František Jirásek otevřel na Branově hospodu v loňském roce.

Anonymní udání, řada kontrol a vzájemné osočování – to je smutná realita dnešního Branova

„Válka“ dvou hospod – obec v rozkladu

Na začátku všeho byl anonym s názvem „Branováci, zvedněte hlavy“, který jsme v květnu letošního roku objevili v redakční poštovní schránce. Přečetli jsme si ho a založili do desek s nápisem „Anonymy“. Uběhl asi měsíc, když do redakce přišel pan Ladislav Zikmund z Branova a přinesl nám dopis identického znění, jako zmíněný anonym. Protože už se jednalo o konkrétní osobu, která prohlásila, že za zněním výzvy plně stojí, i když není jejím autorem, začali jsme se jí zabývat. Už první odstavec naznačuje, že dopis nejspíš napsala skupina občanů Branova, která „nemusí“ dlouholetého starostu Františka Štillera.

Zvedněte hlavy!

„Takový zlý společenský a občanský stav a situace snad nikdy, co paměť sahá, v Branově nebyl. Vždy se našla nějaká shoda, ale co probíhá nyní, to nemá obdoby. Takhle rozeštvaný Branov, to je ostuda. A za tím vším stojí František Štiller, starosta obce a předseda TJ Sokol. Něco v minulosti třeba dokázal, ale teď jen škodí a ubližuje,“ píše se ve výzvě, podepsané „jeden z Vás, spoluobčan Branova“. Následuje několik příkladů, čím údajně starosta svým spoluobčanům „škodí“. Týkají se rekonstruované sokolovny, kde provozuje hostinskou činnost starostův syn Milan. Výstavby hřiště, kterou anonym považuje za „vyhozené investiční prostředky a ,pomník‘ čestného občana obce senátora Chládka.“ Starosta Štiller také stojí (podle pisatele) za tristním stavem největšího fenoménu obce – fotbalu. Sešup z 1. B třídy do okresního přeboru a posléze až do III. třídy Branovští jen tak asi neskousnou. Poslední část dopisu se týká vzájemných vztahů mezi sportovními funkcionáři a poukazuje na současné zastupitele obce. „Ty, co na věc měli svůj názor a někdy se i vzpříčili, ty všechny vyházel. Má ještě na pomoc bráchu Jardu, který je schopen až nebývale hrubým způsobem a sprostými nadávkami osočit každého, kdo má jiný názor,“ tvrdí anonym a vyzývá své spoluobčany: „Branováci, zvedněme se k odporu, použijme všech prostředků, prostě takhle už to dál nejde, trpíme všichni a jen jemu to vyhovuje!“ Silná slova. Proto první moje cesta míří na branovský obecní úřad, kde se set­kávám nejen s Františkem Štillerem, ale také se zastupitelem Josefem Pavlíčkem.

Starosta František Štiller při pietním aktu u pamětní desky Oty Pavla.

Rezignaci nepřijali

Starosta je evidentně ze situace, která v obci panuje, otrávený a unavený. Zastupitelstvo zaujalo k výzvě jednoznačné stanovisko. Potvrzuje to jak František Štiller, tak i Josef Pavlíček. „Požádal jsem zastupitelstvo, aby mě odvolalo z funkce starosty, ale všichni zastupitelé byli proti. Prohlásili, že jestli odejdu, tak odejdou taky,“ říká starosta a ukazuje mi zprávu (dnes již bývalé) mluvčí rakovnické policie Jany Žáčkové. Oddělení hospodářské kriminality Policie ČR prověřilo na základě anonymního oznámení hospodaření na Branově. „V rámci kontrol kriminalisté zjistili, že veškeré finanční toky v obci Branov a TJ Sokol Branov jsou v pořádku, prokazatelné, doložitelné a nebylo zjištěno pochybení. Protože nebylo zjištěno, že by v hospodaření obce i TJ byly jakékoliv nesrovnalosti a někdo ze zastupitelů by se dopouštěl trestného činu, byl případ odložen,“ uvedla k vyšetřování policejní mluvčí.

Nedalo mi to a zeptal jsem se starosty na dvě nejzásadnější připomínky anonymní výzvy. Proč se nestaví ČOV, ale postavilo se hřiště, které je údajně nevyužité?

„Pokud se týká kanalizace a čističky, máme podanou žádost o přidělení dotace a ta je akceptovaná. Hřiště, které jsme díky pomoci náměstka hejtmana a senátora Marcela Chládka vloni otevřeli, je neustále obsazené,“ odpověděl František Štiller.

Nic neděláme načerno

Jak se zdá, největším „jablkem sváru“ je zrekonstruovaná sokolovna (v roce 2009 ji TJ Sokol darovala obci), resp. fakt, že restaurační zařízení, které v ní je, provozuje starostův syn Milan Štiller. A to prý už od roku 2003. Tedy ještě dávno před rekonstrukcí. Náklady na provoz nese (podle autora výzvy) obec.

