Nová senátorka tleskala hudebníkům koncertujícím v sobotu 22. listopadu v kostele sv. Got­harta v Krupé.

Nová senátorka Zdeňka Hamousová vyhrála i komunální volby v Žatci

Téma využití kasáren trápí obě města

Zdeňka Hamousová je rodačkou z Příbrami (1961). V Žatci žije od svých deseti let. Vystudovala speciální pedagogiku v Praze a pracovala jako ředitelka základní školy v Žatci. Poslední čtyři roky vykonávala funkci starostky města Žatce. Má dva dospělé syny, jeden pracuje jako lékař v nemocnici v Karlových Varech, druhý právě dokončuje vysokou školu. Před rokem ovdověla.

Docela mě překvapilo, jak výrazně jste v Žatci vyhrála komunální volby s počtem 1595 hlasů. Nikdo jiný se přes tisícovku hlasů nedostal a druhý nejúspěšnější kandidát měl o 651 hlasů méně než vy. To je drtivé vítězství, přesto je nové vedení města bez vás.

Naše volební seskupení získalo pět mandátů, stejně jako KSČM, a ostatní volební subjekty daly přednost spolupráci s komunisty před námi. Tak to v politice někdy chodí.

Takže jste se vrátila do školství a vedle výkonu senátorské funkce budete řídit i školu. Dá se to zvládnout?

Díky tomu, že synové jsou už dospělí, můžu veškerý svůj čas a energii věnovat práci. Proto jsem hned po volbách a po vyjednáváních, z nichž vyplynulo, že na radnici se už nevrátím, nastoupila do školy.

Zbývá vám čas i na odpočinek? Sportujete?

Jsme sportovně založená rodina. Ve volném čase se věnuji lyžování, rekreační cyklistice, v létě jezdím na vodu. Dokonce jsem v době svého působení na radnici začala hrát i florbal. Ráda čtu, bohužel čtení se teď zmrsklo na odborné publikace a zákony.

Jak jste se vlastně jako nezávislá stala kandidátkou do senátu za hnutí ANO?

Oslovily mě celkem čtyři subjekty s nabídkou kandidatury. Takže jsem zvažovala nabídky. Jako poslední byli ANO, ale ti to vzali přes moji dobrou kamarádku a docela mě přesvědčovali. A nevadilo jim, že nechci být jejich členkou. Navíc mi některé principy připadaly sympatické. Nemyslím si sice, že se dá řídit město nebo stát úplně stejně jako firma, ale některé principy jsou použitelné. A na veřejné prostředky bychom se měli dívat právě touto optikou. Nakonec jsem se nechala přesvědčit a absolvovala celý proces těch nominací, kdy jsem se musela nějak prezentovat, a nakonec rozhodli, že za volební obvod Louny – Rakovník budu kandidovat za ANO já, nebo nikdo. Hledali kandidáta, který by oslovil širší skupinu lidí, a já jejich představy splnila. V polovině srpna řekli, že jsem to já. Bylo to docela narychlo, takže ani nebyl čas na nějakou velkou kampaň. Pojali jsme ji spíš srdcem a docela to zafungovalo. Teprve později jsem zjistila, kolik bylo výhrad vůči bývalému senátorovi a že lidé, kteří mě ani neznali, mi dávali hlas, protože chtěli změnu.

Budete jako ředitelka školy pracovat v senátním výboru pro školství?

Naivně jsem se domnívala, že když střídám pana Chládka, který pracoval ve výboru pro vzdělání a vědu, že tam budu rovněž. Protože to je můj celoživotní obor. Ale nakonec jsem upřednostnila zájmy hnutí ANO, když byla potřeba obsáhnout širší spektrum výborů. Tím, že mám praxi se samosprávou, obsadila jsem výbor pro územní rozvoj a životní prostředí. To typově odpovídá mým zkušenostem získaným ve funkci starostky a jsem za to docela ráda. ANO založilo senátní klub, jehož budu předsedkyní. Nejdřív se mi moc nechtělo, ale jsem blízko Praze, takže alespoň pro začátek jsem slíbila, že to vezmu.

Zdeňka Hamousová

Slyšeli jsme, že jste hned po zvolení začala jako senátorka řešit v Rakovníku otázku nejpalčivější, a tím je zánik porodnice a dětského oddělení nemocnice. Co jste v tom podnikla?

