Václav Lisner

Slabecký rodák byl popraven kvůli potravinovým lístkům

Pětasedmdesát let od smrti Václava Lisnera

SLABCE. Jen málokdo ví, že ve Slabcích žil řezník Václav Lisner, který byl během druhé světové války odsouzen k trestu smrti. Zemřel proto, že se nechtěl koukat, jak jeho blízcí a lidé z okolí trpí hlady. Poslal jim tedy falešné potravinové lísky. Za to ale zaplatil svým životem.

„14. února si už jen velmi málo pamětníků možná vzpomene, že toho dne uplynulo přesně 75 let od chvíle, kdy v pankrácké sekyrárně v Praze vyhasl život slabeckého občana Václava Lisnera,“ říká Josef Holý ze Slabec, který zdokumentoval život tohoto místního rodáka.

Originály válečných potravinových lítsků.

Kdysi se ho jeden z učitelů zeptal, jestli ví, co to je strach. Když mu Josef Holý odpověděl, že takový pocit má třeba z blížící se písemné práce, začal mu učitel vyprávět příběh Václava Lisnera. „V závěrečném období druhé světové války už ve větší míře pronikala spojenecká letadla nad území protektorátu a mimo bombardování strategických cílů shazovala i padělané potravinové lístky. V posledních lednových dnech roku 1944 byla tato zásilka shozena i nad okolím Slabec. Vrchní četník Jan Haselmann musel s nařízením o přísném zákazu používání těchto lístků ihned do školy a zajistit, aby učitelským sborem i žactvem byly falešné lístky v co největším počtu po okolí sebrány, aby je mohl odevzdat příslušným orgánům. Václav Lisner jich také několik našel a poslal po synovci – slabeckém učni Lomberském – své švagrové do Prahy, která s nimi v obchodě Černošek zaplatila. Při účetní kontrole to bylo vedením podniku zjištěno a oznámeno německým bezpečnostním orgánům,“ vzpomíná na vyprávění svého učitele Josef Holý.

Když přišlo do Slabec hlášení, aby byl řezník Lisner zajištěn a dopraven k vyšetřování, domníval se vedoucí četnické stanice Jan Haselmann, že to bude klasifikováno pouze jako hospodářský přestupek. Celá záležitost byla ale postoupena kladenskému gestapu.

„Vrchní strážmistr Haselmann prý zastavil v Panoším Újezdě u trafiky a nechal u auta otevřené dveře. Po hodné chvíli, kterou co nejdéle protahoval, našel ale Václava Lisnera na svém místě,“ pokračuje Josef Holý. Jelikož to byl čestný muž a za své činy se nijak nestyděl, nechtěl utéct, protože tím by dal najevo, že se něčím provinil. Jenže to neudělal. A tak byl Václav Lisner 14. února 1944 popraven. Jeho švagrová Marie Lisnerová byla odsouzena na čtyři měsíce vězení, které přežila. Mírný trest dostala proto, že ji gestapo nedokázalo, že věděla o tom, že potravinové lístky jsou falešné.

„Když jsme se o jeho smrti dozvěděli, několik nocí jsme nespali. Vždyť jsme k němu, tak jako i ostatní, chodili nakupovat. Na tu bezmocnost, zoufalství a strach nikdy nezapomenu,“ přeříkává pamětník slova svého učitele.

Současná podoba bývalého hostince Reforma.

Josef Holý pátral po tom, jak probíhaly poslední dny slabeckého rodáka, i po okolnostech jeho zatčení. „Vdova po Václavovi Lisnerovi žádala na ministerstvu obrany, aby vydalo osvědčení, že se její manžel účastnil národního boje za osvobození. Přiložila k žádosti dopis, kde vysvětluje, že celý případ byl klasifikován jako sabotáž a že potraviny byly používány jako pomoc lidem, kteří se skrývali před gestapem. A aby zachránila své dvě malé děti, musela tehdy tvrdit, že o manželově činnosti nic nevěděla.“

Václav Lisner se narodil a vyrůstal ve Slabcích v domě číslo popisné 48. „Po I. světové válce bylo rodem Lisnerů postaveno ve Slabcích obydlí číslo popisné 89, kam se Václav Lisner po sňatku s Annou Kohoutovou z Týřovic nastěhoval a provozoval zde řeznictví a pohostinství,“ vysvětluje Josef Holý.

Před předáním nemovitosti pozůstalým po Václavu Lisnerovi tu kratší dobu provozovala pohostinství Bohumila Konopásková, která tu spoluorganizovala v roce 1990 na dlouhou dobu poslední Máje ve Slabcích. „Slabecké pohostinství Reformu – potom střídá několik dalších majitelů, ale těm se dle jejich slov, až tak nedaří. V současné době je bývalá vyhlášená slabecká restaurace svědkem proměn na byty a kanceláře a na dobu minulé slávy už jen vzpomíná,“ uzavírá příběh slabeckého rodáka Josef Holý.

Renáta Fryčová

Rod Lisnerů

Již na počátku 18. století žil rod Lisnerů ve Svinařově. Další potomci žili v Modřejovicích. Až otec Václava Lisnera se přestěhoval do Slabec, kde se mu 14. 11. 1911 narodil syn, který byl kvůli potravinovým lístkům popraven 14. 2. 1944 v pankrácké sekyrárně.