Každý odběrový den přijde v Rakovníku kolem stovky dárců.

V Rakovníku jsou hodně aktivní dárci, na každý odběr jich přijde kolem stovky

Krev je tekutina, kterou nelze nijak nahradit

Vnímání krve jako tekutiny důležité pro zachování života organismu je pravděpodobně staré jako lidstvo samo. Asi každý lovec nebo bojovník věděl, že pokud oběť nebo nepřítele zbaví krve, zbaví ho i života. Kdy člověka napadl opačný postup, darovanou krví zachránit život, se asi nikdy nedozvíme.

Pohled do historie

Nejstarší dochované záznamy o takovýchto pokusech pocházejí z 15. století, kdy papež Innocent VIII. přijal (pravděpodobně vypil) krev dvou chlapců, čímž na sebe chtěl přenést jejich mládí. Tato „transfuze“ mu však příliš nepomohla. Další historické zmínky se vztahují k pokusu o nápravu jednoho zločince tím, že mu byla přilita beránčí krev. Muž kupodivu přežil, jeho charakter se však asi nezměnil dostatečně, a tak se mu další „náprava“ již stala osudnou. Počáteční neúspěchy dokázaly lékaře odradit od dalších pokusů na dlouhých 200 let, a tak skutečný nástup přenosů krve z člověka na člověka zahájil až MUDr. James Blundell počátkem 19. stol., a to navzdory tomu, že ještě nebyly známy krevní skupiny. Průlom v „přenosu krve“ z člověka na člověka nastal poté, kdy rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner určil roku 1901 tři základní krevní skupiny a objevil Rh faktor, a český lékař Jan Janský v roce 1907 zpřesnil počet základních skupin na čtyři – A, B, O a AB.

„Světový den dárců krve si připomínáme každoročně 14. června v den narozenin MUDr. Landsteinera (*14. 6. 1868), a to od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce,“ vysvětluje ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže Rakovník Lucie Škorpilová.

Trošku statistiky

Motto letošního Světového dne dárců krve je „Nečekej až na katastrofu – Daruj krev – Daruj teď – Daruj často“. Má povzbudit zdravé lidi, kteří dosud krev nedarovali, aby se rozhodli stát se dárci krve. „Na Rakovnicku je k dnešnímu dni evidováno 639 dárců, z toho 257 žen a 382 mužů. Nejmladšímu dárci bylo letos v lednu 18 let, nejstaršímu bude v červenci 65 let. Dárcem krve se může stát každý zdravý člověk od 18 do 65 let a s váhou minimálně 50 kg. Muži mohou darovat krev čtyřikrát ročně, ženy třikrát ročně. Loni bylo v okrese oceněno 11 dárců zlatou medailí prof. Dr. Janského za 40 odběrů, 25 stříbrnou za 20 odběrů a 24 bronzovou medailí za 10 odběrů. Tři dárci obdrželi Zlatý kříž III. třídy za 80 odběrů,“ vypočítává ředitelka OS ČČK Rakovník.

Jenom stoprocentně zdraví

Odběry krve od dárců z Rakovnicka probíhají jedenkrát měsíčně (v dubnu a v říjnu dvakrát) v prvním poschodí správní budovy Masarykovy nemocnice Rakovník. Zde je zřízeno odběrové místo, kde odběry provádí pracovníci Transfuzní stanice Kladno. V průměru sem přijde v jeden odběrový den kolem stovky dárců, jimž zdravotní sestry transfuzní stanice odeberou 450 ml krve. Odběry jsou samozřejmě bezpříspěvkové, tedy zadarmo. Než ale dojde k vlastnímu odběru, musí každý dárce absolvovat „kolečko“ vyšetření, aby bylo stoprocentně jisté, že je zdravý.

„Každý dárce absolvuje odběrové vyšetření, měření tlaku a kontrolu krevního obrazu. Poté vyplní dotazník a přijde ke mně. Já ho prohlédnu, probereme spolu případné změny a problémy, uvedené v dotazníku, abychom eliminovali ty dárce, kteří nesplňují přísná zdravotní kritéria. Poctivost při vyplňování dotazníku je velmi důležitá z hlediska bezpečnosti krve. Pokud by nám dárce nějaké údaje zatajil nebo jen, byť neúmyslně, nesdělil, tak může potenciálně ohrozit příjemce,“ říká lékařka transfuzní stanice Eva Langrová, když jsme odběrové místo ve čtvrtek 22. června navštívili.

Sestra Irena Šlaichová měří krevní tlak jednomu z dárců.

Povinné „kolečko“

Povinné „kolečko“ začíná kontrolou moči, kterou provádí laborantka Masarykovy nemocnice Renata Samohelová. „Když je vše v pořádku, dostane dárce kartu s číslem a pokračuje na vyšetření krve a tlaku. Když není v pořádku, zapíšu to do karty. Dneska neměl nikdo pozitivní nález, ale stane se, že občas někdo nějaké problémy má. Paní doktorka pak vyhodnotí, zda může nebo nemůže jít na odběr,“ říká laborantka.

