes. Máme na to projekt, ale ještě nemáme stavební povolení,“ prozradil.

Ten, kdo chce ochutnat olešenské pivo, může tak učinit přímo na pivovarském dvoře. Od čtvrtka do neděle tu během letních prázdnin probíhá stánkový prodej točeného piva. Zakoupit ho lze také v pet lahvích na několika místech na Rakovnicku a ochutnat ho můžete už i ve městě. „Zatím se nám nepodařilo dostat se do rakovnických hospod, které by měly zájem naše pivo točit, ale je tam veliká konkurence velkých pivovarů. Nyní máme točené pivo v bistru Adolf Engel a snad si na něj začínají lidé zvykat.“ V pivovaru vaří 12 stupňový ležák a pivo typu Pale Ale.

Otevření zámku

Koncept, kterým by se měl zámek do budoucna ubírat, není zatím nijak ostře vymezen. Ale minimálně jedna třetina prostor by se měla otevřít veřejnosti. „Co se týče zámku, tam se nám povedlo sehnat firmu, která udělala projektovou dokumentaci s kompletním řešením rekonstrukce střechy. Ale je to velice nákladné, jen náklady na projekt stojí jako stavba rodinného domu, snažíme se na to získat dotaci a zajišťovat objekt tak, aby nedošlo k dalšímu poškozování,“ uvedl Jan Provazník.

K zámku také patří několik desítek hektarů hospodářství. Mimochodem, pivovar se současný majitel rozhodl obnovit hlavně proto, že chce na zámeckých chmelnicích pěstovat vlastní chmel a hledal pro něj využití. „Hospodářství se sice výrazně zmenšilo o lesy, ale na polích pracujeme. Pěstujeme různé plodiny. Majitel se rozhodl jít ekologickou cestou bez chemie. Pěstujeme žito, pšenici, ječmen, brambory, pohanku, technické konopí, ale také zlepšující plodiny. Na polích máme biopásy pro zvěř, které se nesklízí a zůstávají do dalšího roku. Snažíme se k tomu přistupovat tak, aby došlo k regeneraci krajiny,“ řekl správce. Letos se podařilo odbahnit zámecký rybník, ve kterém se už prohánějí kapři, štiky a líni.

Ranč u Zámku

Podle Jana Provazníka jsou příjemným osvěžením areálu i koně Jiřiny Červenkové, kteří sem prostě patří. Jiřina hledala na Olešné prostory pro své koně a nakonec je našla přímo na pohádkovém místě, a to na zámku. „Majitel i pan správce jsou velice vstřícní. Vzájemně si pomáháme, pořádáme spolu akce,“ říká. Později, při větším zájmu dětí, museli založit ranč. „Máme tu čtyři koně a každý koník má nějaký zdravotní problém. Fungují na bázi rodinné stáje, ale pokud si chce někdo objednat jízdu přírodou na koňském hřbetě, není to problém. Děti jezdí s koňmi čtyřikrát do týdne. Ale není to jen o jízdě. Kompletně se o ně starají, čistí je a pečují o ně.“ Na ranči mají také morčátka, se kterými mohou děti trávit volný čas.

Zábava na zámku

Během roku se už areál zámku několikrát otevřel široké veřejnosti. Poprvé to bylo při slavnostním otevření pivovaru. Na konci června zahájili sezonu Olešenským špacírem pro zdraví. Tím ale letošní program rozhodně nekončí. „Všechny srdečně zveme na promítání letního kina, které plánujeme na srpen a září,“ připomíná správce. Ten, kdo by se chtěl na zámku zastavit jen na dobré točené pivo, může tak učinit od čtvrtka do neděle v odpoledních hodinách, nebo se telefonicky domluvit na prohlídce pivovaru. Renáta Fryčová