Ing. Igor Mandryš

Rozhovor s ředitelem Královského pivovaru Krušovice Igorem Mandryšem

Vloni investovali na stáčírnách 3 miliony Euro

Od 1. října 2014 vede Královský pivovar Krušovice Ing. Igor Mandryš. Charismatický rodák ze Slovenska má za sebou velmi pestrou profesní kariéru, jejíž převážná část je spojena se společností Heineken. Do Krušovic nastoupil po zahraničních stážích v Maďarsku a Bělorusku, kde strávil ve vrcholných funkcích celkem osm let.

Můžete nějak stručně shrnout svoji profesní kariéru?

Moje profesní kariéra trvá pětadvacet let. Jsem Slovák a začínal jsem na Slovensku. Pivovarnictví jsem nestudoval. Dostal jsem k němu vysloveně náhodou. Svou kariéru jsem nastartoval hned po revoluci 1. 9. 1990 v pivovaru v Rimavské Sobotě na technickém úseku jako referent. Byl to střední pivovar s výstavem 350 tisíc hektolitrů za rok. Během čtyř let jsem se vypracoval na technického ředitele. Po privatizaci jsem se přihlásil do výběrového řízení do společnosti Heineken a v roce 1998 jsem začínal v hurbanovském pivovaru na technickém úseku. Pak Heineken koupil pivovar v Nitře, kam mě přesunuli jako vedoucího technického úseku. Po třech letech jsem se vrátil zpět do Hurbanova, ale tentokrát jako vedoucí stáčírny, takže do výroby. Pak přišel úplně nový koncept logistiky pivovaru a já dostal tuto oblast na starost. Když jsem systém zavedl v Hurbanovu, dostal jsem stejný úkol i v dalších třech pivovarech. Celkem jsem logistiku koordinoval pro 4 pivovary. Pak mě poslali do Rimavské Soboty, kde jsem začínal. Mezi tím tento pivovar Heineken koupil a mě jmenovali ředitelem pivovaru a sladovny. Z původního výstavu 350 tisíc hektolitrů jsme zvyšovali kapacitu na 550 tisíc hektolitrů za rok. Čekala mě změna výroby, organizace a struktury. Pak už přišla první zahraniční stáž a funkce ředitele pivovaru v Šoproni v Maďarsku. Tento pivovar má pro Heineken strategickou úlohu jako výrobce pro pět zemí střední Evropy. Působil jsem tam od roku 2006 do roku 2011.

Pak jsem se přesunul do Běloruska, kde jsem byl další tři roky a měl na starosti dva pivovary, sladovnu, logistiku a distribuci. A po třech letech jsem 1. 10. 2014. nastoupil v Krušovicích. Je tomu 25 let, co se pohybuji po pivovarech v různých pozicích a různých zemích.

To je zřejmě v nadnárodních firmách běžná praxe.

Je to tak. Pro nadnárodní firmy je úplně normální cyklus 3 až 5 let na jednom místě a pak zase něco jiného jinde. Firma potřebuje využít váš potenciál tam, kde je to zrovna potřeba. I člověk sám roste, když musí pořád poznávat něco nového a přizpůsobovat se novým podmínkám.

Jaký je hlavní úkol vaší „mise“ v Krušovicích?

Za ta léta jsem se vyprofiloval jako specialista na „change management“. To znamená změna kultury v daném závodě, změna myšlení a přístupu lidí k práci. V mnoha případech je to spojeno i se změnou organizační struktury.

V poslední době byla v Krušovicích funkce ředitele spojována i s postem sládka. Je tomu tak i ve vašem případě?

Jsem ředitelem pivovaru. Sládkem nebo též vedoucím výroby je zhruba tři měsíce Michal Havrda. V této pozici je nový, ale jinak je to člověk, který v krušovickém pivovaru vyrostl. Tedy správný člověk na správném místě.

Jak velký kolektiv řídíte?

Pivovar má v současné době 65 zaměstnanců přímo v Krušovicích. Nepočítám do toho logistiku, to je dalších 18 lidí. Celá společnost Heineken ČR to je zhruba 700 lidí, tři pivovary a celá obchodní organizace, marketing, apod.

Jaké investice jste v minulém roce v Krušovicích pořídili?

Za loňský rok jsme realizovali hodně věcí. Ale zmínil bych dvě investice na stáčírnách. Jedna spočívala v rozšíření plechovkové linky, která je nyní schopna produkovat skupinová balení po 4, 8, 12 nebo 24 plechovkách v obalu. To reflektuje potřeby spotřebitelů, kde segment plechovek narůstá. Koncem října loňského roku jsme spouštěli do provozu novou myčku lahví. To je otázka efektivity, spotřeby energií a bezpečnosti výroby. Tyto dvě investice nás stály 3 miliony euro. Vedle toho proběhly i další menší investice, které přispívají hlavně ke zkulturňování pracovního prostředí. Budujeme nové velíny (místnost, v níž je soustředěna obsluha) a nové šatny. Lidé, když přijdou do práce, stráví tady nejvíce času z celého dne. Tak ať se tady můžou realizovat v příjemném pracovním prostředí. Od lidí chceme docela hodně. Pořád jim nakládáme nové povinnosti. Ale je to o tom, že když chci něco dostat, musím i něco dát. To je pro mě hodně důležité. Lidé dělají výsledky. Samy se výsledky nerodí. Proto musíme lidem vytvořit kulturní a bezpečné prostředí.

V minulých letech navštěvovalo pivovar až 50 tisíc návštěvníků ročně. Je tento trend trvalý?

