Nový křivoklátský kastelán Petr Slabý.

Tradiční kulturní program obohatí pocta první republice, Den svatého Huberta, ale i koncert „Kaťáků“

Tváří hradu Křivoklátu bude král Václav IV.

Jak jsme již na stránkách Raportu informovali, stal se vítězem výběrového řízení na post kastelána hradu Křivoklátu Mgr. Petr Slabý (* 1964). Do funkce by měl být oficiálně jmenován 1. dubna, až dojde k předání celé agendy této národní kulturní památky. Do té doby je řízením objektu pověřen Ing. Lukáš Kunst, který mobiliář hradu, čítající možná 70 tisíc položek, Petru Slabému předává. I když je pan Slabý na Křivoklátě teprve několik dní, naši žádost o rozhovor neodmítl…

Můžete se čtenářům Raportu stručně představit?

Jsem rodák z Litomyšle. Po maturitě na tamním gymnáziu jsem nastoupil na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde jsem vystudoval obor český jazyk a hudební výchova. Ihned po jejím absolutoriu v roce 1987 jsem nastoupil na plný úvazek do Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, kde jsem působil již od prvního ročníku vysokoškolských studií jako externista. Na vojně jsem rok zpíval v mužském sboru AUS Víta Nejedlého.

Pokračoval jste v umělecké dráze i po skončení vojenské služby?

Ano, vrátil jsem se do divadla do operního sboru a během několika měsíců udělal konkurz na sólistu operety. Hrál a zpíval jsem především role milovníků, třeba Edwina v Čardášové princezně, nebo inženýra Miláčka v Benešově Na tý louce zelený. V roce 1993 ale došlo k reorganizaci, opereta byla sloučena s operou a já dostal smlouvu na sólistu operety a opery. Pak se operetní scéna zavřela úplně, soubor byl redukován a mně nabídli smlouvu na sólistu s povinností sboru. To jsem z osobních důvodů, nikoliv ale kvůli ješitnosti, nepřijal. Odešel jsem z divadla a začal jsem se živit obchodem.

Čím konkrétně?

Měl jsem firmu na prodej dřeva a pilu. Dub jsem nakupoval i v Křivoklátě. Bohužel, v roce 1997 mě vypláchla první velká povodeň, a ta mě úplně položila. Deset let jsem se z toho vzpamatovával. Snažil jsem se nespadnout do exekucí, tak jsem vzal pilu a šel jsem kácet do lesa stromy. Nakonec jsem se z toho vysekal. Pak přišly relativně lepší časy. Získal jsem podíl na provozu hotelu Dalibor v Litomyšli, kde jsem začal organizovat spoustu kulturních akcí. Po nějakém čase jsme se ale se společníky názorově rozešli, a tak jsem v roce 2005 z hotelu odešel. Udělal jsem konkurz na kastelána hradu Svojanov, kam jsem 1. února 2006 nastoupil.

Právě s hradem Svojanov je spojena další nepříjemná etapa vašeho života. V médiích zaznělo, že jste po půldruhém roce na funkci rezignoval, ale ne příliš dobrovolně. V zápise z jednání rady města Poličky, které je vlastníkem hradu Svojanov, je napsáno, že kdybyste neodstoupil, byl byste odvolán kvůli nedostatkům v hospodaření. Můžete vysvětlit, co se tehdy přihodilo?

Je to poměrně složitá záležitost, ale pokusím se vysvětlit stručně alespoň podstatu. V kauze Svojanov to bylo tak, že jsem byl údajným stoupencem bývalého starosty, který mě do funkce „instaloval“, a který v té době byl již odsouzen k politické likvidaci. To vše jsem se dozvěděl až mnohem později. Přitom jsem zvítězil ve výběrovém řízení, jehož se zúčastnilo asi 22 uchazečů, a toto výběrové řízení nikdo nezpochybnil. Hrad jsem po svém předchůdci převzal s dluhem půl milionu korun za elektrickou energii. Od města jsem dostal roční příspěvek ve výši 900 tisíc korun a provoz stál víc než tři miliony. Asi tři týdny po mém nástupu začal tát sníh a já zjistil, že střecha nad hradním palácem je jako cedník. Pak se pod tíhou sněhu propadla střecha na jedné z budov v předhradí, a aby toho nebylo ještě dost, hygienici nám zavřeli hrad, protože rozbor prokázal závadnou vodu. Musel se tedy udělat nový vodojem. K tomu dvě střechy a hrad byl mnoho týdnů zavřený pro běžný provoz i kulturní akce. Není tedy divu, že došlo k propadu v tržbách. Druhý rok zjara ale prudce tržby narostly. Zavedl jsem úplně nové prohlídky v nových expozicích a po nových trasách, hrad začal konečně fungovat jako památkový objekt. Vyklidil a zpřístupnil jsem Dům zbrojnošů, nejautentičtější budovu komplexu. Za půldruhého roku jsem udělal tři nové střechy v rozsahu 2,5 tisíce metrů čtverečních z peněz mimo městský rozpočet. O tom se v zápisu rady města nepíše.

