Nová ředitelka rakovnického gymnázia Zdeňka Voráčková.

„Dobrého kantora poznám na dálku,“ říká nová ředitelka GZWR

Pro gymnazisty chce mezinárodní maturity

V minulém vydání Raportu jsme krátce představili novou ředitelku rakovnického gymnázia Zdeňku Voráčkovou. V následujícím rozhovoru se především zaměřujeme na to, čeho by chtěla na GZWR dosáhnout a na jaké změny se mohou těšit zdejší žáci i učitelé.

S jakou vizí jste šla do konkurzu?

Přesáhnout hranici české maturity a směřovat k mezinárodní. V tomto směru je pro mě vzorem první obnovené reálné gymnázium Nový PORG. Jde samozřejmě o dlouhodobý úkol. Existuje tzv. IB Diploma (program mezinárodních maturit), který spočívá ve výuce některých předmětů v anglickém jazyce, škola však musí získat statut IB school – tzn. školy, která umožňuje studentům získat mezinárodní maturitu. Chtěla bych ukázat, že je to možné i na státní škole a nejenom na těch elitních, soukromých školách, jako je právě PORG či Open Gate.

V čem spočívá mezinárodní maturita?

Mezinárodní maturita (MM) je dvouletý kurz pro studenty ve věku 16 až 19 let. V současnosti je nabízen více než 1000 školami ve 100 zemích světa. Studijním jazykem je angličtina, španělština a francouzština (s možností výjimky jiných jazyků). Cílem MM je připravit studenty pro jejich další studium na univerzitě. Kurz je na celém světě, včetně České republiky uznáván jako předuniverzitní kvalifikace.

Jaké výhody přináší tato maturita?

Velmi stručně řečeno, studium na zahraničních univerzitách. Například Dánsko nabízí velmi zajímavá studia s tím, že zajistí stipendia i práci pro studenty. Nedávno v televizi hovořila absolventka Open Gate o tom, že má českou i mezinárodní maturitu a že jede studovat do Velké Británie. Destinaci si mohla samozřejmě vybrat. Program MM umožňuje studentům studovat po celém světě podle výsledků i bez přijímacích zkoušek a získání stipendií. Chtěla bych začít v letošním roce tím, že kromě maturitního vysvědčení dostanou studenti ještě europassy, což je převedení maturitního vysvědčení do anglického či jiného jazyka. Tento pas prokazuje kvalifikaci studentů a výrazně jim pomůže, pokud by chtěli pracovat někde v zahraničí. Nemyslím tím samozřejmě práci typu trhání jablek na farmě.

Zmiňovala jste PORG a Open Gate, máte ještě nějaké školy jako svůj vzor?

Erudovaností je pro mě vzorem Gymnázium Arabská, jazykově Gymnázium Nad Alejí a z pohledu výukových metod je to PORG. Tuto školu znám od samého založení a vím, že dosahuje nejlepších maturitních výsledků v republice.

Už jste měla prostor seznámit se plně se zdejším učitelským sborem?

Učitelé tu jsou opravdu kvalitní. Po několika dnech ve škole jsem rozradostněná tím, jak chtějí pracovat, jakou mají snahu o zapojení. Hovořila jsem zatím o jiných školách, ale pochopitelně vím, že rakovnické gymnázium má také velmi dobré výsledky.

Hovoříte o kvalitách zdejšího sboru, budete i přesto usilovat o jeho omlazení?

Nejdůležitějším kritériem je pro mě kantorova erudovanost a to, co je schopen dětem dát. Nerozlišuji věk, ale velmi důležité je pro mě vzdělání. Na druhé straně musím říci, že stárnutí učitelů je problém a někdy může zafungovat i akt vyhoření. Mnohdy však mezi „klasickými profesory“ najdete akčnější hrdiny než mezi mladými. Kdysi jsem na jedné škole připravila pro zájemce o místo test – měli předvést ukázkovou hodinu. Velmi jsem se těšila, že přijdou mladí, že budou akční, ale musím říci, že jedna třída mladého kantora úplně rozcupovala. Děti se semkly a předstíraly třídu hlupáků a on to bohužel neprohlédl. Když jsem tam seděla, trochu jsem se za ně styděla, nicméně ten učitel pak nemohl najít ani kliku od dveří. Ale jinak omlazování je pro školu velmi důležité, mladí lidé obvykle přinášejí nové podněty.

S odchody do důchodu to však není tak jednoduché...

Je dáno zákonem, že učitelé, kteří se dostanou do důchodového věku, neodcházejí automaticky, dnes si musí o důchod požádat. Mně vždy přišlo neetické takového člověka tlačit a nějak ho pronásledovat, aby pracovní poměr ukončil sám. Vždy, když jsem viděla, že učitel už není v plné síle, snažila jsem se ho přesvědčit například o nižším úvazku. I na této škole, pokud bude docházet ke změnám, bude to vždy pro dobro školy tzn. studentů, ale i pedagogů. A škola je o dětech. Musíme to brát tak, že jsou klienty a my pro ně vykonáváme určitou službu, a ta by měla být co možná nejlepší. A to souvisí i s náborem mladých učitelů (pokud budou potřeba), se zkvalitňováním sboru i s jeho personální obměnou. Jsem ale zastáncem velmi citlivého přístupu a toho, že s lidmi se má zacházet slušně a s úctou.

