Dominik Knot při výzkumné práci v šumavském lese.

Kůrovcová kalamita zasáhne pravděpodobně i Rakovnicko

Srážkově podprůměrné roky způsobily chřadnutí smrků

V souvislosti s životním prostředím se v české kotlině nejvíce skloňují témata: sucho, kůrovec a lesní zvěř. Všechny tyto problémy mají podle odborníků společného jmenovatele – smrkovou monokulturu. Ta způsobuje, že lesy nejsou v kýžené rovnováze. Pokud se totiž v jehličnatých porostech nevyskytuje dostatečné množství listnatých stromů, nastávají problémy.

Vědci se snaží zjistit, jak opět dosáhnout rovnováhy ekosystému a obnovit přirozenou sílu našich lesů. Jedním z pracovníků, kteří se na výzkumech podílejí, je student lesního inženýrství na ČZU a člen vědeckého týmu na katedře Ekologie lesa Dominik Knot z Lužné.

„V našich zeměpisných šířkách bohužel dochází k postupnému zvyšování průměrných ročních teplot, což ruku v ruce s nedostatečnými a nerovnoměrnými srážkami negativně ovlivňuje množství vody v krajině. Všichni můžeme pozorovat, že ubývá deštivých dnů a naopak přibývá meteorologických jevů, jako jsou extrémní bouřky či přívalové deště. V obou případech dochází ke snížení vitality lesních porostů a zvláště náchylnou dřevinou je potom smrk, který bývá v běžných hospodářských lesích hojně zastoupen,“ popisuje Dominik Knot.

Novým způsobem ochrany je zakrytí chemicky ošetřených kmenů textílií. Brouk se vylíhne, ale už neuletí a uhyne.

Nedostatek obrany

Pokud klesne průměrný úhrn srážek pod šest set milimetrů, trpí smrk se svými mělkými kořeny nedostatkem vláhy. Jeho kořenový systém sahá do hloubky pouhých několika decimetrů. Pokud strom nedosáhne na stále klesající hladinu vody, sníží se jeho obranyschopnost vůči škodlivým organismům, jako je třeba kůrovec (lýkožrout smrkový).

Chřadnutí smrkových porostů způsobily poslední dva srážkově podprůměrné roky. „Můžeme si to představit tak, že oslabené dřeviny nejsou schopné si vytvořit dostatečné množství obranných látek. To se následně projeví tím, že snadno podlehnou podkornímu hmyzu či houbovým onemocněním.“ Podle Knota navíc extrémní teploty urychlují vývoj všech brouků, kteří svůj počet navyšují během sezóny geometrickou řadou.

„Smrk je v lesním hospodářství hlavní dřevinou. Dnes už víme, že tento stav není trvale udržitelný. Pokud je pěstována v nepřirozených podmínkách nebo nepůvodních stanovištích, jak tomu obvykle bývá, nemůžeme se divit, že dochází k jednorázovému odlesnění stovek v podstatě monokulturních porostů,“ říká Dominik.

Aktuálně se podílí na výzkumu na Šumavě, kde se zjišťují následky kůrovcové kalamity z přelomu tisíciletí. „Do některých oblastí tady člověk nijak nezasahoval a příroda si musela poradit sama. Nyní analyzujeme, jaké má tento systém výhody. Obdobný projekt probíhá i v Krkonoších. Ten se pro změnu zabývá introdukcí listnatých stromů do smrkové monokultury. Nevýhodou je, že získat výstupy z takových projektů trvá řadu let, a my bychom je potřebovali uplatnit aktuálně,“ doplňuje Dominik Knot.

Kůrovec neboli lýkožrout smrkový neměří více jak 4 milimetry.

O stovky procent

A jak jsme na tom s aktuálním stavem v křivoklátských a luženských lesích? Tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová v našem rozhovoru potvrzuje, že za kůrovcovou situaci na Rakovnicku stojí oslabení smrkových porostů v souvislosti s nedostatkem srážek.

Jaká je kůrovcová situace na Rakovnicku?

Vzhledem k suchu v posledních letech má poškození lesních porostů vzrůstající tendenci. Smrky nemají dostatek vláhy a na kůrovce, kterého by v normálních letech zavalily pryskyřicí, nemají dostatek síly. Teplá období pak napomáhají k jeho množení. Kůrovec v běžném roce zvládne obvykle dvě generace, minulý rok byly nejméně tři. Na Rakovnicku to znamená nárůst řádově o stovky procent.

