Z cyklovýletu do historického města Szentendre asi 20 km od Budapešti. Zleva učitelka Andrea Kynclová, dále Marek, Tereza, Max, Barbora a Natálie.

Pět novostrašeckých gymnazistů vycestovalo na týden do Maďarska

Projekt Erasmus: Nejen o překonání vlastních hranic

Sedíme ve sborovně Gymnázia J. A. Komenského v Novém Strašecí s mladou usměvavou učitelkou cizích jazyků Andreou Kynclovou. Právě ona zapojila místní studenty do programu Erasmus. Program podporuje zahraniční mobilitu studentů, ale do jisté míry dokáže změnit život. V České republice se do něj zapojila více než stovka škol. Díky jednomu z projektů se gymnazisté podívají do čtyř partnerských zemí. Jednu týdenní návštěvu již mají za sebou. Kolik úsilí taková výprava stojí? A jaké jsou dojmy studentů?

Na oplátku

Aby mohli novostrašečtí studenti vycestovat do první země – Maďarska – čekala Andreu Kynclovou hora smluv a formulářů. Přiznala, že během příprav zažila několik momentů, kdy to chtěla vzdát. Není divu, dokumenty čítají devadesát stran. Po odevzdání je nutné poč­kat téměř půl roku na schválení a zařazení školy do projektu.

Naštěstí se vše podařilo a gymnázium bylo zařazeno společně se školami z Maďarska, Lotyšska, Litvy a Řecka do dvouletého projektu, jehož hlavním tématem je „Tělesná výchova a aktivní život“ zkráceně PEALS. Každá hostitelská země pak podle svého uvážení vymýšlí program a aktivity pro studenty. „Balík financí, které jsou poskytovány Evropskou unií čítá 26 tisíc euro tedy v přepočtu více než 670 tisíc korun. To musí vystačit na letenky i všechny ostatní náklady. Obrovskou výhodou pro žáky je, že nemusí zaplatit ani korunu. Proto je účast ideální pro rodiny, které nemají tolik prostředků. Jediným závazkem je, že když přijedou hosté k nám, tak je zúčastnění studenti na oplátku také ubytují a postarají se o ně,“ upřesňuje pravidla výměnných pobytů pedagožka.

Poznat rozdíly

Ubytování přímo v rodinách studentů umožňuje vzájemný průnik kultur, ale také poznání rozdílů mezi jednotlivými státy. Maďarsko je vyhlášené zejména svojí kuchyní, proto nás zajímali zkušenosti novostrašeckých gymnazistů s místními specialitami. Těch si ale podle paní učitelky moc neužili. „Setkávali jsme se spíš s jídly typickými pro západní kuchyni. Přesto díky ubytování v domácnostech měli studenti možnost poznat poměry v jiné zemi. Což jsou hlavní důvody, kvůli kterým by se mělo do Erasmu zapojit co nejvíce škol,“ říká Andrea Kynclová.

Pobyt sám o sobě byl pro studenty obrovskou výzvou. Strach z neznáma se dotkne asi každého. Každý se o sebe musí postarat, komunikovat v angličtině s rodinami a pracovat v mezinárodní skupině.

Maďaři prověřili novostrašecké hosty i fyzicky při dvou cyklovýletech malebnou krajinou kolem jezera, která ovšem skrývala náročný terén. „Byla jsem hrdá na to, že jsme to všichni dokončili, protože studenti z Řecka, to v polovině trasy vzdali a jeli nazpět vlakem. Celkově se ani nedá shrnout, co všechno jsme zažili. I pro mě jako učitele to bylo velké obohacení a inspirace. Nejlepší pocit je, když na cestě zpět vystupujete z vlaku a slyšíte od dětí, jakých to bylo neuvěřitelných pět dní,“ raduje se paní učitelka.

A jaká jsou kritéria pro výběr studentů? „V první řadě velmi dobrá znalost angličtiny. Až v druhé řadě je to výborný studijní prospěch, nebo upřednostňujeme studenty, které ve škole dřou, zapojují se do její činnosti, či jinak reprezentují,“ vysvětluje Andrea Kynclová. V tuto chvíli již pomalu přemýšlí o volbě dalších studentů pro zimní pobyt v Lotyšsku, ze které prý mají největší strach Řekové, protože půjde především o zimní sporty.