Je těžké poznat dobrého kantora od horšího, když jste na škole krátce?

Věřte tomu, že v kantořině jsem dlouho, a když to řeknu trochu ošklivě, nemusím se zvednout ze židle, abych věděla, jak kdo učí. Já to prostě vím. Dobrého kantora cítím na dálku a jsem schopná mu i leccos odpustit podobně jako studenti. Čím kvalitnější škola, což gymnázium je, tím rychleji student pozná, jestli učitel umí nebo ne. A když chcete řídit gymnázium, musíte ho mít v tom nejvyšším levelu, když tomu tak není, špatně se vám řediteluje. Musíte mít respekt sboru, který se musí odvíjet od vzdělání. Vedení školy je pro mě týmová práce. Chci, aby ji se mnou dělali předsedové předmětových komisí, aby tu fungoval školní parlament, chci, aby děti věděly, že to je jejich škola, že klidně mohou pronést i kritická slova. A já, pokud to bude v mých silách, se budu snažit některé věci obměnit.

Co konkrétně byste chtěla změnit?

Například je tu nádherný prostor šaten, z něhož by mohla vzniknout jakási studentská oddychová zóna, ale pak je tu i technický problém, že studenti jsou po dvou ve skříňkách, což bych chtěla změnit. Ale jinak jsem ráda, že škola je v takovém stavu, že se mohu plně věnovat vylepšování. Za to musím poděkovat bývalým ředitelům. Mohu se více věnovat pedagogické práci než stavebním úpravám, kterých však také není nikdy dost. V současné době nás například pálí oprava kanalizační přípojky. Moje situace je snazší, protože jsem již ve funkci ředitelky pracovala. Není to lehká práce, ale mě velmi naplňuje. Vždy, když mi bylo těžko, stačilo vyjít na chodbu a podívat se na studenty. Hned jsem věděla, proč to dělám. Ze studentů, jejich smíchu a radosti čerpám energii.

Budete také sama učit?

Budu a těším se na to. Především pak na malé studenty, které jsem neučila již velmi dlouho, protože jsem rovnou utekla k těm velkým. Těším se na ně, protože se ještě nechají poměrně dobře motivovat a navíc je poměrně dlouhý čas na ně působit. A protože jsem vzděláním historik, chtěla bych, aby všichni studenti věděli – když je na zdejší radnici reliéf Sixta z Ottersdorfu, že on jediný při exekuci na Staroměstském náměstí (27 českých pánů) nebyl popraven. Jako jediný dostal milost a jeho potomci ještě dnes žijí. Pro mě je Rakovník historický balzám, mám tu na co navazovat a velmi se těším, až budu tyto nuance dětem vykládat. Také jim budu říkat, aby na toto město byly pyšné, protože pýcha na město vede ke zvýšení mravnosti studentů.

Jak reagovalo vaše okolí, když jste oznámila, že se chystáte na konkurz na ředitelku rakovnického gymnázia?

Někteří mne zrazovali, protože věděli, že situace, kdy škola, která není právě nejlépe medializována, není jednoduchá. Velmi mne také mrzel mediální obraz, který mne na začátku provázel. To je nevýhoda nerodného města, ale s tím jsem musela počítat. Kantor má za život jenom jeden kredit. Buďto jste dobrý kantor a lidé ví, že chcete pro děti to nejlepší a hledáte k tomu cestu, nebo zkrátka nejste. Pro mě jako pro člověka není ta ředitelská židle důležitá, pro mě je důležité dávat škole svoji tvář – tu pokud možno nejvlídnější. Dlouho jsem váhala, zda jít do konkurzu, protože řídit pedagogy je velmi těžké. Učitelský sbor je něco jako třída a vy jej podobně jako třídu musíte stmelit a přitom podporovat osobnosti. Pro mě je důležité, aby děti chodily do školy s úsměvem, abych pro ně něco udělala, aby jejich vzdělanost stoupla. A na to musím i přes dnešní těžkosti shánět peníze. Bez vzdělaných pedagogů neexistuje vzdělaný student a shánění peněz na to vše je opravdu těžké. Existují v podstatě dva směry – buď musíte hledat pomoc u zřizovatele, hledat sponzory nebo hlídat projekty, které přinesou škole technické či materiální zlepšení.

Zmínila jste se o negativním obrazu, který dnes máte v Rakovníku, chcete se k tomu, co proběhlo v tisku ještě vracet?

Ani moc ne. Nemocnost je moje osobní věc. Jen mě velmi zabolelo, že jsem vypadala jako podvodník, přitom ta situace vznikla náhodou. Po osmi letech nezměrné dřiny jsem se konečně rozhodla, že si nechám prohlédnout záda. A protože rehabilitační cykly nemůžete absolvovat všechny najednou, doba mé léčby se protahovala. Velmi mě mrzela teorie, že od začátku jsem měla naplánované, že teď zůstanu doma a teď se přihlásím do konkurzu. Takhle vykalkulované jsem to opravdu neměla, ani to neumím. Nevěděla jsem, jak konkurz dopadne, už jsem měla domluveno, že půjdu učit na Mensa gymnázium Buďánka. Má práce není o ředitelské židli, ale o studentech a to mne opravdu baví.

Lenka Pelcová