Kominičtí elévové (zleva) Pavel Mládek, Patrik Maršík, Filip Vaněk a Zdeněk Hrouda s ředitelem ISŠ Na Jirkově Karlem Menclem.

V Integrované střední škole Na Jirkově byl od září otevřen nový učební obor kominík

Šest učňů získává kominické „ostruhy“ u mistra Oliče

Po dvouletém úsilí se podařilo letos v září otevřít v Integrované střední škole Na Jirkově nový učební obor – kominík. Vedení školy podala pomocnou ruku rakovnická kominická firma ROL. Její (dnes již bývalý) majitel Jaromír Olič se pak stal mistrem odborného výcviku, stejně jako nová majitelka Diana Staňková.

Pět kluků a jedna dívka

„Jakmile nám pan Olič kývl na spolupráci, začaly naše představy nabírat reálných obrysů. Vstříc nám vyšel i Středočeský kraj, který zřízení nového učebního oboru nejen povolil, ale také zařadil do svého stipendijního programu. To znamená, že učni – kominíci jsou krajem finančně motivováni,“ vysvětluje ředitel ISŠ Na Jirkově Karel Mencl. Po náborových akcích na základních školách nejen na Rakovnicku, ale také v sousedních regionech, se do prvního ročníku přihlásilo šest učňů – Michal Bratršovský z Libušína, Zdeněk Hrouda z Hořesedel, Patrik Maršík z Kladna, Pavel Mládek z Rakovníka, Filip Vaněk z Cheznovic a také jedna dívka – Jaroslava Pavlíková z Chyše.

„Jedná se o atraktivní učební obor, takže si myslím, že až vejde fakt, že ho tu vyučujeme, ve větší známost, přihlásí se příští rok více zájemců. Nejraději bychom měli skupinu o 12 až 15 lidech,“ pokračuje Karel Mencl. „Internát je tu pěkný, nyní budeme do všech pokojů zavádět internet, vaří se tu dobře, odborná firma je na úrovni, takže se k nám můžou přihlásit zájemci prakticky odkudkoliv. Samozřejmě, i z učebního oboru kominík lze pokračovat ve dvouletém nástavbovém studiu a získat maturitní zkoušku.“

První praxe v terénu – čištění komínů na roztockém nádraží.

Kominíci mají budoucnost

Mistr odborného výcviku Jaromír Olič s ředitelem souhlasí. „Podle mého názoru má kominické řemeslo budoucnost. Vzhledem k více než dvacetileté absenci tohoto učebního oboru zde vznikla pauza, takže o nové kominické mistry bude velký zájem. Zatím všichni noví učňové docházejí na praxi do firmy Kominictví ROL, ale v budoucnu bychom to chtěli řešit tak, že třeba kluk z Kladna bude chodit na praxi ke kladenskému kominíkovi, kluk z Rakovníka by zůstal u nás, nebo by šel k další zdejší kominické firmě a tak podobně.“

Mistr Olič by chtěl, aby současní učni nekončili jen s výučním listem – kominík, ale aby si udělali i státní zkoušku na revizní práce. „Pak už je to velmi slušná živnost. Žádaná a také velmi odpovědná.“

Když Jaromíra Oliče ředitel školy Karel Mencl oslovil, zda by se ujal výuky nových učňů, byl už půl roku v penzi a firmu předal své kolegyni Dianě Staňkové. „Už jsme o této možnosti hovořili hned od začátku, tak jsem s ní tak trošku počítal. Ten půlrok klídku se mi líbil, takže jsem zase musel ,přehodit‘ výhybku a naskočit do procesu. Zásah do mého života to byl, ale příjemný, protože kominičina je mým koníčkem,“ směje se Olič.

Teorie i praxe

Zajímám se, jak se tvořily osnovy pro nový učební obor. „Ty jsou dané školním výchovným vzdělávacím plánem zaměřeným na teoretické i praktické vyučování. V tomto případě se jedná o školní vzdělávací plán pro obor 36-56-H/01 Kominík, denní forma vzdělávání. Je zpracován pro první až třetí ročník,“ vysvětluje zástupce ředitele pro praktický výcvik Jan Rojík.