„Když se podíváte na kolaudační rozhodnutí ze 4. 6. 2010, vidíte, že se nejedná o restaurační zařízení, ale klubovnu s kuchyňským koutem a přípravnou jídla. Je využívána při akcích, nebo podle dohody. V podstatě každý den se v sokolovně něco děje. Protože rekonstrukce byla hrazena z krajských peněz, nesmíme objekt pět let pronajmout za úplatu,“ vysvětluje František Štiller. Podle jeho ujištění bylo na provozovatele klubovny vypsáno řádné výběrové řízení. „Záměr pronajmout nebytové prostory domu čp. 3 (sokolovny – pozn. autora) v Branově byl zveřejněn na úřední desce obce od 19. 5. do 10. 6. 2010. Jediným zájemcem byl Milan Štiller, který zde občerstvení při akcích zajišťuje už dlouhá léta. Zastupitelstvo na svém zasedání 30. 6. 2010 tedy schválilo pronájem jemu.“ Až do konce roku 2012 neplatil Milan Štiller z provozování klubovny žádný poplatek a vyúčtované náklady kompenzoval úklidem celého objektu. Od 2. ledna 2013 došlo ke změně nájemní smlouvy. Podle ní hradí Milan Štiller obci měsíčně částku ve výši 200 Kč a každoročně dostane k úhradě vyúčtované provozní náklady.

„V sokolovně proběhla kontrola živnostenského odboru Městského úřadu Rakovník a neshledala žádné pochybení. Podle krajského úřadu jsme neporušili ani pravidla, podle nichž nám byla přidělena dotace na rekonstrukci sokolovny. My nic neděláme načerno, všechno schválilo zastupitelstvo,“ dodává František Štiller.

Ptám se, odkud se tedy v obci, která čítá pouhých 183 obyvatel, bere ta vzájemná zášť a nenávist. „Chtějí vidět starostu Františka Štillera na kolenou,“ říká Josef Pavlíček, „a taky, aby byla sokolovna (rozuměj restaurační zařízení – pozn. autora) zavřená. Podle jeho názoru se na vyhrocení situace v obci „podepsaly“ špatné výkony fotbalového týmu a jeho propad z krajské soutěže až do III. třídy okresu, z čehož obviňují hlavně předsedu TJ Sokol a starostu v jedné osobě. Skoro se chce říct, ach, opět ta nešťastná kumulace funkcí. Dalším polínkem do ohně byla údajná černá stavba záchodů v nově otevřeném hostinci Františka Jiráska, který leží pouhých 50 metrů od sokolovny.

„Mně je jedno, že si pan Jirásek otevřel hospodu, ale nemůže postavit sousedovi záchody přímo do okna, takže si vlastně všechny kontroly zavinil sám,“ reaguje František Štiller na obvinění, že posílá na Františka Jiráska jednu kontrolu za druhou – z hygieny, životního prostředí, živnostenského úřadu… „Snad jsem tu neměl jenom kontrolu z prezidentské kanceláře,“ kontruje hostinský Jirásek.

Jubilejního ročníku pochodu Krajem Oty Pavla se zúčastnilo několik stovek turistů. V pozadí branovská sokolovna.

Kontrola za kontrolou

Moje další kroky vedou za ním. Jeho stanovisko je jasné. „Dokud jsem ve svém domě provozoval pouze penzion, bylo vše v pořádku. Celých dvanáct let. V okamžiku, kdy jsem dům rekolaudoval na hostinskou živnost a v roce 2012 začal provozovat hospodu U Vitoušů, byl oheň na střeše. Na různé instituce začaly chodit anonymy podepsané „občané Branova“, které mě osočovaly, že podnikám načerno, že nemám jímku a pouštím srač.. do studny a podobně. Chodila ke mně jedna kontrola za druhou. Na svém pozemku jsem postavil WC o třech metrech čtverečních. Vím, že místnost, před jejímž oknem stálo, soused neužívá. Bohužel jsem netušil, že podle novely zákona z roku 2010 nestačí ohlášení této stavby, ale musím na ni mít stavební povolení. Pracovnice stavebního úřadu v Křivoklátě mi vše vysvětlila, já záchod zboural a nyní je v běhu řízení o jeho novém postavení,“ vysvětluje František Jirásek.

Další z anonymů poslal do hostince U Vitoušů kontrolu kvůli odpadům. Odbor ŽP MěstÚ Rakovník zde provedl šetření 24.7. 2012. „Vodohospodářský dozor mně zkontroloval jímku a doklady na likvidaci odpadních vod, ve kterých nebylo ale uvedeno, kolik odpadních vod bylo vyvezeno. Byl jsem poučen, že doklady na vodné musí odpovídat stočnému a že jsem tudíž porušil par. 38 Vodního zákona. Dostal jsem pokutu ve výši 4000 korun, kterou jsem zaplatil,“ pokračuje pan hostinský.

