Projekt počítá mimo jiné i s úpravou toků. Z uměle napřímených by se opět měly stát meandrující.

Rakovnicko má šanci stát se první oblastí, kde bude komplexně řešen problém sucha

Nejde pouze o výstavbu vodních nádrží

Před časem vyšla zpráva, že bez vody bude první světová metropole – Kapské město. Bohužel nedostatek vody není problém nám vzdálený, byť se nás zatím netýká tak bytostně, jako obyvatel zmíněného velkoměsta. Nicméně po zimě, jako byla ta letošní, bude v létě opět problém se suchem. Rakovnicko je zkrátka suchou oblastí a je třeba s tím něco dělat.

Rakovnická specifika

Faktem je, že Rakovnicko není jedinou suchou oblastí naší republiky. Tou asi úplně nejznámější je jižní Morava, která však na rozdíl od nás disponuje povrchovými toky. Zdejší region je výjimečný tím, že jde o relativně velkou oblast, která nemá žádný velký tok (Berounka zasahuje pouze okrajově).

„Od jiných suchých oblastí se lišíme především tím, že je tu jak nedostatek vody v povrchových tocích, tak i nedostatek vody v půdě a nedostatečné jsou i zásoby podzemních vod. Jinde jde jen o jednu či dvě z uvedených možností. Máme však šanci, aby se problém se suchem začal řešit právě u nás. Naše poznatky by pak mohly dále sloužit i v jiných suchých oblastech jako modelová situace,“ říká geolog Radmil Drahoňovský.

Převod a akumulace

Díky studii z let 2009 – 2012, z níž vyplynuly tři jediné možné způsoby, jak udržet vodu v krajině, má Rakovnicko určitý náskok oproti jiným suchým oblastem. Tou první je změna využívání zemědělské půdy, která má však pouze malý efekt z pohledu množství vody, jež se dostane do toku. Druhá je možnost získat vodu jinde, což je v našem případě převod vody z povodí Ohře. Třetí je akumulace vody ve vodném období a její redistribuce v čase sucha.

„I proto dnes připravujeme projekt dvou akumulačních nádrží – Šanov a Senomaty, které vzešly ze studie proveditelnosti. Převod vody je v tuto chvíli řešen studií, na níž spolupracujeme s Povodím Ohře, a zabývá se převodem vody z profilu pod Nechranickou přehradou. Další uvažovanou možností je změna manipulací na jesenické rybniční soustavě, která je v tuto chvíli využívána pouze ve smyslu rybího hospodářství a ne hydrologie a sucha,“ přibližuje Ondřej Hrazdira, specialista z Povodí Vltavy.

Jesenická soustava

Celá jesenická soustava není z vodohospodářského pohledu rozhodně zanedbatelná. Je v ní více než milion kubíků vody. Ve hře jsou úvahy o smysluplné manipulaci s hladinou, protože dosud se s vodou manipuluje pouze v době, kdy probíhají výlovy, což je ve vodném období – během podzimu – kdy voda odteče zbytečně.

„Většinou se ještě voda vypouští naráz, nepřepouští se ani v rámci soustavy, takže o ni zbytečně přicházíme. Potřebná data máme k dispozici a počítáme s tím, že ve chvíli, kdy se najde vyvážené řešení, by i tato soustava byla ve hře,“ upřesňuje Ondřej Hrazdira.

Tabulka průměrů měsíčních průtoků

Příroda a ČOV

Povodí se však nezabývá pouze akumulací vody, ale i její čistotou, proto není divu, že ve hře jsou i další opatření na tocích a okolních pozemcích. „Máme již zpracovanou studii, která řeší revitalizace neurbanizovaných částí toku i změny ve využívání pozemků podél toků. Nechceme zemědělcům zakazovat výrobu, jde spíše o hledání hranic toho, aby zemědělství neovlivňovalo tok a případné splachy nešly přímo do vody. Jedná se o přírodě blízká opatření, která by šla ruku v ruce s čištěním odpadní vody. Proto studie obsahuje i řešení znečištění toků, které v sobě zahrnuje rekonstrukce stávajících ČOV a výstavbu nových v obcích, kde zatím nejsou,“ pokračuje Ondřej Hrazdira.

Díky tomuto opatření by na dotace na výstavbu ČOV dosáhly i malé obce, které jinak příliš velké šance nemají, a mohl by se mimo jiné vyřešit i problém s fosforem, jehož je například v Kolešovickém potoce velký nadbytek. Technologie současných ČOV přítomnost fosforu neřeší, a přitom jde o prvek, který kvalitu vody výrazně ovlivňuje, proto zmíněná rekonstrukce současných ČOV.