Co všechno se tedy začínající kominíci v odborném předmětu naučí? „Pod hlavičkou technologie se skrývá prakticky veškerá potřebná kominická činnost. Kromě vlastní kominičiny je to také trošku truhlařiny, zámečnictví, klempířiny a zedničiny, s tím vším se kominíci v praxi set­kávají,“ vypočítává Jaromír Olič.

Samozřejmě praxe se střídá s teorií. Takže učni jsou týden na praxi a týden ve škole. „Školu absolvují společně se žáky dalších učebních oborů. V osnovách mají český jazyk a literaturu, anglický nebo německý jazyk, matematiku, občanskou nauku, chemii, fyziku, výpočetní techniku, ekologii, ekonomiku, tělesnou výchovu a další předměty všeobecného vzdělání,“ listuje osnovami Jan Rojík.

Jaromír Olič a Diana Staňková se svými svěřenci.

U firmy ROL

Je úterý ráno a kominičtí elévové se scházejí ve firmě Kominictví ROL Diany Staňkové. Tento týden mají praxi. Ptám se kluků, proč si vybrali právě tento učební obor. „Přijde mi to jako dobrý obor. Člověk není pořád na jednom místě, jezdí po vesnicích a pořád se setkává s něčím novým. Jít na kominíka mi poradit táta. Mě by to vůbec nenapadlo,“ říká Filip Vaněk. „Baví mě práce venku, tak jsem šel na kominíka. Moc jsem toho sice o tomhle oboru nevěděl, ale rozhodl jsem se pro něj, a tak jsem tady,“ odpovídá Patrik Maršík. „Mně tenhle obor doporučil táta, ale já jsem to chtěl zkusit už předtím, protože mě tenhle obor docela zajímal. Přijde mi to takový dobrodružný, člověk není na jednom místě a někam se i podívá,“ tvrdí Pavel Mládek.

Jaromír Olič je se svými svěřenci spokojený. „Když jsem je viděl poprvé, byl jsem docela mile překvapený, jak enormní zájem kluci o řemeslo mají. Na to, že máme za sebou teprve tři týdny praxe, už toho vědí poměrně dost. Jsem jenom zvědavý, jestli vydrží Jaroslava. Kominičina je přeci jen pro děvče dost nezvyklý obor. Ale co, paní Staňková se také nedávno kominickému řemeslu vyučila,“ směje se Olič.

Od začátku v terénu

A co všechno učně v prvním ročníku v praxi čeká? Kromě ustanovení základních norem, vyhlášek a předpisů z oboru kominík, bezpečnosti práce a požární ochrany se naučí základům zdění, šamotování a omítání, základům ručního opracování kovů, přípravným kominickým pracím a připojování spotřebičů na plynná paliva na kouřovou cestu, jejich údržbu a čištění. V dalších ročnících je to třeba instalace a čištění topidel lokálního vytápění na tuhá a kapalná paliva, čištění kotlů a kouřovodů ústředního topení, čištění technologických spotřebičů v provozovnách, čištění továrních komínů, připojování kondenzačních kotlů a další práce, které musí kominík dnes ovládat.

„V současné době děláme praxi ve firmě paní Staňkové. Příprava probíhá v zasedačce a pak kluci odjíždějí do terénu s našimi pracovníky. Nedávno jsme čistili tři komíny v Roztokách na nádraží, dneska jedeme do Nesuchyně. Jsme domluvení s panem Josefem Gaierem, že nás bude pouštět do zámečnické dílny, také s ředitelem průmyslovky Janem Jirátkem, že můžeme využívat jejich dílnu. Byl bych rád, kdyby alespoň dva kluci chodili na praxi k panu Martinu Raisovi do kominictví u Šamotky. Samozřejmě, že budeme využívat i prostory Na Jirkově,“ nastiňuje Jaromír Olič, jak bude probíhat praxe.

Jak se zdá, nebude trvat dlouho, a po Rakovníku zase uvidíme chodit mladé muže ve slušivých kominických úborech a budeme si moci na ně pro štěstí sáhnout.

Tomáš Bednařík