Velký ohlas, byť tančily jen exhibičně, sklidily i Ocucané lentilky.
Po úspěchu na MS bodovaly Lentilky i doma, neztratil se ani Klobouček
Lentilky pětinásobnými mistry republiky
Zhruba dva dny finálních příprav a dva dny soutěží, to byl program vedoucích Lentilek a celé řady dobrovolníků, kteří se podíleli na organizaci sedmnáctého Mistrovství ČR v dětských country tancích. To se u příležitosti dvaceti let fungování Lentilek opět uskutečnilo v Rakovníku, ale na rozdíl od minulého neproběhlo v KC, ale na 3. ZŠ.
Saloon z tělocvičny
Přiznám se, že jsem si takovouto akci vůbec neuměla představit ve školní tělocvičně, ale ukázalo se, že když se chce, i takováto prostora se může změnit k nepoznání. Tribuna pro diváky, dřevěný saloon i parket o předepsaných rozměrech 8 × 8 metrů nechaly diváka velmi snadno zapomenout, kde se nachází. Za tento pozitivní vjem si podle Jiřího „Chobota“ Pšenčného (jednoho z vedoucích Lentilek) zaslouží velké poděkování rodiče tanečníků. „Měli jsme tu možná osmdesát lidí, kteří tu ve čtvrtek a v pátek dřeli jako koně, abychom z tělocvičny udělali sál a ze školy šatny a ubytovnu pro všechny účastníky,“ říká. Mimochodem tanečníků se tu sešlo 390 a včetně vedoucích bylo na mistrovství 430 účastníků z celé České republiky i ze Slovenska.
„Příprava nám vyšla dokonale, ve čtvrtek byl státní svátek a na pátek vyhlásil ředitel školy volno, takže jsme mohli nerušeně pokračovat v přípravách. Ale teď se trochu děsíme toho, že v neděli večer to tu skončí a ředitel má naivní představu, že v pondělí ráno se bude normálně učit. Bude to téměř nadlidský výkon vrátit vše zase do původního stavu,“ dodává.
Novostrašecký Klobouček získal ocenění za největší výkonnostní posun – skokan roku.
Šíleně šikovné maminky
Bez ochoty a nasazení rodičů by prý takovouto akci nikdy nedali dohromady. Neméně důležitá však prý byla i podpora finanční. „Dostali jsme grant od Ministerstva kultury, města Rakovníka a díky Kloboučku i od Nového Strašecí. Kromě toho nás podpořily některé velké firmy i řada drobných podnikatelů, čímž nám velmi pomohli,“ pokračuje Chobot.
Ten, kdo si pozorně prohlédl program akce, musel si všimnout i zkratky KŠŠM, která patří Klubu šíleně šikovných maminek. „Ten se začal scházet od února a různými výtvarnými technikami a styly se pustil do výroby šperků, které jsou součástí odměn pro děti. Nám se totiž stalo, že jsme na jednom mistrovství vyhráli obrovského plyšového medvěda. To je sice krásné, ale když šestnáct dětí vyhraje dvoumetrového medvěda, není to úplně praktické. Pak jsme na něj měli rozpis a každé ho mělo doma týden. Od chvíle, kdy pobyl u všech, bydlí u nás doma a plní nám půl baráku,“ směje se. „Tak jsme se rozhodli, že KŠŠM vyrobí pro každou dívku sadu šperků a pak už jsme dolaďovali jen chlapce, kterých není tolik, takže se to řešilo jednodušeji.“
Soft techniky
Mistrovství odstartovalo v sobotu ráno slavnostním zahájením, při němž účastníci obdrželi keramický knoflík pro štěstí. Aby ze soutěžících spadla nervozita, zaplnilo parket dvaatřicet nejmenších Lentilek a mimo soutěž předvedly předtančení. „Byla to naše přípravka, která ještě nezasáhla do soutěžních bojů,“ říká Jiří Pšenčný. Ty však přišly záhy, neboť se začalo soutěžit v kategoriích tzv. soft technik – tančí se v neokovaných botách. Právě do této skupiny patří i dva regionální zástupci Lentilky a Klobouček. Lentilky se objevily v šesti kategoriích a Klobouček ve dvou.
„Všechny choreografie jsme postavili nově právě pro toto mistrovství, žádná nebyla oprášená. Začínali jsme je trénovat až po světovém mistrovství – od února. Vlastně jsme od té doby neměli žádný volný víkend a pokud jsem se dobře koukal do kalendáře, bude to tak až do října,“ dodává.
Na nejvyšší stupínek vystoupily Lentilky v sobotu odpoledne hned pětkrát.
Pětinásobní mistři
Krátce před čtvrtou odpolední už ze souborů, které tančí v nestepových technikách, nervozita opadla, neboť vše bylo z jejich pohledu uzavřené. V podstatě se jen čekalo na to, až se vytisknou diplomy, připraví stupně vítězů a přijde vyhlášení.
