Nedělní závod XC (cross country) nabídl atraktivní podívanou.

Přesun koncertů do letního kina „vyhnal“ lidi z Husova náměstí a „zazdil“ základní myšlenku cyklování

Milena Křikavová: „Takovou účast jsme ještě neměli!“

Deváté Rakovnické cyklování je minulostí. Od pátku 21. do neděle 23. července zaplavili město opět po roce cyklisté, aby zde absolvovali dvanáct závodů a cyklovýletů. Oproti minulým ročníkům jsme zaznamenali dvě novinky – závod historických kol a rozdělení večerního programu do dvou míst – na Husovo náměstí a do letního kina. O zhodnocení celé akce jsme požádali osobu nadmíru kompetentní, ředitelku Městské knihovny v Rakovníku Milenu Křikavovou, která stála v čele organizačního týmu, jenž Rakovnické cyklování zajišťoval.

Jaké bylo deváté cyklování?

Především organizačně náročné, protože ve všech kategoriích bylo mnohem víc závodníků než v minulých letech. Přiznám se, že dát dohromady tým spolupracovníků a vše organizačně zajistit byla makačka. Všechno nám letos vycházelo, i sobotu orientační závody, které se nám vloni trošku zkomplikovaly, protože jsme neměli dost čipů. A to se letos zúčastnilo mnohem víc dvojic, než vloni. Mám radost z toho, že jeli hlavně Rakovničané. To samé byl noční výlet na Javornici, který absolvovalo 38 cyklistů, tedy jednou tolik než před rokem. Byli nadšení, i když trasa byla vinou čtvrtečního deště rozbahněná. Autobus tentokrát čekal tam, kde čekat měl, takže se všichni dostali včas zpátky do Rakovníka.

Přeci jen jsme jednu komplikaci zaznamenali při nedělním závodu silničních kol na náměstí…

Měli jsme on-line přihlášeno devět cyklistů a najednou jich na start přijelo 56. Na to jsme nebyli připraveni, museli jsme zastavit start a všechny přečipovat. Startovní pole jsme rozdělili na dvě věkové skupiny, protože okruh není na takové množství závodníků uzpůsobený. Tím se start zpozdil asi o půl hodiny.

Divácky hodně atraktivní jsou sobotní závody Downtown a XC (cross country). Jejich tratě mně připadají šílené. Kdo je staví?

Tratě staví trojice Milan Sunkovský, Zdeněk Benedikt a Štěpán Červený a dávají do toho svoji fantazii. Musím říct, že cyklisté, kteří jezdí Downtown prakticky od Tesca Jamkou až na náměstí, jsou nejukázněnější a nejdisciplinovanější závodníci, i když na první pohled tak nevypadají. Mají neskutečnou pokoru, a co se mi úplně nejvíc líbí, jak si navzájem fandí. Jdou po trati a podporují se.

Letos byl velmi dobře hodnocený sobotní cykloturistický výlet. Jelo se na hřiště v Olešné, kde byly pro děti připravené soutěže. Vstřícná byla restaurace U Barona, která nám poskytla zázemí. Spousta cyklistů pak pokračovala na Přílepskou skálu, kam dorazilo 68 jezdců z 86.

Můžete prozradit nějaká konkrétní čísla?

Celkem se cyklování zúčastnilo 1366 aktivních jezdců. O cykloturistickém výletu a nedělním kritériu jsem už hovořila. Pátečního orientačního závodu dvojic se zúčastnilo v kategorii rodiče s dětmi 96 dvojic a v kategorii dospělých 98 dvojic. Na noční Javornici jelo 38 cyklistů, na XC jsme registrovali 54 dospělých a na Downtownu 86 jezdců (vloni 73). Na nedělní MTB „maraton“ vyrazilo 110 jezdců na 30 km trasu a 140 na 50 km trasu. Závodu historických kol se zúčastnilo 12 závodníků a závodu na koloběžkách ve všech kategoriích dohromady 82 koloběžců. Všechny závody zaznamenaly oproti loňsku nárůst, někdy i znatelný.

Jak dopadlo cyklování po zdravotní stránce?

Při Downtownu se na velkém skoku zranil náš rakovnický spolupracovník. Má zlomenou klíční kost. Možná to bylo tím, že nebyl plně odpočatý a soustředěný. Spadl ještě jeden jezdec, nic se mu sice nestalo, ale do druhého kola už nenastoupil, protože jeho psychika byla narušena. Pak se stal úraz při kritériu, kdy vítr srazil bránu u časomíry, ta spadla před závodníka, který přepadl a zranil se na zádech. Narazil si ledvinu a rameno. Jinak to byly jen běžné odřeniny.

Jak početný je pořadatelský tým?

Letos čítal 85 lidí. Nejvíc jeho členů se rekrutuje z lidí „kolem“ knihovny, pak jsou v něm členové horolezeckého oddílu, ale i motorkáři, zdravotníci a městští policisté. Lidé drží pohromadě a vracejí se. Tak 70 procent z nich chodí pomáhat po všechny tři dny. Moderátorsky táhne cyklování od samých počátků Jirka Suk.

Milena Křikavová

Jak jste vyřešili problém uzavřeného Tyršova koupaliště, kde měl jedno ze stanovišť orientační závod?

V prvním ročníku nikdo koupaliště nečekal, mnozí byli překvapeni a na ostrov plavaly dámy ve spodním prádle, někdy nahoře bez, pánové ve slipech, nebo i nahatí. Druhý rok už všichni přijeli v plavkách. I když je nyní koupaliště kvůli nedávnému požáru uzavřené, dohodli jsme se, že bude cesta k ostrůvku přístupná, ale nikdo to nevěděl. Lidé nám volali, co budeme dělat, když koupaliště není, a my jim odpovídali, ať přijedou, že uvidí. Tak jsem si říkala, že jestli budeme dělat cyklování i za rok, tak koupaliště nejspíš nebude, protože už o něm každý ví. Nepříjemné bylo, že cyklisté, kteří zde měli zajištěné ubytování, museli hledat náhradní na Křivoklátsku.