Jak se poškozené dřevo zpracovává?

Pokud jsou dobré odbytové podmínky, napadené dřevo je odvezeno ihned z lesa a dále je ošetřováno přímo u zpracovatele. V opačném případě je chemicky ošetřeno přímo v lese nebo na skládkách. Pokud je strom napadený čerstvě a zůstává zelený, kvalita dřeva není snížena. Jestliže strom po napadení uschne, cena dřeva se výrazně snižuje. Množství takto vytěženého dřeva roste. V roce 2016 to bylo na Křivoklátsku 1900 m3 a v roce 2018 už 6300 m3.

Pro představu: veškeré těžby v běžných letech se pohybují okolo 65 tisíc metrů krychlových dřeva za rok, tzn. že kůrovcové těžby se v minulém roce pohybovaly kolem 10 % ročních těžeb, nejvíce zasaženými revíry byly Haná, Tři Stoly a Lužná.

Jaká další opatření se dělají kromě těžby?

Na Křivoklátsku jsou to například čerstvě pokácené stromy – tzv. lapáky, na něž se brouk přirozeným způsobem vnadí a před dokončením vývoje je asanován. Dále se jedná o tzv. lapače, což jsou černá plastová zařízení, kde je umístěn feromonový odparník, který vnadí kůrovce, jenž se kumuluje v nádobě, a poté je opět zlikvidován. Případně můžeme hovořit o tzv. otrávených trojnožkách. Jedná se o chemicky ošetřené kusy dřeva svázané do tzv. trojnožky, opatřené feromonovým odparníkem, kdy kůrovec nalétává na odparník, napadá ošetřené dřevo a následně hyne.

V lesích jsou teď vidět klády zabalené v textílii.

Koncem loňského léta jsme začali ověřovat také novou metodu asanace kůrovcového dříví. Vytěžené dřevo na horní a boční straně ošetříme chemicky insekticidem a následně celou skládku zabalíme do textilie. Princip metody by měl spočívat v tom, že brouk pod plachtou dokončí svůj vývoj, ale není mu umožněné vylétnutí do okolních porostů, a tak si, laicky řečeno, alespoň kousne do dříví pod plachtou, které je otráveno. Mortalita při této metodě je poměrně vysoká. Rovněž je třeba říci, že v rámci celé České republiky byly omezeny veškeré smrkové a borové těžby tak, aby byla vytvořena u dřevozpracujících podniků kapacita pro zpracování kůrovcového dříví.

Jak se zjišťuje četnost napadených stromů?

Napadené stromy vyhledáváme při každodenních pochůzkách po revírech i cílenými prohlídkami ve smrkových porostech. Především tam, kde už někdy kůrovcové stromy byly nalezeny nebo v místech, kde byla zpracovávána nahodilá těžba – vývraty či zlomy. Usychající smrk je pro kůrovce největším lákadlem. Takový strom se nemá sílu bránit.

Jaké další nemoci a paraziti se v lesích nejčastěji objevují?

V současné době stromy nejvíce oslabuje nedostatek vláhy, v minulosti imise. Nicméně naši lesníci neustále monitorují výskyt i dalších škůdců, jako například bekyně mniška nebo bekyně velkohlavá, která je škůdcem především na dubech. Ostatní postižení stromů jsou nepatrná a k lesu prostě patří.

Hrozí, že by i Rakovnicko zasáhla kůrovcová kalamita?

Obecně lze říci, že Rakovnicko i Křivoklátsko jsou oblasti, kde smrkové porosty nejsou dominantní jako na Vysočině. Zastoupení smrku na Lesní správě Lužná se pohybuje okolo 40 %. Naše lesy jsou druhově pestré a při výsadbě nových dbáme na to, aby tomu bylo i nadále. Nicméně je třeba si říci, že pokud bude přetrvávat dlouhodobé sucho a teplo, pak nás pravděpodobně kůrovcová kalamita také zasáhne. Všechny signály tomu bohužel nasvědčují. Situaci bohužel neprospívá ani nedostatek pracovníků a zpracovatelských kapacit.

Barbora Vaicová