Od loňského října vede Královský pivovar Krušovice Michal Rouč.

Nejmladší ředitel přišel do Krušovic z Ústecka

Na nádvoří pivovaru bez závory

Michal Rouč je ve věku 34 let jedním z nejmladších šéfů Královského pivovaru Krušovice v historii závodu. Vrchní sládek a ředitel pivovaru žije s rodinou v Ústeckém kraji, odkud několikrát týdně dojíždí do Krušovic. Areál pivovaru by chtěl po rekonstrukci nádvoří více otevřít veřejnosti, a to nejen v době Slavností piva nebo v rámci exkurzí.

Co všechno se v Krušovicích nyní vyrábí?

Soustřeďujeme se hlavně na piva značky Krušovice a na tuzemský i exportní trh. V rámci licenční výroby vaříme i jiné značky z portfolia společnosti Heineken.

Kolik zaměstnanců má pivovar v současné době?

Přímo pode mnou je 66 zaměstnanců, celý areál, včetně našich outsourcingových partnerů, zaměstnává zhruba 230 lidí.

Chystáte letos nějaké novinky, nebo stavíte na osvědčených produktech?

Dá se říct, že sortiment je poměrně stabilní, i když každoročně přinášíme i některé novinky. V loňském roce jsme přišli s ležákem Za studena chmeleným. Na letošní rok máme připravené dvě novinky. Krušovickou jedenáctku a ležák Za studena chmelený nefiltrovaný.

Jedenáctka navazuje na populárního Mušketýra?

Je to pivo, které vychází z Mušketýra, ale má stupňovitost a vyšší procento alkoholu. Obě piva jsou směřována na hospodský trh. Tedy do sudů.

Po jakých pivech je v současné době největší poptávka? Je pravdou, že někdejší obliba desítek klesá?

U hospod bohužel sledujeme spíše ten trend, že meziročně klesá celkový odběr piva. V září jsme zažili takový pokles, který nikdo z nás nepamatuje. Celorepublikový trh šel o 200 tisíc hektolitrů dolů. Další měsíce už pak vypadaly docela rozumně, ale celoroční pokles byl zhruba 7 %. To, co nás nejvíce trápí, je skutečnost, že nám lidé utíkají z hospod. A hospody se postupně zavírají. Patrný je i mírný přesun k vícestupňovým pivům. Ale záleží na jednotlivých typech restaurací.

Dá se nějak vysledovat, zda si lidé, kteří na své oblíbené pivo nepřijdou do hospody, koupí stejnou značku v láhvi a vypijí ho doma?

Mám dojem, že v řetězcích to funguje jinak. Tam lidé nakupují podle ceny a využívají akce, a často nemusí být loajální ke své oblíbené značce. Nakupovat často chodí i někdo jiný než ten, kdo chodí do hospody.

Mnozí provozovatelé se nejvíce báli měsíců, v nichž uhodily mrazy a kdy už se nedalo před restauracemi kouřit. Máte i údaje za zimní měsíce?

Další měsíce už nevypadaly tak hrozivě. Září je na hraně sezóny, a proto bývá rozhodující, jak bude sezóna vypadat. Hlavně ve velkých městech, kam se lidé vracejí po dovolených, a chtějí si ještě prodloužit léto, bývá září velmi důležité.

Za poklesem prodeje piva je evidentně i protikuřácký zákon. Snažíte se v rámci svých profesních organizací o jeho zmírnění?

Ze strany Českého svazu pivovarů a sladoven, který sdružuje všechny pivovary, snaha o zmírnění existuje. Zákon byl přijat bez možností výjimek, které jsou ale zcela běžné v mnoha okolních zemích. Vyjmuty bývají dost často kluby a také v restauracích bývají vyčleňovány místnosti, kde je kouření možné. Stejně tak se svaz snaží o daňové zvýhodnění sudového piva. Je trochu zarážející, že v zemi, která má takovou pivní tradici, se platí spotřební daň z piva, ale už ne třeba z vína.

Další věc, kterou často chlapi v hospodě probírají a nejde jim do hlavy, je to, že cena točeného piva je daleko vyšší než piva lahvového.

Máte pravdu v tom, že stočit pivo do sudů je jednodušší, ale je potřeba si představit celý proces výroby a distribuce piva. Poslat kamion piva do marketu je výrazně jednodušší než zavézt tisíce zákazníků přímo naší vlastní distribucí. A také služba, kterou hospodám poskytujeme, není pouze a jen o distribuci piva. Často souvisí s výčepní technologií a s podporou prodeje. A v neposlední řadě je i marže hospodského. Aby byl schopen přežít, musí být několikanásobně vyšší než marže marketu. Navíc pivo je zboží, které lidi táhne do obchodů. Dost často se tak na pivo udělá taková prodejní akce, na které market nemusí vydělat, ale stačí, že se lidé rozhodnou, že tam půjdou nakupovat. Podobně funguje máslo, mléko nebo vajíčka. To jsou položky, které rozhodnou, ve kterém marketu se uskuteční týdenní nákup.