Cyklování, to je i doprovodný program…

Moje myšlenka od prvního ročníku je dělat cyklování pro Rakovnické a s Rakovnickými. Nechci, aby sem jezdili trhovci bůhví odkud. Dáváme šanci místním podnikatelům. Už od prvního ročníku s námi spolupracuje Magda Menzlová z restaurace U Zlatého hroznu, nikdo jiný nechtěl. Maximálně nám vychází vstříc, takže má zajištěnou exkluzivitu na prodej stravování. Nyní, když už cyklování nabralo těchto rozměrů, by sem chtěl každý, včetně malých pivovarů. My však dáváme přednost Tradičnímu pivovaru v Rakovníku, který nás i sponzorsky podporuje. Oslovuji lidi, kteří se zabývají sportovním zbožím, a dávám jim příležitost, aby ho sem přišli uplatnit. Jsem ráda, že jsou tu Rakovničtí, kteří prodávají kola, cyklistické doplňky apod. Třeba David Jedlička z Roztok nám tady zajišťuje od začátku servis. Podporuje nás hodně malých firem.

Dále tu byl stánek ČČK, kde si mohli nechat příchozí změřit tlak, malování na obličej (Štěpánka Rácová), Lego – stolek (Magda Ostašová).

Byl tu ale i sportovní program?

Úžasní byli kluci, kteří předváděli Bike Trial Show. Jejich vystoupení se lidem moc líbilo. Byla jsem ráda, že přišli i kluci, kteří cvičí v parku streetworkout. Cyklování není jen o kolech, ale hlavně o setkávání lidí.

Letos se večerní program odehrával poprvé na dvou pódiích. Někdo tento krok chválil, jiní nadávali.…

Pro mě to bylo velké zklamání. Snažím se, aby se lidé při cyklování potkávali, potřebujeme znát i reakce závodníků i diváků. Neberu to jako svoji prohru, protože jsem udělala maximum pro to, aby se to nestalo, takže mám svědomí čisté. V pátek to ještě jakž-takž šlo, lidé poslouchali bubeníky Tokhi&Groove a karlovarské duo Crossroad Bros., ale v sobotu to by průšvih. Domů jsem šla hodně smutná, protože náměstí bylo prázdné. Chtěli jsme po 20. hodině pustit diskotéku, ale pod pódiem se sešli sociálně nepřizpůsobiví občané, měli naváto a začali se prát, takže jsem musela volat městskou policii a diskotéku jsem v devět zastavila. Náměstí mělo žít a bylo prázdné. Byla jsem z toho zdeptaná, prošla jsem si náměstí, sedla si tady ke stanu a říkala si, jestli to mám zapotřebí.

Takže tuto pro vás nevítanou změnu způsobilo vedení kulturního centra?

Já nemám v rozpočtu prostředky na kulturní program, takže ten zajišťuje kulturní centrum. Jeho ředitel Jiří Karel mi napsal, že nerad staví pódium na náměstí. To je úplná blbost a pro mě to není argument. Jeho dalším argumentem bylo, že se se mnou nebude dohadovat, aby kapela začala hrát o 15 minut později, když se nám protáhne vyhlašování výsledků. Koncerty jsou přeci součástí cyklování a jsou určené především pro jeho aktivní účastníky. Proto je vstup zadarmo. A cyklisté do letního kina nejeli, mají drahá kola, která si nemůžou odložit u vchodu, protože je do lavic nedostanou. A jen tak mimochodem, až na jednu výjimku neměla žádná kapela nikdy se zpožděným začátkem problém. Sedím tady s nimi a mluvíme o tom. Kapely naštvané nejsou. Takže tenhle argument taky neberu.

Kdy jste se dozvěděla, že KC přesunulo koncerty do letního kina?

Netušila jsem, že koncerty na náměstí vadí řediteli KC tak, že je přestěhuje do letňáku. Řekl mi to v dubnu. Byla jsem zaskočená, on tvrdil, že to bude pro oba lepší, že se nebudeme muset dohadovat.

V letňáku nebylo ani logo cyklování, ani loga sponzorů. Ty koncerty, i když tam hrály dobré kapely, neměly s cyklováním nic společného. Vím, že takhle to příští rok už nechci. Pokud by to takhle mělo být i nadále, tak já už do toho nejdu. Vůči sportovcům, pořadatelům, sponzorům, Menzlovým i vůči náměstí, které je krásné, když je osvětlené, nebylo to, co Jiří Karel udělal, fér. Díky němu utrpěla základní filozofie cyklování, kterou je stmelování lidí.

Co tedy bude příští rok?

Bohužel, Rakovnické cyklování stojí hodně na mně a na knihovně. Po letošním ročníku jsem hodně vyčerpaná. Teď jsem v situaci, že nevím. Musím si vše nechat projít hlavou. Na jednu stranu mě těší, že za mnou chodí cizí lidé, děkují pořadatelskému týmu a říkají, že jsme rarita. Pokud by ale byly rozdělené koncerty, jako letos, tak já už cyklování dělat nechci. To říkám upřímně. Protože moje filozofie, s kterou jsme začali cyklování dělat, vzala tímto za své. Když jsme se v neděli večer rozcházeli, řekli mi kolegové, že je to na mně. Já potřebuji k životu pospolitost, aby se lidé setkávali, mluvili spolu, sdělovali si dojmy, a to teď nebylo.

Tomáš Bednařík