Trend vysoké návštěvnosti tady zatím stále je, i když rok 2015 zaznamenal pokles. Z turistů, kteří v minulých letech pivovar navštěvovali, bylo téměř 80 % lidí z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Kvůli konfliktu na Ukrajině ale došlo k poklesu na zhruba 30 tisíc, které jsme dosáhli vloni. Zajímavé je, jak se mění složení návštěvníků. Setkáváme se nově s velkým zájmem Švédů a Angličanů. Krušovické pivo začíná být v těchto zemích známější. Švédsko je současně naše druhá nejvýznamnější exportní země. Před dvěma lety bylo Rusko na prvním místě, dnes je na čtvrtém.

Není to tím, že bychom poklesli v dovozu, ale tím, že v rámci Heinekenu jsou určité objemy, kdy už se pivo vyplatí vyrábět licenčně. A právě na konci roku 2014 došlo po mnoha zkušebních várkách a kontrolách ke schválení licence. Od té doby je desítka vyráběná v Rusku ve dvou pivovarech. Ve městech Petrohrad a Nižnij Novgorod. Krušovice jsou v Rusku považovány za jednu z nejprémiovějších značek na trhu, jak cenově, tak pozičně. Černé pivo a Imperial se i nadále vyváží z Krušovic. Takže proto je Rusko až čtvrtou zemí z hlediska vývozu, ale kdybychom to sečetli i s licenční výrobou, byl by to největší objem.

Jak se dá uvařit krušovické pivo v Rusku?

V Rusku od nás dostanou kompletní recepturu, podle níž vaříme pivo tady. Seznam surovin, varní diagram, kvasný diagram, všechny atributy technologického procesu. A musí to dodržet. Mají samozřejmě jinou vodu, proto výroba podléhá kontrole našeho sládka a kvality. Sládek tam vycestuje, dává doporučení, jak detaily procesu dodržet, a pak nám posílají vzorky na degustaci a analytiku. Až když jsme spokojeni, že to pivo je velice podobné originálu, tak výrobu schválíme. Vzorky dostáváme i v průběhu výroby a máme výsostní právo zasáhnout v případě, že by byla odchylka vyšší než povolená. Heineken má bohaté zkušenosti, jak se dá jedno pivo vařit v několika státech při zachování kvality. Má dobře zavedené i kontrolní procesy.

Kdo převzal po Rusku prvenství v exportu?

Číslo jedna je nyní Německo, druhé je Švédsko, třetí Slovensko. Celkově máme 20 zemí, do kterých vyvážíme.

V říjnu 2014 Krušovice zvítězily na světové soutěži World Beer Awards v Chicagu. Jak se tento významný úspěch projevil?

Získali jsme ocenění za nejlepší pivo plzeňského typu na světě. To byl impuls, kdy si Heineken potvrdil, že česká piva mají ve světě dobrý zvuk. A my máme české pivo, a ještě ve světě takto oceňované. Jasným důkazem velké podpory značky Krušovice je i partnerství s hokejovým šampionátem. Smlouvu máme podepsanou od roku 2015 do roku 2019. Každý rok je pivovar Krušovice jedním z hlavních partnerů hokejového šampionátu.

Uvaříte pro šampionát opět speciální pivo?

Ano. Vloni jsme si to vyzkoušeli a pivo mělo velký úspěch. V obalové linii máme skupinové balení plechovek s tematikou hokejového šampionátu. A stejně jako vloni připravujeme i speciální ležák z jedné odrůdy chmele. Vnitřně mu říkáme naše hokejové pivo a oficiální název je Saaz Late. Při výrobě speciálů úzce spolupracujeme s Chmelařským institutem v Žatci. Snažíme se využívat chmele, které jsou vyšlechtěné v Čechách.

Kterého piva se vaří v Krušovicích nejvíce?

Vede jednoznačně desítka. Pak následují všechna ostatní piva s velice podobným zastoupením na trhu. Dvanáctka, Černé, Pšeničné a Mušketýr.

A z hlediska obalů?

Převládá lahvové pivo, pak sudové. Plechovky v Krušovicích představují 5 až 6 % z celkového objemu výroby. Děláme i PET lahve, ale ne tady. Stáčecí linka je jenom v Brně.

Vnímáte, že by lidé chodili méně na pivo do restaurací?

Ano, bohužel, je to celosvětový trend. I když já strašně ctím českou pivní kulturu. Když se ve světě řekne Čechy, každý si představí půllitr s pivem. Bohužel i tady se pivní trendy mění. Mnohdy je to finančním tlakem, změnou životního stylu. Pořád někam spěcháme, pořád jsme někde za volantem. A když máme chuť na pivo, nemáme časový prostor zajít do pivnice, a tak si dáme pivo doma.

Krušovice, pokud vím, nikdy nevařily nealkoholické pivo. Ani se na něj nechystáte?

V tuto chvíli jsme ve fázi úvah. Je to trend, který narůstá, a obliba nealkoholických nebo ochucovaných piv stoupá.

V regionu se hodně vzpomíná na vaše dny otevřených dveří, jejichž program jste v posledních letech minimalizovali. Jaký bude letošní ročník?

Je to téma, které se vnitřně diskutuje. Jedno je jisté: v tom megalomanském pojetí už pokračovat určitě nebudeme. Spíše chceme podporovat akce menšího rozsahu. První dvě proběhnou v dubnu. Bude se jednat o Veteránskou rallye 30. 4. a Běh o krušovický soudek 24. 4. Termíny dalších akcí zatím nemáme určené, ale určitě vás budeme průběžně informovat.

Pavel Sklenička