Po slavnostním nástupu k němu došlo a některým souborům se mohlo zdát poněkud monotematické. Lentilkám se totiž povedlo něco, co se jim v historii ještě nepodařilo. Získaly celkem pět titulů. V tradičním country (mladší) byly první a tuto kategorii vyhrály i ve starších. V show obsadily druhé a třetí místo – první příčku přenechaly Znojmu. Vyhrály i v obou věkových kategoriích line dance a v moderní country vyhrály s úplně čistým štítem (samé jedničky – jako ve škole). „Ze sedmi vystoupení, která jsme tu absolvovali, jsme asi více vytěžit nemohli. Udělali jsme pro to maximum, samozřejmě jsme se chtěli doma vytáhnout, tak jsme se připravovali opravdu pečlivě. Ale že to bude až takhle, jsme si nemysleli. Možná nás teď někdo nebude mít rád, ale my jsme moc spokojení a příští rok ve Strakonicích budeme mít co obhajovat,“ září spokojeností Jiří Pšenčný.
Ocucané lentilky
Před samotným vyhlášením výsledků přišlo další překvapení sobotního dne. S novou choreografií nastoupily bývalé Lentilky. Vystoupily pod názvem Ocucané lentilky. „Kvůli rakovnickému mistrovství se dokázaly vyhecovat, sejít se a potrénovat. Teď vystoupí exhibičně, protože už jsou věkem mimo soutěž. Dnes jsou rozesetí po různých vysokých školách, ale když už si s tou choreografií dali práci, plánují, že se s ní podívají na festival Pardubická ringle, aby neměla úplně jepičí život,“ přibližuje Chobot.
Během vyhlášení se také rozdávaly bronzové zvonky s logem asociace a mistrovství. Dostali je ti, pro něž je toto mistrovství posledním. Vyhlášen byl i skokan roku, kterým se za největší výkonnostní posun stal novostrašecký Klobouček. Pak už opět stupně vítězů zmizely z parketu a prostor dostaly hard techniky, při nichž tanečníci tančí americký step – cloging. Během dvou dnů tak tři poroty odsledovaly a ohodnotily celkem 197 vystoupení. Lenka Pelcová
Klobouček skokanem roku
Úspěch na sedmnáctém Mistrovství ČR v dětských country tancích neslavily jen Lentilky. Novostrašecký Klobouček sice do finálových bojů nezasáhl, přesto si odnesl jedno velmi významné ocenění – stal se skokanem roku.
Jeho vedoucí Naďu Jurgovskou a její vnučku Nikolu, které Klobouček vedou a jsou autorkami choreografií, jsme spolu s kolegyní z Rakovnického deníku překvapily těsně před vyhlášením výsledků výše zmíněnou informací. Prozradily jsme sice to, co jim ještě chvíli mělo zůstat utajeno, ale díky tomu jsme získaly tu nejbezprostřednější reakci: „Velmi nás to těší. Myslím si, že nás to nabudí k další práci, což holky potřebují. Mistrovství se účastníme dlouhodobě, ten letošní posun je o tom, jaké děti do Kloboučku přijdou. Toto je dobrá, stabilní parta devíti holek, které se mají rády. U malých se nám stává, že nabereme děti, začneme s nimi nacvičovat a ony pak přejdou k jiným aktivitám,“ říká Naďa Jurgovská.
Menší děti se proto mistrovství neúčastnily. „Nacvičili jsme s nimi taneček, a tři pak odešly. Tak jsme je doplnili, ale usoudili jsme, že brát sem dítě, které chodí tři měsíce, je nerozumné. Ale nedávno jsme s nimi byli na okresním kole Středočeského tanečního poháru, kde se velmi líbily a skončily na třetím místě,“ pokračuje.
Podle vlastního předběžného sčítání bodů, zjistily vedoucí Kloboučku, že jsou dívky asi na pátém místě, byť trochu doufaly v třetí, takže mezi tanečnicemi zavládlo mírné zklamání. Když však dívky dotančily moderní country, dočkalo se jim velké pochvaly od trenérky: „Nikolu to až dojalo, objímala je, protože to zvládly velmi dobře,“ dodává starší z týmu Jurgovských, která s dívkami nacvičila choreografii klasické country. Snažila se ji prý založit jen na klasice, neboť porota v této kategorii často vyčítá souborům, že od ní utíkají a do choreografií dávají moderní hudbu i prvky. „Založila jsem to na preciznosti, ale nakonec nás asi převálcovali ti, kteří měli právě tu dynamickou hudbu,“ objasňuje.
Její vnučka Nikola se ve své choreografii snažila posunout moderní country trochu dál: „Myslím si, že děti často přestává bavit klasická country, takže jsem se snažila zapojit i různé prvky, které jsem se učila třeba v salse, ale tak, aby byly do stylu country. Snažím se dělat choreografie tak, aby byly pro děti zábavné, aby z nich měly radost. Děti obvykle baví lajny, ale myslím si, že i tím posunem se moderní country dostává dál a i v tomto stylu si mohou zkusit něco jiného.“
Lenka Pelcová