Další podmínkou je, že každé návštěvy se musí zúčastnit alespoň pět studentů a pokud by zbyly finance, je pravděpodobné, že bude moci vyjet i více žáků. Všechny tyto organizační záležitosti má na starosti koordinátorka novostrašeckých paní Kynclová. „Asi týden před odjezdem jsem si trochu nadávala, do čeho jsem se to pustila. Měla jsem pocit, že to nemůže dobře dopadnout, ale naštěstí se to vydařilo senzačně,“ uzavírá své vyprávění pedagožka.

Jak na týdenní pobyt v Maďarsku vzpomínají studenti?

Max Vaic: „Do Erasmu jsem se chtěl zapojit hned od prvního okamžiku. Lákalo mě, že tématem je sport a těšil jsem se do hor. Nakonec mě rodiče přemluvili, abych jel do Maďarska, kde byli hlavní aktivitou kola, ale vůbec svého rozhodnutí nelituji. Je to tam podobné jako u nás. Měl jsem štěstí na super rodinu, která mi dělala každé ráno luxusní snídaně třeba panini, hotdogy a poslední den mi uvařili krupicovou kaši. Co se týče jídla, tak jsem se hned první den setkal s růžovou polévkou, nevím, z čeho byla, tak jsem ji nesnědl,“ líčí s úsměvem mladý gymnazista. Zvláštní pozornost a péči si užíval, když si zvrkl kotník a všichni se o něho úzkostlivě starali.

Tereza Lagová: „Nad účastí jsem vůbec nepřemýšlela a hned jsem se s podporou rodičů zapojila. Věděla jsem, jak Erasmus funguje na vysokých školách, ale nenapadlo by mě, že tu příležitost budu mít už nyní. Nicméně jsem se trochu bála, že u nás bude bydlet na výměnu někdo jiný. Po první výměně už jsem totiž domluvená s Maďarkou, u které jsem bydlela. Za ten týden jsme navázali silné přátelství a pořád si spolu píšeme. Až mě trochu mrzí, že už to máme za sebou,“ líčí s lítostí v hlase Tereza.

Natálie Valdřichová: „Před cestou jsem měla smíšené pocity. Těšila jsem se, ale protože jsem plachá, tak to pro mě byla výzva. Mám ráda sportování a venkovní aktivity, tak jsem si řekla, že do toho půjdu. Nejvíc jsem se bála, aby mě měla hostitelská rodina ráda. Nakonec jsem se docela rozmluvila v porovnání s tím, že normálně moc nemluvím ani v češtině,“ líčí s úsměvem gymnazistka. Natálie se nám přiznala, že po návratu do Čech se v metru omlouvala cestujícím automaticky v angličtině.

Barbora Kosová: „Do Erasmu jsem se zapojila už na základní škole a byla to úžasná zkušenost. Ani chvilku jsem neváhala a hned jsem se zapsala. Jsem moc ráda, že jsem byla vybraná právě do Maďarska, protože Budapešť je nádherné město. Co se týče hostitelské rodiny, tak jsem byla u mladší slečny, která ovšem uměla dobře anglicky, stejně jako její rodina,“ popisuje studentka. Barbora vyzdvihla doprovodné téma aktivního životního stylu, které jí je velmi blízké.

Marek Pešek: „Díky tomu, že celá naše rodina mluví anglicky, rozhodl jsem se do Erasmu zapsat, a také proto, že jsem věděl, že nebude problém s ubytováním cizince u nás doma. Další výhodou je, že projekt je zdarma, což poskytuje možnost účastnit se každému. Přiznám se, že do Maďarska jsem jet nechtěl, protože už jsem tam byl. Nakonec nelituji. Poznal jsem zase úplně jinou stránku tamního života a zjistil jsem, že Maďaři jsou nám mentálně velmi blízko. Bohužel student, u kterého jsem byl v rodině, nebyl moc komunikativní, takže ze začátku jsme se téměř nebavili, ale jeho rodiče byli super, takže nakonec také rozvázal.“ Na závěr nám Marek porovnal život v Praze a Budapešti. Pro život by si prý raději vybral maďarské hlavní město.

Barbora Vaicová

Zapadlý stát

„Strašně ráda cestuji a jsem ráda, že to můžu zprostředkovat dětem. My jsme takový zapadlý národ se sklonem k nadávání a pesimismu. Ovšem pokud vycestujete někam, kde se lidé mají hůř, a přesto si vůbec nestěžují, ba naopak, tak to ve vás zanechá hluboký dojem,“ říká Andrea Kynclová.