Model ČVUT

Koncem loňského roku oslovil státní podnik Povodí Vltavy specialisty z fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze s požadavkem vytvoření matematického modelu fungování výše zmíněných opatření na podkladu všech doposud zajištěných podkladů. Výsledkem by měla být soustava opatření v povodí Rakovnického potoka a Blšanky, která stanoví optimální režim společného fungování veškerých opatření (nádrže, přivaděč, revitalizace toku a jeho okolí, atd.). Výsledek by měl být znám v druhé polovině letošního roku.

Pokud vás v tuto chvíli napadá, že jde o velmi rozsáhlý projekt, který nebude snadné financovat, vězte, že celá tato akce má prioritu usnesením vlády a vzhledem k jeho rozsáhlosti je předpoklad, že vznikne dotační titul, z něhož by se mělo vše dále financovat.

Převod vody z Ohře

O dvou zmíněných nádržích jsme toho v minulosti napsali poměrně dost, proto se nejprve podíváme podrobněji na převod vody z povodí Ohře. Překonává velký výškový rozdíl, proto se neobejde bez přečerpávacích stanic. Potrubím o průměru 900 mm by se měla čerpat voda do vodního díla Vidhostice a dále do Velkého jesenického rybníka pro dotaci Rakovnického potoka a vodního díla Senomaty. Druhou možností je rybník na Kolešovickém potoce nad Senomaty.

Úsek z již fungující čerpací stanice Stranná do Vidhostic je dlouhý 31 km, z Vidhostic do Jesenického potoka 15 a do Kolešovického 16 km. Zmíněnému převodu vody by velmi pomohla i uvažovaná vodní nádrž Kryry o objemu cca 4,5 milionu kubíků. Pozitivní je, že přivaděč je navržen ve vhodných komunikacích a trasách, takže jeho realizace by neměla být problematická z hlediska majetkoprávních vztahů.

Přírodě blízká opatření

Ruku v ruce se získáváním vody jdou i revitalizace a renaturace vodotečí a vodních niv. Jedná se o přírodě blízká opatření, která se týkají Rakovnického a Kolešovického potoka. Jde v nich o posílení samočistících procesů, retenci vody v krajině včetně polosuchých poldrů a mokřadů, snížení transportu plavenin a naplavenin a pochopitelně i o návrat meandrujících toků. Opatření se týkají i ploch kolem toků, aby už dále nedocházelo k vodní erozi a látkovému odnosu zemědělského fondu a lesní půdy. S tím souvisejí i revize melioračních zařízení a opatření.

Nádrže u Šanova a Senomat

Závěrem se zastavme i u plánovaných nádrží u Šanova a Senomat. Obě jsou navženy jako ploché, takže sice bude během upouštění docházet k obnažování značných ploch břehů, ale ty budou velmi rychle vysychat, takže na nich nehrozí žádné přemnožení komárů, což, jak upozorňuje Radmil Drahoňovský, je možné v případě, že tu nádrže vystavěny nebudou: „Pokud by tu tyto nádrže nebyly, začne vysychání toků, kde se ve vzniklých kalužích budou množit komáři, takže hrozí, že se v době sucha může změnit celá oblast v líhniště komárů. Tato hrozba však odpadá, pokud budou nádrže nadlepšovat průtok.“

Zatím ještě není striktně definován režim fungování nádrží. Tzv. Maniplační řád bude stanoven až na základě výsledků studie ČVUT. V potaz budou brány i legitimní požadavky dotčených orgánů a obcí. „Manipulační řád nádrže může být například takový, že pro nadlepšování minimálních průtoků bude využívána pouze část zásobního prostoru nádrže. Pak pochopitelně přijdou i období, kdy zabezpečenost minimálního průtoku v tocích nesplníme, ale i tak budeme proti suchu bojovat, protože v ostatních případech nadlepšovat budeme,“ vysvětluje Ondřej Hrazdira a dodává, že vypouštět celou nádrž je nesmysl, jak z technického hlediska, tak z hlediska efektivity, protože podstatný objem tvoří její horní část: „Efekt z dolních tří metrů je tak minimální, že nikdo nemůže počítat s tím, že by se nádrž vypouštěla zcela. Je však potřeba zdůraznit, že jak výstavba nádrží, tak způsob jejich provozování jsou jen dílčími opatřeními v připravovaném projektu pro snížení dopadu sucha na Rakovnicku. Projektu, který nemá doposud minimálně v rámci České republiky obdoby, a to jak v rozsahu záběru různých technických řešení, ale i velikosti území předpokládaného pozitivního dopadu.“

Lenka Pelcová