Roman Jašek (vpravo) a Luděk Vávra tahají z vody šlapadlo, pomocí kterého vylovili z vody „utonulý“ slunečník. „Ani se nedivím, že si to nikdo nepůjčuje. Na tom se fakt nedá jezdit,“ směje se Jašek.

Nájemce areálu má nesrovnatelně horší podmínky než ostatní

Tyršovo koupaliště je fakt Kongo

„Je to ještě strašnější, než jsem tušil. Když jsem se tu byl poprvé podívat, ještě před výběrovým řízením, viděl jsem, že areál je v hrozném stavu, ale doufal jsem, že než dojde k vlastnímu předání, dá to město nebo bývalý nájemce alespoň částečně do pořádku. Našel jsem tu totiž fotografie, jak to vypadalo před deseti lety, a to byl úplně jiný areál,“ říká Roman Jašek. Provozovatel Restaurace Šalanda je od listopadu také nájemcem Tyršova koupaliště. Jeden z nejlepších kuchařů v regionu tak po šichtě v kuchyni mění vařečku za krumpáč a motorovou pilu a tráví čas revitalizací zanedbaného areálu. „Bylo by fér, kdyby mi to předali v pořádku a já to v tom stavu udržoval. Ale takhle to nejde,“ míní nový nájemce Tyršově koupaliště.

Pronajal si ruinu

Lze mu dát za pravdu. Z minulosti víme, že město uzavírá s nájemci dva typy vztahů. Pokud pronajímá funkční nebytové prostory, vypisuje výběrové řízení na tržní nájemné. V případě objektů, které nejsou v pořádku, řeší nájem tak, že nájemci umožní, aby prostory rekonstruoval na vlastní náklady a pak si doloženou investici odečítal z nájemného. Nájemní smlouva bývá v takových případech celkem logicky uzavíraná dlouhodobě na dobu určitou, zpravila na deset let. Takto město postupovalo v případě Divadelní restaurace v budově Tylova divadla, kterou rekonstruoval na své náklady Královský pivovar Krušovice a pak si investici odečítal z nájmu. Stejnou cestou šlo město i v případě Domu osvěty před jeho celkovou rekonstrukcí nebo klubu Letiště. V případě Tyršova koupaliště tomu tak ale není. Jašek dostal smlouvu na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou. Přitom areál je v naprosto dezolátním stavu a nový nájemce zde bude muset odvést obrovský kus práce, aby ho vůbec mohl na sezónu otevřít. Pak může dostat výpověď s roční výpovědní lhůtou a celé jeho úsilí přijde vniveč.

„Není tu ani žádné nářadí nebo vybavení. Zůstalo tady jedno kolečko, deset let starý nefunkční traktůrek. Žádná sekačka ani křoviňák. Platím nájem, sekám tady deset let staré rákosí a křoviska, a ještě mám nakoupit vlastní techniku?“ diví se Jašek. „Pokud na to město nemá peníze, můžu to koupit já, zůstane to v jejich majetku a já si budu investici odečítat z nájmu,“ navrhuje. Už mu prý z města vysvětlili, co přesně a jak má udržovat. „Jenže je vidět, že to tady přede mnou nikdo nedělal. Tady je zanedbaná údržba, kam se člověk podívá. Věci, které jsou jasně předepsané, že se musí dělat, se deset let nedělaly. A nikdo to nekontroloval. Nedostatky jsem sepsal a poslal na město. Je toho spousta. Zatím s tím nemohli nic dělat, čekalo se na nové vedení města. Pokud vím, měli v programu, že bazén a koupaliště bude mezi prioritami, takže jsem zvědavý, jak se k tomu postaví.“

Jak na čistou vodu

Procházíme koupaliště, kde vrcholí městem financovaná rekonstrukce sociálního zařízení. A jsou vidět i nové dětské hrací prvky. Zastavíme se kousek od vody, která je částečně vypuštěná.

