I když dnes vaří své pivo u Antoše ve Slaném, Jan Simon (vpravo) a Martin Kalina ještě neopustili ani domovarnictví. Svou poslední domácí várku uvařili před několika dny.

„V jednoduchosti je krása,“ shodují se strašečtí domovarníci

Létající Strašák vaří doma i u Antoše

Začali vařit pivo doma v malém hrnci, později si vyčlenili celou místnost a dnes funguje v Novém Strašecí Létající pivovar Strašák. Jeho majitelé či možná tvůrci piv a domovarníci Jan Simon a Martin Kalina začali vařit v roce 2013. Dnes mají za sebou osmapadesát várek. Se svým pivovařením chtěli létat od jednoho minipivovaru k druhému, ale prozatím se usadili ve slánském Antošovi. V současné době se snaží získat dotaci z EU, a pokud jim tento záměr vyjde, budou vařit pivo ve svém vlastním minipivovaru přímo v Novém Strašecí na zahradě Pivária.

Dřevní začátky

Informace o pivu včetně prvního receptu získali na internetu a něco málo čerpali i z knih, byť Jan Simon přiznává, že nebylo a není příliš mnoho času číst: „Dnes už mám pivovarnickou knihovničku zaplněnou odbornými publikacemi, ale čtu je jen málokdy.“

Svůj první recept se snažili dovést k dokonalosti a trvalo jim prý zhruba šestnáct várek, než pochopili, že vařit jeden recept pořád dokola, byť s různými obměnami, není pro ně to pravé. „Jakmile jsme konečně zkusili svrchní kvašení, zjistili jsme to, co říkali všichni – bylo to jednodušší, přímější a s lepšími výsledky. Jak se začalo více dařit, přišly myšlenky na rozšíření výroby, abychom mohli spojit koníček s prací. Do té doby jsme při vaření popíjeli minulé várky, nepracovali systematicky a potom zjišťovali, že zůstáváme na místě. Lidé nám sice pivo chválili, ale my věděli, že musíme zabrat,“ pokračuje.

Ochutnávka piv z předchozí várky prý bývala poměrně smrtící, protože jim obvykle vyšla patnáctistupňová či vyšší a navíc byla piva dost prokvašená, tudíž se pila jako jedenáctka, ale sílu měla na sedmnáctku.

Krása v jednoduchosti

Vzhledem k tomu, že od začátku měli tito mladí mužové plán, že si jednou postaví ve Strašecí minipivovar, řekli si, že vše musí začít brát zodpovědně. „Takže jsme i přestali pít v průběhu vaření a dáme si třeba jen na konci, kdy už je jasné, že se nedá nic pokazit,“ směje se Jan. Od původního receptu se už pochopitelně dávno odchýlili a hodně jej prý vylepšili.

„Právě nedávno jsem si říkal, jak jsme to tak vůbec mohli někdy dělat. A to nás ještě čeká zlepšení filtrace chmele, která zatím není příliš dobrá. Původně jsme pivo vařili zhruba šestnáct hodin i více. Když jsme postup vychytali, vaříme deset hodin i s úklidem a pivo je mnohem lepší. Takže to, že v jednoduchosti je krása, platí i zde,“ dodává.

Ilustrace pro etikety hledají v rukou šikovných studentů, zbytek dodělávají sami.

Úspěch i odvrácená strana

Domovarníci či létající vařiči piva mají za sebou už čtyři republikové soutěže a ve třech z nich zabodovali. Jedno druhé místo za nakuřovaného Dymu, dvě třetí místa za Strašák Ležák a pšeničnou ipu Mummy Inca a třetí místo za nakuřovaný ležák Lidický Rauchbier.

„Jak jsme začali jezdit, na každé soutěži jsme něco brali kromě poslední. Zúčastnili jsme se čtyř kategorií, ale ne­získali jsme vůbec nic. Věděl jsem, že to byla kvalitní piva, takže jsem z toho byl velmi rozladěný. Uchoval jsem od každého vzorku něco a dával jsem ochutnat sládkům a dalším odborníkům. Všichni mi potvrdili, že jsou podařená, takže dodnes nevím, čím to bylo. Ale bylo mi to opravdu hodně líto,“ líčí Jan i nepříjemnou zkušenost.

Názvy

ENT 16% Amber IPA, Faun 13% Citra IPA, Augustin 11% Vídeňský Ale. To jsou jen některé z názvů piv Létajícího pivovaru Strašák. Podle Jana vždy musí mít název nějakou spojitost s pivem a především s použitými surovinami. „ENTa jsme například pojmenovali podle chuti, přišel nám takový zemitý, jeho hořkost byla drsná, kůrovitá. A protože máme Strašáka, vycházíme v názvech především z mytologie nebo strašidel.“

ENT bylo premiérové pivo a ačkoliv se svojí silou není na celovečerní popíjení, Novostrašečtí a okolní ho patrioticky a rychle vykoupili. Ale zatím nejúspěšnějším byl Faun Citra IPA.

Aroma jahod

V plánu je prý IPA 13, která bude stejná jako Faun, ale s původně japonskou odrůdou chmele Sorachi Ace.

„Faun je mé nejoblíbenější pivo z těch, co jsme zatím uvařili. Ale IPA se Sorachi Ace je ještě kontroverznější než Citra IPA. Je z chmele, který rozděluje lidi na skupiny. Ti, kteří jej mají rádi, vyhledávají z něho vařená piva po pivovarech, ale pro druhou skupinu je to pivo téměř nepitelné. Podobně to v podstatě vnímají i sládci, proto z něj vaří jen málokdo. Jeho vůně by se dala přirovnat ke kopru a kokosu,“ prozrazuje Jan.

Strašečtí domovarníci prý rozhodně nemají v plánu dělat ovocná nebo kořeněná piva. Aroma získávají jen díky chmelům. „Dnes jsem byl v Antošovi degustovat druhou várku ENTa. Minulý týden tam bylo trošku diacetylu, ale dnes jsem byl hodně překvapený z jeho až jahodového aroma. To se nám zatím stalo jen jednou u podobného piva, ale ležením se to vytratilo. Proto chceme tohle pivo dostat ven co nejdříve. “

Lenka Pelcová

Hrnec a vař…

Pokud byste snad chtěli Jana a Martina následovat, pak vězte, že je velký rozdíl kvasit spodně (u klasických ležáků) a svrchně. U svrchního kvašení je širší škála pivních stylů a pro prvotní kvašení stačí pokojová teplota.

Co k tomu dále potřebujete? Hrnec už jsme zmínili, pak je prý potřeba zcezovačka (cedník nestačí), což může být jeden proděravělý kbelík v druhém kýblu s kohoutem. Slad domovarníci doporučují nechat si našrotovat v pivovaru, protože bez dobrého vybavení to není práce zábavná ani romantická. „Dá se našrotovat s mlýnkem na mák, ale to je za trest. Potom potřebujete velkou vařečku a pochopitelně plamen, doporučuji průmyslový plynový vařič, a můžete klidně na zahradu,“ radí Jan.

Dostupnost surovin pro domovarníky je dnes již poměrně slušná, existuje řada specializovaných internetových obchodů a pokud máte blízko nějaký pivovar, máte skoro vyhráno. Můžete zkusit požádat o suroviny a nakonec možná dostanete ještě radu od cesty.