Budou i letos Slavnosti piva ve velkém stylu jako vloni?

K velkému formátu slavností jsme se vrátili už předloni. Moje představa je taková, že je potřeba stabilizovat termín a držet ho dlouhodobě několik let. Každý rok si pak na akci najde cestu více lidí. Letošní slavnosti se uskuteční v sobotu 9. června.

Co se na nádvoří děje?

Probíhá tu kompletní rekonstrukce kanalizace. Pak budeme muset čekat, až si podloží sedne, a teprve v květnu položíme dlažbu. Potom budou následovat opravy fasády

Krušovický pivovar je v rámci regionu i velkou turistickou atrakcí. Kolik lidí jste vloni ve svém areálu přivítali?

V roce 2017 jsme zaznamenali 40% nárůst návštěvnosti oproti roku 2016. Převažují zahraniční turisté. My bychom chtěli udělat maximum pro to, abychom dokázali přiblížit pivovar také našemu nejbližšímu okolí. Jedním z našich projektů je zpřístupnění pivovaru veřejnosti. V letošním roce bychom se rádi dostali k tomu, že zrušíme závoru a otevřeme areál. Bez nějaké kontroly bude možnost vstoupit do pivovaru, chystáme tu i pivovarské muzeum a celou řadu dalších aktivit.

Není to riskantní pustit do pivovaru kohokoliv?

Samozřejmě, že výrobní část bude oddělena. Ale část nevýrobní, která je relativně velká, chceme zpřístupňovat. Objevuje se i diskuse nad restaurací přímo v areálu. V letošním roce bychom chtěli zahájit i rekonstrukci místní kaple, která je součástí krušovického zámku. I to může být do budoucna jedno z lákadel pro turisty. Jsou to všechno památkově chráněné budovy, takže se vůbec neodvážím slibovat žádné termíny. Ale rádi bychom, aby část projektu byla letos hotová.

Je vám 34 let. To je na ředitele hodně nízká věková hranice.

Doba se mění. Vedoucí funkce už se nerozdávají za zásluhy. Spíše je potřeba funkci obhájit, ukázat výsledky a aktivitu.

Ta doba, kdy řediteli vstoupil na nádvoří pivovaru a zaměstnanci se v hrůze rozutekli, je asi nenávratně pryč. Míval asistentku, sekretářku. Vy si kafe vaříte sám?

Někdy ano. Jsem ale rád, že si pozice stále uchovává nějaký respekt, ale spíše je to tím, že daleko více času trávíte v provozu. Když se mi podaří sedět v kanceláři tři hodiny v týdnu, je to hodně. Většinou jsem v nějaké zasedačce nebo v provozu.

Co nejvíce řešíte?

Pozice ředitele je pořád spojená se zajišťováním zdrojů. Sehnat peníze, lidi, sehnat podporu. Komunikovat problémy. A pak je to neustálá diskuse a snaha pomoci oddělením najít lepší a efektivnější cestu. Té operativy je pořád hodně. Jsme komplexní pivovar. Děláme kolem 150 typů výrobků. Navíc moje pozice je spojená i s aktivitami, které spojují všechny tři naše pivovary, a proto musím věnovat čas i celkové firemní strategii na úrovni republiky.

Probíhá i nadále boj o hospodu, nebo už je trh rozdělen?

Boj o hospodu trvá. S tím, jak celkový odběr piva klesá, chce každý pivovar, aby neklesal právě ten jeho výstav. To, co ztratí na svých hospodách, chce dohnat u konkurence. Boj trvá a nechtěl bych být v kůži našich obchodních zástupců. My jsme trojka na trhu a ne vždy tak máme v rukou všechny potřebné trumfy.

Co znamená trojka?

Jednička na českém trhu je skupina Plzeňského Prazdroje, který má 46 % tržního podílu. Dvojka jsou Pivovary Staropramen se 16 %. A my jsme trojka s 12,5 %. Za námi jsou Budvar, pivovar Lobkowicz a všichni ostatní.

Pavel Sklenička

Z Ústí do Krušovic

Vystudoval chemicko-technologickou školu v Praze, obor pivovarnictví a sladovnictví. Už v době vysokoškolského studia se „potuloval“ po českých pivovarech. Jedno léto strávil na brigádě ve Velkých Popovicích, diplomovou práci dělal pro pivovar Zlatopramen v Ústí nad Labem, který v té době již patřil do společnosti Heineken.

Do služeb této skupiny nastoupil v roce 2008 a první zkušenosti získával v pivovaru Velké Březno. V roce 2009 se stal šéfem výroby pro pivovary Ústí nad Labem a Velké Březno a v roce 2014 ředitelem pivovaru ve Velkém Březně. Vloni v říjnu zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele Královského pivovaru Krušovice. Od té doby pokračuje jeho kariéra na Rakovnicku.