Letošní sezóna bude patřit v historii rakovnického bazénu k těm vůbec nejhorším. V červnu byly uzavřeny vnitřní bazény, a tak může veřejnost využívat pouze venkovní vodní nádrž.

Městský plavecký areál dosluhuje, ale co dál? Zastupitele čeká složitý rébus:

Sportovní bazén, nebo aquapark?

Na městskou plovárnu v Rakovníku si v současné době chodí zaplavat jen otužilci, kterým nevadí studený vítr, zatažená obloha a voda kolem 18 stupňů Celsia. Plavecký bazén totiž nabízí od června pouze venkovní vodní plochu. Vnitřní bazény jsou vypuštěné a čekají na opravu stropní konstrukce. K té by mělo dojít od září do října. Od listopadu bude bazén opět otevřen v celé své zanedbané kráse, ale jen na jeden rok. Provizorní oprava v ceně 1,2 milionu korun, která oddálí celkovou rekonstrukci, má pouze roční trvanlivost. V listopadu 2015 bude bazén opět uzavřen a měla by začít jeho celková rekonstrukce. Do té doby musí vedení města vyřešit rébus, zda to bude i nadále plavecký bazén nebo aquapark. Týdeník Raport již zahájil k tomuto tématu na svých webových stránkách diskusi i anketu. Názory náhodně oslovených občanů dnes přinášíme i na str. 6. Na tomto místě připojujeme názor odborníka a trochu inspirace od sousedů z Berouna.

Stavba za 180 milionů

Aquapark Laguna je v Berouně otevřen již sedmou sezónu. O jeho provozu jsme si povídali se zástupcem ředitele komplexu Antonínem Marxem.

„Historicky první informace o myšlence vybudovat v Berouně plnohodnotný plavecký areál se datují do 70. a 80. let minulého století. Záměr na výstavbu plaveckého areálu v této podobě pochází z poloviny 90. let, kdy byl vypracován první projekt. Akciovou společnost Vodní svět zpočátku tvořili čtyři společníci. Když se zainvestování výstavby dlouhodobě nedařilo, převzalo společnost v roce 2004 Město Beroun. Investice s rozpočtem 180 milionů korun byla zahájena v září 2005 a trvala dva roky.

Na ploše 2 994 m² vznikla stavba s kubaturou 32 364 m³. Zahrnuje plavecký bazén 25 × 12,5 m, rekreační bazén s atrakcemi o ploše 185 m2 (vzduchová masážní lůžka, jeskyně, dnový gejzír, chrliče, vodní masáž), dětský výukový bazén o ploše 55 m². Dále vířivku o ploše 24 m² pro 15 osob a dva dojezdové bazény pro tobogany o ploše 44 a 41 m². Celkem mají bazény obsah 661 m3. Roční spotřeba vody je 38 935m³. Celková kapacita je 1 850 návštěvníků za den. Objekt disponuje smíšenými šatnami pro 284 osob a dvěma skupinovými šatnami pro 38 lidí. Hlavní atrakcí aquaparku jsou dva tobogány. Venkovní má délku 78 m, tobogán tzv. divoká voda měří 58 m. Oblíbená je i zdvojená skluzavka v délce 15 m. V areálu je k dispozici venkovní terasa a restaurace, přístupná částečně i z bazénu, celkem s 36 místy. V areálu je dále solárium, dvě sauny, masérna, sál na skupinová cvičení o ploše 100 m², stejně velká posilovna a prostory pro administrativu.

Jsou prázdniny. Dětem je do skoku.

Start byl skvělý

„Prvotní zájem o zařízení ze strany veřejnosti byl obrovský. Bazén totiž v Berouně dlouhá léta chyběl. Nyní se návštěvnost ustálila na 450 až 470 lidech denně. Přesto je provoz ztrátový. Celkem město vynakládá na aquapark kolem 13 milionů ročně. Z toho 5,5 milionů činí provozní ztráta. Zbytek jsou splátky úvěru. Ten bude město splácet ještě zhruba 8 až 9 let,“ vysvětluje Antonín Marx.

Kolik lidí jezdí do Berouna z našeho regionu, vedení bazénu ví, ale neprozradí. „Kdyby v Rakovníku vznikl aquapark, byla by to pro nás konkurence, takže se nezlobte, tohle číslo vám neřeknu,“ směje se Marx.

Když má odpovědět na otázku, jestli se pro město o velikosti Rakovníka vyplatí stavět aquapark o velikosti toho berounského, snaží se naopak o upřímnou odpověď. „Teď vám to řeknu bez ohledu na to, zda by se jednalo o konkurenční podnik nebo ne. Já si myslím, že takhle velký aquapark by byl pro město velikosti Rakovníka nadbytečný. I z toho důvodu, že podobná zařízení jsou ve Slaném, Kladně i u nás v Berouně. I pro Beroun, jak se dnes ukazuje, je náš areál naddimenzovaný. Byla by to megalomanská stavba, která by neměla nárok se uživit. Když jsme v Berouně otevírali, první rok byl naprosto fantastický, ale pak zájem postupně opadal. Lidi se toho postupně nabažili. Takže teď návštěvnost záleží na tom, jaké nabízíme akce a jaké další aktivity vyvíjíme. Kdybych byl v situaci, v jakém jsou zastupitelé v Rakovníku, asi bych postavil 25 metrový plavecký bazén s jedním menším bazénem a malou vířivkou. To by, myslím, bohatě stačilo i v Berouně. Podobný koncept teď vznikl také v Praze v Letňanech, co je čtvrť o zhruba 20 tisících obyvatelích.“

Ztráty jsou srovnatelné

Zástupce ředitele berounského aquaparku se zajímal o provoz stávajícího bazénu v Rakovníku. Ztráta ve výši čtyř milionů korun ročně mu přijde na zařízení tohoto typu příliš vysoká. „Když si vezmete, jak velké a technicky složité je naše zařízení, a máme ztrátu jen o milion vyšší, je to podivné. Je však pravdou, že berounský aquapark využívá podstatně modernější technologie než rakovnický bazén. Máme tepelná čerpadla a objekt je perfektně zaizolován,“ uzavírá Antonín Marx.

Pro porovnání přinášíme i další údaje z hospodaření rakovnického bazénu. Městský bazén patří k nejnavštěvovanějším zařízením v regionu a počet návštěvníků se pohybuje kolem 80 tisíc lidí ročně. Vloni to bylo celkem 78 732 návštěvníků, z toho je přes 18 tisíc plavecká škola a jen 60 tisíc představuje veřejnost. V posledních letech tak dochází k poklesu návštěvnosti. Město přitom doplácelo na provoz částkou kolem 4,2 milionu korun ročně, mzdové prostředky včetně odvodů činí 3,3 milionu korun. „Celkové výnosy z tržeb jsou 3,1 milionu, náklady představují kolem 7,3 milionu. Měsíčně jsme přispívali 350 tisíc. Letos nás ředitel bazénu požádal o navýšení. Vysvětloval to zvýšenými cenami vody a energie, ale i úbytky příjmů za pronájem bazénu po zrušení vojenských útvarů, kde příjmy činily 80 000 Kč, od podniků, kde došlo ke zrušení plavání za 100 000. Příspěvek byl tedy navýšen o 120 tisíc ročně a dělá to teď 4 miliony 440 tisíc korun,“ doplňuje starosta Zdeněk Nejdl.

Pavel Sklenička