Ministr zemědělství ČR Petr Bendl

Návštěva ministra zemědělství Petra Bendla na Křivoklátsku způsobila poprask

Přemnožená zvěř páchá stamilionové škody

Jako blesk uprostřed modré oblohy zapůsobila minulý týden návštěva ministra zemědělství České republiky Petra Bendla na Křivoklátsku. Pan ministr se před svým setkáním se starosty zdejšího regionu, s nimiž hovořil o práci místních akčních skupin, dotačních možnostech obcí z Programu rozvoje venkova a návrhu na zřízení Národního parku Křivoklátsko, „prošel“ po lese. A podle jeho vlastních slov byl tím, co viděl, nemile překvapen a místy zděšen.

Pracovník Správy CHKO Křivoklátsko Lukáš Vápeník ukazuje škody způsobené zvěří na porostu habru.

Rázné řešení je nezbytné

„Když vidíte desetiletý porost, který vypadá jako bonsai, protože nikdo nebyl schopen ochránit investici, kterou tady stát prostřednictvím Lesů ČR udělal, tak není něco v pořádku. Když vidíte dvacetileté stromy, které jsou v podstatě na odpis, tak je nezbytné, aby se vedení Lesů ČR podívalo na to, jak na Křivoklátsku lesní správa hospodaří. Viděl jsem spoustu škod, které tady páchá přemnožená zvěř. To je jeden z velkých problémů nejen Křivoklátska, ale České republiky obecně,“ uvedl na následné tiskové konferenci Petr Bendl.

Přemnožená černá, ale i spárkatá zvěř na Křivoklátsku začíná volat po nějakém ráznějším řešení. K tomu se přiklání i ministr zemědělství. „Budu chtít po generálním řediteli Lesů ČR, aby mi odpověděl na otázky, jak je možné, že se na Křivoklátsku děje to, co se tady děje. Jak pracují honební společenstva a nájemci honiteb, jestli se nehoní jen za statnými kusy a trofejemi, místo toho, aby se chovali jako zodpovědní hospodáři. Přemnožená zvěř jde na vrub honebních společenstev, která by měla dbát na to, aby se zvěř nepřemnožila, a to se zjevně neděje. Situace už začíná překračovat hranice únosnosti a není možné tento závažný problém odbýt konstatováním, že sice existuje, ale nedá se s tím nic dělat.“

S ministrem zemědělství souhlasí i vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla. „Podle odborné studie je zde poškození porostu vlivem přemnožené zvěře dvakrát až třikrát větší, než je republikový průměr,“ říká. Podle jeho slov škody nepáchají pouze divočáci, ale do mladých porostů se pouštějí i jeleni, mufloni nebo daňci. Podle znalců v oboru ochrany přírody způsobí ročně zvěř v lesích na území České republiky škody za půl miliardy korun.

„Podnět pana ministra bereme na vědomí s plnou vážností. Situaci ředitelství Lesů ČR na místě prověří a v případě, že kontrola shledá pochybení na straně zaměstnanců, bude vyvozena odpovědnost u konkrétních osob,“ reagoval na slova Petra Bendla mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Tak dopadlo fotbalové hřiště v Městečku po návštěvě stáda divočáků.

Černá patří do obor

Problém s „řáděním“ černé zvěře lze sledovat nejen v lesích, na polích v okolí lesů, ale i v obydlených místech. V čerstvé paměti ještě máme, jak dopadlo vloni na podzim fotbalové hřiště v Městečku u Křivoklátu, které v noci navštívilo stádo divokých prasat hned několikrát. „Někteří starostové mi říkali, že jim prasata chodí až k dětským hřištím. Je jen otázkou času, kdy se něco nepříjemného stane. Proto musíme zvýšit tlak na odstřel černé, ale i spárkaté zvěře,“ podotkl ministr Bendl.

Podle soudního znalce v oboru ochrany přírody Mojmíra Vlašína dobře nepracují myslivecká sdružení. „Lesy ČR pronajímají honitby mysliveckým sdružením, z nichž některá se o zvěř starají nekvalifikovaně. A podnik, místo aby jim honitby sebral, nebo je pokutoval, s tím nic nedělá,“ řekl Vlašín pro MFDnes.

„Dnešní příroda je velmi silně ovlivněna lidskou činností. Zmizeli z ní přirození predátoři, takže stavy zvěře musí redukovat pouze člověk. Myslivci ale nemohou střílet, jak se jim zlíbí, musí dodržovat zákon. A pokud se tento zákon nezmění, situace se příliš nezlepší,“ tvrdí Jan Biňovec, myslivecký hospodář MS Čertovka Hracholusky. Podle jeho názoru černá zvěř do dnešní civilizované krajiny nepatří. Už Marie Terezie se svým nařízením snažila uzavřít černou do obor. Jejímu přemnožení nahrává i současný způsob obhospodařování polí. „Zvěř zde má půl roku dokonalý kryt a skvělou potravní nabídku – řepku, obilniny a kukuřici. I když se rok od roku loví stále více kusů, přesto zvěře v lesích přibývá,“ dodává Jan Biňovec.

Dlouhodobý problém

Při besedě se starosty obcí Křivoklátska zazněly také stesky na chování těžebních firem v křivoklátských lesích. „V lese na katastru naší obce, který bychom rádi začlenili do budoucího národního parku, jsme vybudovali za několik milionů komunikace. Jděte se podívat, jak vypadají poté, co se po nich projela harvestory těžební firma. Když jsme žádali od Lesů ČR náhradu, řekl nám její představitel, abychom ji vymáhaly na těžební společnosti. Jak máme ale honit lidi, kteří bydlí po maringotkách a mnozí ani nerozumí česky? Případ jsme předali policii,“ konstatoval smutně starosta Kublova Josef Matějka.

Tento problém naznačuje, že ve způsobu lesního hospodaření České republiky je systémová chyba. Mojmír Vlašín připomíná, že Lesy ČR vypisují na těžbu dřeva veřejné soutěže, do nichž se hlásí soukromé firmy z celé republiky. Ta, která zvítězí, pak vysoutěžený revír vytěží. Všude jinde ve světě kácí ve svých lesích lesní podniky.

„Lesy ČR vlastní skoro polovinu lesních pozemků v republice a porovnáme-li státní lesy se soukromými, je zřejmé, že má tento podnik co dohánět.,“ dodává ministr Bendl. Připouští však, že péče o státní lesy je zanedbaná už delší dobu, a proto je nutné rychle přistoupit k nápravě tohoto stavu.

Tomáš Bednařík