Dostal jsem také za úkol vytvořit koncepci rozvoje v letech 2008 až 2014. Když jsem odešel, schválili tuto koncepci jako závazný dokument. Navíc jsem prakticky za víkend za pomoci svého otce, kamarádů a památkáře vypracoval projekt, na jehož základě město získalo pro hrad 17 milionů z Norských fondů.

Co bylo dál, když jste odešel ze Svojanova?

Živil jsem se stavařinou. Pracoval jsem sedm let jako technický pracovník ve firmě MIP v Poličce a jako provozní šéf jsem měl na starosti celou technickou i organizační agendu.

A kromě toho jste také pořádal nějaké kulturní akce?

Ano, navázal jsem na svoji činnost na hradě Sovinec, kde jsem organizoval kulturní programy ještě před příchodem na Svojanov, a také na své kulturní aktivity na Svojanově. Abych byl konkrétní, třeba jsem v roce 2008 pořádal oslavy 450. výročí korunovace Jiřího z Poděbrad v Kunštátu, nebo v roce 2009 slavnost k 750. výročí povýšení Litomyšle na město. Mým velkým koníčkem jsou koně. Trénuji je pro rovinné a překážkové dostihy. Vloni jsme měli docela úspěšnou sezónu, tři koně ze čtyř trénovaných mi dokázali zvítězit.

Proč jste se přihlásil do výběrového řízení na post křivoklátského kastelána?

Během svého působení u stavební firmy jsem absolvoval snad deset výběrových řízení na kastelánská místa různých památkových objektů. Ve stejném termínu jako na Křivoklát jsem se hlásil i do výběrového řízení na zámek ve Vimperku. Pak jsem si to rozmyslel a šel jsem jen do VŘ na Křivoklát. V minulosti jsem v každém VŘ skončil druhý, a tak jsem nevěřil, že tentokrát to bude jinak. Pak mi ale zavolal ředitel Územní památkové správy Praha magistr Michelfeit, že jsem zvítězil, a jednomyslně.

Zaslechl jsem, že prý jste zvítězil, protože se dobře znáte s náměstkem generální ředitelky NPÚ Petrem Fedorem…

Tradiční akce zůstanou zachovány – tou první budou Knížecí Velikonoce na hradě.

Mgr. Petra Fedora znám ze schůzí kastelánů sdružení Památky 2000, kam jezdím celá léta. Viděli jsme se jednou za rok a všichni si tam tykáme. Ve výběrové komisi seděl a otázkami mě rozhodně nešetřil. Potud k mojí známosti s Petrem Fedorem. Teď, po výběrovém řízení, jsme si několikrát volali a bylo to v souvislosti se situací na Křivoklátě, protože Petr Fedor měl zájem stabilizovat situaci, která vznikla při rezignaci kastelána Luďka Frencla. Moc rád bych, aby si pan náměstek na mě udělal čas a přijel za mnou na hrad. Má obrovské profesní zkušenosti, ale je bohužel extrémně zaneprázdněn.

Čím jste výběrovou komisi přesvědčil, že jste ten pravý kandidát. Vím, že se výběrového řízení zúčastnilo celkem devět uchazečů?

Nevím, možná to bylo mou vizí, kterou jsem napsal do své přihlášky. Mimo jiné jsem směřoval také k hledání nových, veřejností neobjevených prostor. Hodnotil jsem stav a také technická řešení střech, kleneb, opěráků atd. a navrhl, že jen s minimálními náklady by šlo otevřít další prohlídkový okruh, říkejme mu třeba technický. Jsou tu úžasné prostory pivovaru, kde stačí uklidit, a můžeme ukazovat některé původní pivovarské technologie. Tento technický okruh by se dal aplikovat jak pro studenty středních škol, tak pro poučené laiky i pro odborníky. Ale inzeroval jsem také jiné vize a zdaleka ne technického charakteru.

Dobře, jaký je tedy podle vás technický stav hradu?

Je poněkud horší, než na první pohled vypadá, ale mnohem lepší než na Vimperku a řadě dalších objektů. Přesto nás v tomto směru čeká hodně práce. Ještě letos by mělo dojít ke kompletní rekonstrukci střechy velké věže, kdy bude po mnoha desítkách let nějaký čas bez střechy. Bohužel, jak se dozvídám postupně, bude to až na podzim s přesahem do roku 2016. Rekonstruovat se letos měla také střecha na Prochodité věže, které je dvě stě let, to se ale posunuje o dva roky.