Všechny další kontroly žádné závady neodhalily.

Hostinský vrací úder

Co Františka Jiráska opravdu nadzvedlo, to byla další kontrola, kterou na něj poslali místostarosta obce Václav Šípek a předseda stavební komise obce Karel Karnold 14. 11. 2012. V přípisu na odbor ŽP MěstÚ pánové uvádějí: „… protože máme informace, že stávající odpady pouští (rozuměj Jirásek – pozn. autora) do staré studny, která určitě není vhodná k tomuto účely… žádáme kontrolu jímky.“ Tu už ale OŽP provedl v červenci a Karel Karnold jí byl spolu s dalšími přítomen. „Předseda stavební komise a zastupitel řekne, že jímka je studna a místostarosta se k tomu podepíše, aby to mělo patřičnou váhu. Já ale na pozemku žádnou studnu nemám, kde to tedy páni zastupitelé vzali? To vědí asi jen oni sami,“ krčí rameny František Jirásek. Kontrola samozřejmě opět zjistila, že jímka nepropouští.

Také jemu se nelíbí, co se na Branově děje. Třeba to, jak obec postupovala v případě provozovatele hospody v sokolovně (podle Františka Jiráska, ale i dalších občanů Branova, starostou užívaný termín klubovna neodpovídá realitě), nebo jak se „zázračně“ proměnila chata pana Karnolda v osadě U Eremita na rodinný dům, či jakým způsobem je připravována výstavba ČOV a kanalizace. „Obec Branov je celá umístěna na svažitém terénu a každé dítě ví, že voda teče z kopce. Pod taktovkou erudovaného odborníka na vodohospodářské stavby pana Karnolda se proto projektuje tlaková kanalizace, protože na Branově voda poteče do kopce, neboť se to přes některé pozemky hodí. Taková kanalizace se ale musí neustále udržovat, vyměňovat čerpadla, je nákladnější. A to se také hodí,“ glosuje František Jirásek.

„Příčí se mi s někým válčit. Lidé, kteří chodí na pivo ke mně, v životě nepůjdou do sokolovny a lidé, kteří chodí tam, zase nepůjdou ke mně. Právník mně ale řekl, že pokud se nebudu bránit, tak mě budou neustále mlít. A tak jsem zcela neanonymně požádal 10. 4. 2013 odbor ŽP, aby zkon­troloval, jak likvidují odpady naši páni zastupitelé.“

Jak kontrola dopadla? Zkontrolovány byly nemovitosti pěti zastupitelů – Františka Štillera, Václava Šípka, Karla Karnolda, Martina Nováka a Josefa Nováka. Ani v jednom případě neprobíhala likvidace odpadních vod v souladu s par. 38 Vodního zákona. Na základě těchto zjištění byla obec Branov zahrnuta do plánu vodoprávních dozorů na rok 2013. „Starosta teď chodí po vsi a tvrdí, že je to kvůli mně. Lidi mi nadávají a říkají, že mi dají přes držku,“ komentuje rozhodnutí odboru ŽP František Jirásek.

Ve skutečnosti se jedná o rutinní postup zmíněného odboru. „V případě, kdy Vodoprávní úřad obdrží několik podnětů během dvanácti po sobě jdoucích měsících na kontrolu odpadních vod v jedné obci a při jejich prošetřování zjistí porušení vodního zákona u více nemovitostí, automaticky zařadí celou obec do plánu vodoprávních dozorů,“ vysvětlila pracovnice odboru ŽP Milada Smékalová. „Chci znovu upozornit, že jako první podali podnět odboru ŽP pánové Šípek a Karnold, nikoliv já. Nikomu neubližuji, tak ať mě nechá pan starosta a ostatní zastupitelé na pokoji. Mně vůbec nevadí, že Milan Štiller točí v sokolovně pivo, oni ale nemůžou skousnout, že ho tady teď točím i já,“ dodal hostinský Jirásek.

Dovětek

Pro náhodného návštěvníka život v Branově poklidně plyne. V sokolovně úspěšně proběhl za velké účasti lidí jubilejní 30. ročník pochodu Krajem Oty Pavla. V protilehlém hostinci zase hudební minifestival Léto U Vitoušů. Byl jsem tam i tam. Přišlo mi, že soužití dvou restauračních zařízení nemusí být zas až tak nepřekonatelným problémem. Stačí jen zchladit rozpálené hlavy, vše si na rovinu vyříkat a udělat za spory tlustou čáru. Jsou toho ale na Branově schopní? Toť otázka…

Tomáš Bednařík