„Teď ještě vypouštíme, o víkendu vytáhneme čerpadlo na tobogán. Pláž a navazující část dna musí být přes zimu na suchu. Když přemrzne, bude to lepší. Vysvětlili mně, jak docílit čistější vody bez chemie. To se bude dělat na jaře. Voda by měla být v pořádku. Jsou tam přírodní filtry, je potřeba projít náhon až k benzínce, pořádně ho prosekat, zkontrolovat, aby tam nezůstaly napadané větve. A dohlídnout na to, aby se na jaře napouštěla jen čistá voda. Ne v období dešťů, ale až bude potok v pohodě. Voda se nechá půl dne odtéci do potoka, až se uvidí, že teče čistá, pak teprve zavřít stavidlo. A nádrž se musí osadit i mšicemi, které vodu čistí.“

Hniloba, mech a plíseň

Když prohlížíme dřevěné stavby, Roman uznává, že pár chatek je relativně v pořádku. Hodně jich je ale napadeno plísní a hnilobou. Ztrouchnivělé části je potřeba vyměnit, napadené obrousit, napenetrovat a natřít. A také vyměnit dřevěné plochy na opalování. „Ty stávající sice někdo zkoušel opravit, ale nenatřel je, takže jsou zase na vyhození. Je potřeba je udělat z menších dílů, abychom je mohli na zimu uložit pod střechu. To tu taky nikdo nedělal.“

Neznámý Roundup

„Jsou plochy, které by měly být jasně ohraničené. Tohle je trávník a tohle je kačírek, a ne aby nebylo poznat, co je co. To samé platí o hřištích na plážový volejbal a fotbálek. Město sem sice navezlo nový písek, ale je zarostlý plevelem, takže to bylo úplně k ničemu.Na podzim je potřeba odhrnout štěrk a kačírek a hlavně roundapovat. Nejmíň deset let tady nikdo nic nestříkal. “

Hospoda je fakt Kongo

„Když jsem se přišel podívat do Konga, zjistil jsem, že je v takovém stavu, že bych tam nemohl podat hostovi ani brambůrky. Je to temná špinavá díra, na podlaze hrubý beton, na stropě maskovací síť, barový pult z nehoblovaných trámků pobitý laminovanými deskami. V té díře, která by zřejmě měla být kuchyní, nejsou ani dlaždičky. Prostě hnus. A navíc tam všude zatéká, místy i do drátů elektrického vedení. Takže se to dá použít snad jen na uskladnění zahradního nábytku.“

Aby mohl nabízet alespoň základní gastronomické služby, hodlá zbourat polorozpadlý přístřešek vedle Konga a postavit tu větší venkovní bar s kuchyní, jaké zná z ciziny nebo z kempů na Pálavě.

„Uvést Kongo do provozu tak, abych se tam nestyděl někoho pozvat, by bylo příliš finančně náročné, navíc tam zatéká. Dokud nebude opravená střecha, nemá smysl tam cokoliv instalovat.“

Chyba je v systému

Na koupališti jsou tisíce metrů zeleně. Přerostlé trávníky jak na rovině tak ve svazích, stovky keřů a stromů, chybí ale jakákoliv technika na údržbu. Areál je svou rozlohou a charakterem srovnatelný s Tatranem, hřišti SK Rakovník nebo zimním stadionem. Jeho provozovatel se navíc musí starat i o vodní plochu. V sezóně zde potom veřejnost může sportovat a rekreovat se. Nájemce může vybírat vstupné a provozovat hostinskou činnost. Stejné možnosti vlastně mají i na SK, Tatranu a zimním stadionu nebo městském bazénu. Tam ale město nevybírá od nájemců žádné nájemné a navíc kryje provozní ztrátu, která činí 100 tisíc měsíčně i více. Koupaliště ale žádnou dotaci nedostává. Naopak, jeho správce platí městu nájem. Proto areál vypadá tak, jak vypadá. Není to vlastně ani tak chyba bývalého správce, ale systému, v jakém je koupaliště pronajímáno.

Ale Jašek to přesto vidí pozitivně. „Budu se chtít s městem nějak rozumně domluvit. Mezitím se snažím stihnout do zimy, co se dá. Mám tu pomocníka, Luďu Vávru, důchodce, který dřív dělal ve stavební firmě, takže umí úplně všechno a je to srdcař jako já. Denně tu do noci makáme. A budeme rádi, když nám někdo přijde na pomoc. Na faceobooku jsme vyhlásili, že kdo přijde na jaře na brigádu a odmaká nějaké hodiny, dostane celoroční permanentku zdarma a navíc i nějaké občerstvení. Stejná cena čeká i na vítěze ankety o nejlepší název budoucí restaurace. Teď je to Kongo, což docela sedí. Ale až uděláme novou, chtěl bych nějaký hezčí jméno. Vítěz dostane permici a voucher na večeři nebo oběd v Šalandě,“ říká Jašek. Hned mu navrhuji, že by se hospůdka mohla jmenovat Za Vodou. Roman se směje a říká, že jestli tím chci naznačit, jak se teď jako nový nájemce koupaliště cítí, napadá ho název, který by byl vhodný leda tak do Hovorů z Lán.

Pavel Sklenička