Co říkáte křivoklátským expozicím?

Expozice jsou pěkné, ale troch „zatuchlé“. Mám k nim některá doplnění a vylepšení. Podle mého názoru je nejdokonalejší expozicí knihovna a obrazárna. Chtěl bych se vrátit ke starší tradici a připomenout, že hrad byl a priory hradem královským a také centrem loveckého revíru českých knížat a králů. Český královský hrad s českým králem a řadou zajímavých osobností a příběhů.

Máte představu, jakou?

Jsou zde určitě zajímavé postavy, krásné a silné příběhy, třeba příběh Filipiny Welserové a arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Já si však myslím, že Křivoklát byl především hradem královským, jak jsem již řekl, a proto by měl být páteřní postavou některý z vladařů. Ze všech, kteří měli k tomuto hradu nějaký vztah, se mi zdá nejpříhodnější osobnost Václava IV. Navíc příští rok bude v pojetí NPÚ „lucemburský“ vzhledem k výročí narození císaře a krále Karla IV. Myslím, že postava Václava IV. má na Křivoklát tah, on to tady asi opravdu miloval, sem se utíkal. Takováto profilace by se měla týkat nejen expozice, ale také verbální prezentace hradu.

Na Křivoklátě jsou léta zavedené úspěšné akce, jako Knížecí Velikonoce, Léto na Křivoklátě, Křivořezání, Křivoklání a Knížecí advent. Hodláte je zachovat?

Samozřejmě. Získaly si u návštěvníků velkou oblibu a jsou silně navštívené. Proto není zásadní změna dramaturgického plánu nutná. Jen bych chtěl zavést drobná doplnění. V červnu bych byl rád, aby se zde o volných pátcích promítaly historické filmy, které se do kulisy hradu hodí. Nejlépe formou letního kina na nádvoří. Kolegyně Hana Jurčková připravuje velkolepý závěr letošního jubilejního Křivořezání. Nechci zatím prozrazovat nic konkrétního, ale měl by být celý pojat v renesančním duchu. Změnit bych chtěl schéma divadelního festivalu tak, aby se tu vystřídalo několik souborů s různými představeními, včetně dětských. Budou i koncerty a rád bych, aby vystoupili i umělci, kteří tu ještě nebyli.

Můžete už dnes prozradit nějaké jméno, které by mělo na hrad přilákat posluchače?

Přál bych si úspěšně dotáhnout jednání s Oldou Říhou a nechat Křivoklát „dobývat Katapultem“. Mám pocit, že Kaťáci nikdy nezklamou a nejen pro moji generaci je to srdeční záležitost.

Přišel jste do nového kolektivu. Jak zaměstnance hradu vidíte?

Je tu super kolektiv profesionálů. Zatím jsem tu nenašel jediného člověka, o kterém bych měl pochybnosti, že nezvládne svoji práci, nebo ji dělá špatně. Myslím, že se nám bude navzájem dobře spolupracovat. A předávající kastelán inženýr Kunst je opravdu formát a rutinér.

Říkal jste, že jste v minulosti organizoval kulturní a společenské akce. Obohatíte nějak i nabídku na Křivoklátě?

Mám naplánované nějaké akce, které se tu nedělaly. Měly by se realizovat hlavně na podzim, a tím zaplníme mezeru mezi Křivokláním a Knížecím adventem. O státním svátku 28. října bych zde chtěl vzdát hold první republice. Chtěli bychom připomenout tradici prvorepublikových výletů na Křivoklát s dobovým oblečením, četníky a starými auty či motocykly. Na začátku listopadu bych rád, kdybychom uspořádali Den svatého Huberta – lovecko-mysliveckou slavnost s Hubertovou jízdou, připomínkou aristokratických způsobů lovu a Svatohubertskou mší. No a před adventem ještě snad komornější Svatomartinský košt s pečenou husou a mladým vínem.

Ke Křivoklátu patří i Hamousův statek ve Zbečně…

Bohužel jsem tam ještě nebyl, protože jeho správce pan Vokoun má dovolenou a nechci tam bez něj chodit. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo na statek přilákat více návštěvníků. Chtěl bych se s panem Vokounem domluvit, aby byla nabídka Hamousova statku obohacena třeba o kování koní, střihání ovcí nebo tradiční českou zabíjačku. Myslím, že by to bylo pro jeho návštěvníky další atraktivní zpestření a podpořilo by snahu pana Vokouna, který statkem žije.

Tomáš Bednařík