Pavel Pícl

Rozumí mladá generace slovům, která používají jejich rodiče a prarodiče? A co naopak?

Dám si jedno štokrle a mám z toho souvrať

Ilona Šmídová

Posaďte k sobě seniory a mladou generaci a zkuste je nechat povídat na téma moje dětství. Zřejmě mezi nimi brzy dojde ke zmatení jazyků a otázkám: A co to znamená? Sice všichni mluvíme stejnou řečí, ale protože každá generace vyrůstala v jiném prostředí a obklopovaly ji jiné věci, není divu, že si občas vzájemně nerozumí. Děda například vytkne vnukovi, že se chová jako šuspajtl. A jak si to vnuk vyloží? Že si o něm děda myslí, že je hrnec, pantofle nebo detektiv. Alespoň tak si slovo šuspajtl vysvětlují děti a studenti, mezi kterými jsme dělali malý průzkum znalosti staré mluvy. Hovořili s námi žáci 3. třídy Michaela Holá z Rakovníka a Viktor Vaníček ze Senomat, šesťáci Aneta Plačková z Kněževsi a Martin Horn z Rakovníka, a studenti Střední průmyslové školy Emila Kolbena Pavel Pícl z Vysoké Libyně, Ilona Šmídová z Rakovníka, Zdeněk Žihla z Rakovníka a Lucie Červená z Rakovníka.

Agrárník (zemědělec) – Někdo, kdo píše knihy (Michaela). Doktor (Viktor). Koruna – peníz (Aneta). Byla nějaká agrární strana (Ilona). Nesouvisí to nějak se zemědělstvím, něco jako agronom? (Pavel). Člověk, co má rád hady. To jsem jen plácnul. (Zdeněk). Zemědělec (Lucie).

Zdeněk Žihla

Erteple (brambory) – Když je teplo, nebo nějaké placky (Michaela). Těstoviny (Viktor). Štafle (Martin). Brambory (Aneta). Nějaká zelenina, myslím, že brambora (Pavel). Textil anebo brambory (Zdeněk).

Otoman (křeslo) – Nějaké jídlo (Michaela). Ten, kdo pracuje v knihovně (Viktor). Opilý člověk (Aneta). Řidič (Martin. Nějaký člověk? (Lucie). Označení hloupého člověka (Zdeněk).

Lucie Červená

Bahnice (březí ovce) – Prase (Michaela). Bláto (Martin). Boty do bahna (Aneta). Zvíře, možná prase nebo žížala (Pavel). To bude něco s prasaty, možná chlívek (Zdeněk). Nějaká bažina (Lucie).

Šuspajtl (potrhlý) – Že něco šustí (Michaela). Detektiv (Viktor). Hrnec (Aneta). Pantofle (Martin). Nesouvisí to nějak s textilem a oblečením? Nic mě nenapadá (Pavel). Mě napadl jen šuspytl. To říká děda, ale nemohu vám do novin říct, čemu tak říká. Tohle jsem nikdy neslyšel (Zdeněk).

Michaela Holá

Špagát (provázek) – Tkanička (Michaela). Provázek (Viktor). Vím, co to je, ale nevím, jak to popsat. Je to časté slovo, které se používá i dnes. Je to něco, co visí (Zdeněk). Šňůra, provaz (Lucie).

Štokrle (stolička) – Těstovina (Michaela). Nějaké jídlo (Viktor). Boty (Aneta). Nějaká hůl (Martin). Malá židlička (Pavel). Stolička (Ilona). Nějaká malá sklenička? Už jsem to slyšel, říkával to děda. Nějaký paňák? (Zdeněk)

Viktor Vaníček

Ruměnec (zčervenání) – Nějaký věnec nebo mašle (Michaela). Culík (Viktor). Pytlík na peníze (Martin). Možná nějaké oblečení nebo něco na hlavě (Ilona). Nějaký šperk? (Pavel). Asi to je hloupost, ale nějaké oblečení? (Lucie). Fakt nevím. Věnec plný rumu? (Zdeněk).

Šatlava (vězení) – Vězení (Viktor, Aneta). To jsem slyšel, ale vůbec nevím, co to znamená (Pavel). Vězení (Zdeněk).

Aneta Plačková

Cejch (znamení) – Pelech (Michaela). Něco podobného jako ta deka (Aneta). To uvnitř polštáře (Martin). Povlečení u peřiny (Ilona). Někdo je ocejchovaný, aby se vědělo, co je zač (Pavel). Nějaké vypálené znamení (Zdeněk).

Cejcha (povlečení) – Peřina nebo polštář (Viktor). Deka (Martin). Deka péřová (Aneta). Povlečení (Pavel, Lucie). Velká naducaná peřina (Zdeněk).

Martin Horn

Cech (skupina řemeslníků) – Něco na šití, nějaké jehly (Michaela). Když má někdo zlomenou ruku, tak se tím něco zašívá (Viktor). Nějaká skupina, organizace (Martin). Nějaký spolek (Aneta). Skupina lidí, která se zabývala stejnou prací, různí řemeslníci (Pavel). Nějaké společenství, bývá to hodně ve hrách, také se mu říká klan (Zdeněk). Skupina lidí se stejným cílem, nebo nějaká přihrádka? (Lucie).

Verpánek (ševcovská lavice) – Na to sedal švec, to znám z pohádky (Viktor). Nějaké nářadí? Na kácení stromů? (Martin). Také by to mohl být čaj (Aneta). Nějaká puška (Ilona). Že by nějaké tkalcovský stav? (Pavel). Nevím ani, s čím by to mohlo souviset (Zdeněk). Klobouk? (Lucie).

Ponk (pracovní stůl) – Brouk (Michaela). Tam se dává nářadí a něco se na tom dělá, když člověk pracuje (Viktor). Stůl v dílně (Aneta, Martin, Zdeněk). Pracovní stůl (Ilona). Ping-pong (Lucie).

Souvrať (okraj pole) – Když se rozednívá nebo zapadá slunce (Viktor). Noc (Aneta). Když něco padá z kopce (Martin). To je na poli. Když se orá jedním směrem a pak se to zakončí příčně, je to souvrať. Táta totiž dělá v zemědělství (Pavel). To má něco společného se závratí. Když je mi špatně, mám souvrať (Zdeněk).

Mlátička (zemědělský stroj) – Něco na mlácení, palice (Michaela). Když se sklidí seno, tak se musí vymlátit (Viktor). Nářadí, se kterým se dřív mlátilo obilí (Aneta). Přístroj, co něco mlátí (Martin). Ta je na obilí (Pavel). Něco, co něco mlátí (Lucie). Tak se říkalo velkému chlapovi, co se rád pral v hospodě (Zdeněk).

Strdí (včelí plástev) – Kytka, která píchá (Michaela). Zbytky obilí (Viktor). Něco studeného (Martin). Keř, trní (Aneta). Něco s medem, možná vosk, který mají včely v úlu (Pavel). To jsem taky v životě neslyšel. Možná nějaké jídlo. (Zdeněk). Med (Lucie).

Zalígrovat (zavřít) – Zavřít se (Michaela). Utajit (Martin). Zastavit (Aneta). Zamknout (Pavel). Když se mi něco nelíbí (Lucie). Když se doma zalígruju, znamená to, že se tam zamknu před světem (Zdeněk).

Rajcovní (sexy) – Nějaký zemědělec (Viktor). Skvělý (Aneta). Dobrý (Martin). Hezký nebo sexy (Pavel). Když mě něco rajcuje, vzrušuje mě to (Zdeněk).

Markéta Hartlová, Lenka Pelcová