Další zastávkou je místnost, kde „kralují“ sestry Masarykovy nemocnice Kosová a Šlaichová. „Dárcům tady měříme tlak a hladinu hemoglobinu. A také je objednáváme na příští termín. Když dárci přijdou, tak se většinou objednávají na další odběr. Dneska jich přišlo 110, z toho čtyři noví,“ konstatuje Irena Šlaichová.

Ve vedlejší místnosti „ordinuje“ již zmíněná doktorka Eva Langrová. „Darovat krev je nesmírně důležité, protože je to tekutina, kterou nedokážeme žádným způsobem nahradit. Získáváme z ní nejen červené krvinky, ale i krevní plazmu a krevní destičky. Tyto přípravky můžou pomáhat pacientům po operacích a úrazech, onkologickým pacientům, novorozencům, nedonošeným dětem. Bez dárců bychom nemohli medicínu vůbec provozovat. Občas se mi lidé ptají, která krevní skupina je nejvzácnější, a já odpovídám: ta, která nám právě chybí,“ vysvětluje lékařka.

Akutní odběry

Nejméně častá je skupina AB negativní, ale největší problémy mají transfuzní stanice obecně s Rh negativními krvemi, zejména 0 negativní a A negativní. Podle doktorky Langrové je v případě těchto krevních skupin menší procento dárců i pacientů, ale když pak dojde na situaci, že je potřeba většího množství této krve, může se stanice dostat do problémů. „Máme registr, jehož centrála je na Transfuzní stanici v Kladně, kde si můžeme zadat konkrétní požadavek na tu kterou krevní skupinu. Okamžitě zjistíme, kteří dárci požadavku odpovídají, posíláme jim SMS nebo telefonujeme, aby se dostavili k akutnímu odběru,“ popisuje Eva Langrová. Kromě kladenské centrály jsou odběrová centra ve Slaném a v Rakovníku.

Odpočinková místnost

Ještě než dárci absolvují vlastní odběr, přicházejí do odpočinkové místnosti, kterou obhospodařuje OS ČČK Rakovník. „Tady se dárci před odběrem občerství. Dostanou pečivo, čaj, případně vodu nebo kávu. Po odběru se sem vrátí, znovu se občerství a odpočinou si,“ popisuje předsedkyně OS ČČK Eva Mrhalová. Po odběru dostanou dárci ještě od své zdravotní pojišťovny krabičku s vitamíny nebo stravenku, či obojí.

„Jsem ráda, že se nám podařilo zlepšit zdejší prostředí. Díky daru společnosti Procter&Gamble-Rakona, která nám věnovala na vylepšení odpočinkové místnosti 20 tisíc korun, za což jí moc děkujeme. Poděkování patří i Masarykově nemocnici, která nakoupila nábytek a nechala zde položit nové lino. Myslíme si, že si dárci krve zaslouží důstojnější prostředí, než jaké tady bývalo dříve. Ještě odpočinkovou místnost vyzdobíme obrázky s motivy Červeného kříže a první pomoci,“ doplňuje kolegyni ředitelka Škorpilová.

Díky za každého dárce

Vlastní odběr probíhá v samostatné místnosti, která je ze všech čtyř největší. Odebírá se zhruba od 6 do 10 hodin, podle počtu dárců. Ve čtvrtek 22. června jich přišlo 110 a krev byla odebrána sto devíti.

„Chodím dávat krev od vojny, první odběr jsem měl v roce 1992. Přiznávám, že to bylo trošku z vypočítavosti, protože dárci krve měli na vojně úlevy. Když jsem se vrátil z vojny domů, chodili dávat krev moji kamarádi, tak jsem začal chodit s nimi a už jsem u toho zůstal. Mám krevní skupinu 0 RH +. Chviličku jsem měl pauzu, když jsem byl na operaci se zády a nesměl jsem dávat. V posledních letech chodím čtyřikrát do roka a už jsem kousek od zlaté plakety,“ odpovídá na můj dotaz, proč se stal dárcem krve, Antonín Vydra z Rakovníka.

„Já jsem poprvé dávala krev v 18 letech, to jsem byla ještě na střední škole. Mám kamaráda, který je nemocný a potřebuje výtažky z krve, aby mohli vyrábět jeho léky. Chodím pravidelně už skoro 12 let. Mám 15 odběrů a bronzovou plaketu,“ vysvětluje Martina Zýková z Rakovníka, proč chodí darovat krev.

„S rakovnickou základnou jsme velice spokojeni. Jsou zde hodně aktivní dárci a vůbec nemáme problémy, abychom naplnili odběry. Vítáme každého dárce a jsme rádi za každou novou duši, která nám přijde darovat krev,“ dodává doktorka Langrová z Transfuzní stanice Kladno.

Tomáš Bednařík