Foto

Jana na pláži

 

Jak v Austrálii tráví konec roku vícemistryně světa Jana Stafford Jones?

V prosinci začíná léto, Vánoce slaví na pláži

Letos v srpnu jsme zásluhou pražského fotografa Zdeňka Dryáka objevili rakovnickou rodačku Janu Stafford Jones žijící již deset let v Austrálii. Jana se narodila v Rakovníku v roce 1976, vystudovala tu gymnázium a krátce pracovala ve společnosti Procter&Gamble. A pak vyrazila do světa. V současné době žije v australském Perthu, kde pracuje jako fyzioterapeutka a velmi úspěšně se věnuje naturální kulturistice. O některých výsledcích jsme se zmínili již v srpnu, ale od té doby přibyly další vavříny, a tak jsme Janu požádali o zhodnocení sezóny a řeč přišla i na vánoční a novoroční oslavy.

Jaký byl pro vás letošní rok?

Byl velice úspěšný. Když jsem začala v dubnu trénovat na mistrovství České republiky, což byl můj cíl soutěžit doma v Čechách, netušila jsem, že se zúčastním tolika soutěží. Mistrovství světa v Řecku se konalo brzy potom, a tak jsem spojila tyto dvě soutěže a spojili jsme to s mým partnerem s dovolenou. Když jsem se vrátila zpátky do Austrálie, měla jsem chvilku pauzu a potom mně to nedalo, a začala se připravovat na soutěže v Perthu, které proběhly v září a byly celkem tři. A to už se potom blížil také evropský šampionát, který se letos uskutečnil v Karlových Varech a ani ten jsem samozřejmě nemohla minout.

A jak jste tedy ve Varech dopadla?

Získala jsem 3. místo v bikini fitness. Jako vždy byla velká konkurence. Dala jsem tomu 100% a byla jsem spokojena s přípravou i formou. Cítila jsem se skvěle. Moc pro mě znamenalo, že byl se mnou můj přítel. Pro mě je opravdu veliký rozdíl, když víte, že je v hledišti člověk, který je pro vás nejdůležitější. On mi vždycky říká, že na podiu zářím.

Byla jste i na dalších mezinárodních soutěžích?

Letos jsem byla celkem na sedmi závodech. Nekrásnější a nezapomenutelné zážitky mám z Prahy, kde jsem získala titul mistryně ČR, z mistrovství světa v Řecku, kde jsem získala titul vícemistryně světa, a teď z Karlových Varů.

Stavila jste se i v Rakovníku za babičkou?

Samozřejmě a představte si, že jsme spolu pekly i vánoční cukroví, i když to bylo už v říjnu. Ale všechno jsme snědli a jen par kousků jsem dovezla domů a mám ho v mrazáku.

Sama nepečete?

Nevím, jestli se do toho letos sama pustím. Musím říct, že i když umím vařit, což mi babička moc nevěří:), tak cukroví jsem nikdy sama nepekla. Vždy jsme ho dělaly s maminkou a letos poprvé s babičkou. Babička mi naštěstí slíbila, kdyby se to moje nepovedlo, že mi zase nějaké pošle, jako každý rok.

Dodržujete v Austrálii nějaké české adventní zvyky?

Musím se přiznat, že advent už dlouho nedržím, ale když jsem byla malá, pamatuji si, jak jsme zdobili stromeček, někdy před večeří jsme chodili na procházky a podívat se na náměstí na velký stromek. K večeři jsme mívali rybu, potom jsme rozbalovali dárky, které byly pod stromečkem. O půlnoci jsme někdy chodili do kostela na mši. Od té doby, co jsem v Austrálii, jsou Vánoce trochu jiné. Štědrý den ale slavíme 24. prosince, máme pověšené jmelí a dárky si předáváme pod stromečkem. Také je tady československý klub, který pořádá několik tradičních akcí v roce a patří k nim v prosinci i Mikuláš.

Vzpomenete si ještě na české koledy?

Foto

Jana Stafford Jones se svým psem Rexem, který se stal pro Raport součástí vánoční výzdoby.

 

Víte, že si na žádné české koledy zrovna nemohu vzpomenout? Už dlouho okolo sebe pořád slyším jenom ty anglické, co hrají v rádiu a nějaké mám i na CD.

Jak vlastně slavíte Vánoce v Austrálii?

V Austrálii se slaví podobně jako v Anglii. Tradiční je 25. prosinec, což je „Christ­mas day“ – vánoční den. Dávají se dárky, většinou už ráno, a většinou se pořádá slavnostní oběd nebo i večeře. Ale jeden velký rozdíl, oproti Anglii, tu přece jen máme. Tady je teď léto a většinou bývá na Vánoce i přes 30 stupňů, někdy i ke čtyřiceti. Jelikož je tady mnoho národností, tak si myslím, že kdo je z jiné země a vyznává jiné náboženství, tak slaví Vánoce podle svých tradic. Stýkám se se známými, kteří jsou například ze Španělska, Maďarska a také ze Slovenska a Čech. Australané jsou hodně zaměřeni na rodinu a tráví svátky s blízkými. Moc se mi líbí, že třeba na vánoční den chodí rodiny ráno na pláž, i se psem se dá zajít na psí pláž! Také jsou populární barbeques (grilování) v parku nebo doma na zahradě. Když to vezmu celkově, myslím, že Vánoce jsou tady trochu víc relaxační. Je to příležitost, kdy se celá rodina sejde dohromady a jako všude si užíváme i spoustu dobrých jídel.

A jak to vypadá přímo u vás doma?

Já slavím Vánoce tak nějak půl na půl. Od té doby, co je tady můj bratr, tak spolu a s partnerem děláme večeři 24. prosince. Někdy peču maso, loni jsem dělala rizoto s mořskými rybami. A 25. 12. většinou pozveme pár známých, co tu také nemají celou rodinu, a grilujeme maso i ryby a k tomu saláty a samozřejmě sladké dezerty. Například dezert „Pavlova“ je teď okolo Vánoc velmi populární.

recept najdete na str. 6 v rubrice Životozpráva, pozn. red.

Jaký míváte stromek?

Loni jsem se rozhodla koupit umělý, není moc velký, asi něco málo přes metr a je bílý, jako když je na něm sníh. Ale líbí se mi a dávám na něj ozdoby.

Kdo vlastně dětem nosí dárky?

Děti tady věří na Santa Clause. A je moc populární fotit malé děti se Santou, což je možné teď před Vánoci skoro v každém nákupním středisku.

Dá se v Austrálii sehnat živý kapr?

To musím přiznat, že asi ne. Alespoň jsem ho tady nikde neviděla. Jinak se tu dá koupit všechno maso. Nejpopulárnější je asi krocan, kuře a vepřové. Ale vím, ze u některých řezníků se dá sehnat i maso králičí, kachna nebo jehněčí.

Jak slavíte Silvestr a Nový rok?

Silvestr se slaví, myslím, podobně jako všude jinde na světě. Někdo je rád doma, někdo chodí na silvestrovské akce. Buď do klubu a nebo jsou tady velké hudební koncerty venku. Celé rodiny se chodí dívat na ohňostroj, který bývá v centru okolo řeky. Mladí lidé také pořádají party doma.

Jaké je teď u vás vlastně počasí?

Prosinec je začátkem léta. Takže skoro vždy bývá o Vánoce moc horko, většinou je modré nebe bez mráčků a někdy vane odpolední slabý větřík, který nás chladí. Říká se mu Fremantle doctor. Někdy máme i bouřky, ale pořádně pršet bude nejdřív v dubnu.

Pavel Sklenička

« Zpět