Proběhly už první schůzky. Bohužel, nedostatek lékařů je velkým problémem českého zdravotnictví a tím, že je to hlavně personální záležitost, to jako senátor příliš ovlivnit nemůžu. Ale jsme domluveni s vedením nemocnice a s vedením radnice, že budeme postupovat společně. Chci být koordinátorem a spojovacím článkem při jednáních. Je potřeba se domluvit s vedením nemocnice, s radnicí a ještě s vedením kraje a jeho odborem zdravotnictví. Ambice radnice je taková, aby tady byla alespoň dětská pohotovost, pokud nebude fungovat dětské oddělení. Teď to vypadá, že od nového roku by se měla obnovit činnost gynekologicko porodnického oddělení. Pokud předjednaní spolupracovníci přijmou závazek, jak přislíbili. Dobré je, že nemocnice do té doby nepropustí personál, který je zapracovaný a všude kolem je takových lidí nedostatek, takže by velmi snadno získali uplatnění jinde. Zůstávají zatím na jiných odděleních a čekají, až se služba obnoví.

O čem jste jednali na radnici města Rakovníka?

Vedení města je tady také krátce. Do kompetencí radnice nechci nijak zasahovat, plně respektuji místní samosprávu. Ale jsou určité zkušenosti nebo kontakty, které mohu dát k dispozici. Teď jednáme s krajem o dětské pohotovosti. Pak budeme postupovat na dalších místních tématech, jako R6. To je takový evergreen. Běží podpisová petice, se kterou je potřeba pracovat a vytěžit mandát, který nám dává. A pak jsou i místní témata.

Dlouhodobým tématem Rakovníka je parkování v centru. Pokud si vybavuji, v Žatci není vjezd nebo parkování na náměstí nijak zásadně regulován. Je to tak?

Máme asi pětinu náměstí zpoplatněnou, a to jen kvůli dosahu institucí. Takže znám konkrétní čísla, která mohu přinést.

S jakou filozofií jste k tématu přistoupili?

Chceme, aby centrum žilo, protože těch provozoven tam už mnoho nezbývá. Město už má jenom pár objektů, kde se snažíme podporovat podnikání tak, aby náměstí žilo normálním životem. Parkování jsme pojali jako regulační prvek, a ne předmět nějakého výdělku. Celkově je parkování v historických městech vždycky problém. Řešením může být parkovací dům, ale pak bývá otázka jeho využitelnosti. To je příklad Slaného, kde vzniklo moderní zařízení, ale je využíváno minimálně. Dnes je běžné, že mají rodiny a firmy dvě i více aut. Ale ulice na to nestačí. I v Žatci to potřebujeme komplexně řešit

Dalším problémem je areál bývalých kasáren. Tím jste si v Žatci také prošli.

Tam teď řešíme pozemky po armádě. Téma je vlastně společné pro oba okresy. Průmyslová zóna po bývalém letišti v Žatci teď zažívá revitalizaci, je v majetku kraje, ale zatím se záměr zcela nenaplnil. Je to otázka nejméně tří let. V Lounech vzniklo po bývalých kasárnách tzv. Zahradní město. Krásná nová čtvrť, ale to byl dlouhodobý projekt. Určitě by nebylo dobré dopustit, aby byl areál prodán soukromému zájemci, jehož projekt, jakkoliv může být kvalitně zpracován, nemusí být naplněn. Město by mělo mít nad využitím areálu nějakou kontrolu a sehrát v tomto procesu aktivní roli. Proces by měl být dlouhodobější, pokud by město chtělo převzít rozhodující slovo nad tím územím, mělo by vstoupit s ministerstvem obrany v jednání.

Už máte v Rakovníku kancelář? Jak často vás tu budeme potkávat?

V Rakovníku už mám prostory vybrané. Kancelář budu mít v objektu GE Money Bank v Nádražní ulici (bývalá Agrobanka, dům s věží u mostu přes potok, pozn. red.). Chtěla bych tu být jednou týdně, od 14 do 18 hodin, protože nerada chybím v práci. Původně jsem plánovala dvě kanceláře. V Rakovníku a Lounech s tím, že pokud bych pracovala na radnici v Žatci, byla bych tam k dispozici i jako senátorka. Ale nakonec hledám kancelář i v Žatci, protože do školy senátorské věci tahat nechci. Nevím ještě přesně, které dny kde budu, protože jsem i zastupitelkou v Žatci, kde ještě nebyly určeny dny pro konání zastupitelstva. Jakmile to budu vědět, stanovím i své úřední dny a hodiny na všech třech místech. A jinak se s občany budeme vídat na nejrůznějších akcích. Už mi v diáři přibývají nejrůznější milá pozvání.

Pavel Sklenička