Citlivým bodem současného parkovacího systému je Trojanova ulice. Největší pozornost městských strážníků je soustředěna právě sem.

Závory nebo parkovací automaty?

Připomíná to fotbalový zápas. Napětí a pokřik střídají okamžiky klidu. Ani po roce není rozhodnuto, která z variant zpoplatnění vjezdu a parkování na Husovo náměstí v Rakovníku nakonec zvítězí.

Vypadá to, že občané si zvykli. Při vjezdu na náměstí si vyzvednou kartu, zaparkují, zařídí vše potřebné a při výjezdu u budky zaplatí. Stihnete-li vše do 20 minut, postačí vám 10 korun. Přesto je systém závor mnoha Rakovničanům trnem v oku.

Jak je to jinde?

„Zajímal by mě výsledek srpnové modernizace, kdy se nainstalovali parkovací automaty do Poštovní a Vysoké ulice. Starosta pan Nejdl si prý počká na jakési analýzy a podle toho upraví celý parkovací systém,“ píše se v dopise zaslaném do naší redakce.

„Po zkušenostech s parkováním už mi došla trpělivost s výběrčí budkou u GZW. Kolony, které se tvoří každý den, nejsou způsobeny tím, že by řidiči neměli připravené „drobné“, ale tím, že paní výběrčí se s kdekým vybavuje. Byla jsem toho několikrát svědkem. Stojíte ve zbytečné frontě, a když přesáhnete 20 minut, zaplatíte místo 10 Kč zbytečných 20 Kč,“ pokračuje pisatelka.

Přidává i další postřehy: když jsou ve městě trhy, nemá kde zaparkovat, veze-li matku k lékaři, platí u výjezdu 60 – 80 Kč. V závěru nás vybízí, abychom zjistili, jak je to s parkováním v jiných městech.

Bariéra pro zákazníky

I když je jméno pisatelky možná fiktivní, vzali jsme dopis jako podnět. V Raportu jsme se náměstím naposledy zabývali v lednu loňského roku. Vedení města tehdy svolalo do KC schůzku. Představilo na ní studii firmy ND consulting počítající s rozšířením systému závor. Platit by se mělo u platebních terminálů. V ulicích okolo náměstí by měly být rozmístěny parkovací automaty.

Na vedení města se v KC snesla vlna kritiky ze strany občanů a živnostníků, kteří na náměstí žijí a podnikají. Poukazovali, že systém závor má řadu chyb a vyhání z centra zákazníky. Závory jsou pro ně psychologickou bariérou. Jediný možný způsob řešení jsou pro ně parkovací automaty (PA).

U starosty

Po roce od zmíněné schůzky sedíme v pracovně rakovnického starosty Zdeňka Nejdla. Novoroční přítmí ruší jen světlo monitoru jeho počítače. Hbitě žongluje mezi excelovými tabulkami a ukazuje nám kolik náměstí „vydělalo“ za loňský rok. „Na systému mýtných bran jsme loni utržili 4,6 milionu korun. Po odečtení nákladů, což je zhruba 800 tisíc (mzdy pro výběrčí a další náklady), jde do městské pokladny 3,8 milionu korun.“ Nejvyšší muž města se netají názorem, že jakkoliv se systém závor nelíbí některým občanům z náměstí, pro město jako celek je ekonomicky nejvýhodnější.

„Po lednové schůzi nám přišlo 26 připomínek od občanů. Správa majetku podněty zpracovala a 25. dubna předložila radě. Rada vzala připomínky na vědomí a uložila odboru výstavby zpracovat projekt na rekonstrukci Vysoké ulice (směrem k náměstí), která je v katastrofálním stavu,“ upřesňuje starosta.

Rada vyslechla i podměty občanů, volajících po instalaci parkovacích automatů a rozhodla o jejich umístění v Poštovní ulici a v loni rekonstruované části Vysoké ulice. Umístěny sem byly v srpnu.

Pro a proti

Pro pořádek si připomeňme výhody a nevýhody jednotlivých systémů. Klady mýtných bran spočívají v jeho samokontrolovatelnosti (bez velké účasti městské policie). Kdo vjede branou v Palackého ulici, musí při výjezdu u kostela zaplatit. Z tohoto důvodu se systém jeví jako ekonomicky nejvýhodnější. Jediným slabým (a často zneužívaným) místem, je možnost úniku Trojanovou ulicí. Ta umožňuje výjezd obyvatelům Palackého ulice, kteří nechtějí projíždět náměstím, ale i (pokud je nechytnou strážníci) dalším řidičům.

Jako diskriminační působí systém závor v případě, že na náměstí vjedete a nezaparkujete (během trhů). Pak vám u brány nezbude nic jiného než zaplatit, i když jste vlastně jenom projeli.

Naproti tomu systém parkovacích automatů vyniká svobodnou volbou. Do místa mohu vjet, ale když nenajdu místo k parkování, mohu bez poplatku odejet. O co je lépe regulovatelný, o to více vyžaduje kontrolu od městské policie, jestli řidiči řádně platí. Další výhodou je, že PA fungují ve většině měst v ČR v Evropy a lidé si dobře uvědomují, co hrozí v případě nedodržení pravidel (botička, pokuta).

Starosta chce závory

Ze zprávy, kterou odbor majetku poslal do rady, vyplývá, že neexistuje žádné řešení, které by vyhovovalo všem. Naopak, čím více bude výsledné řešení nepropustné a kontrolovatelné, tím větší vyvolá nevoli u uživatelů centra Rakovníka. Nabízejí se tři varianty řešení. 1. Zachovat stávající systém a zrenovovat jej (zahrnuje i řešení okolních ulic). 2. Instalovat parkovací automaty v celé zóně. 3. Parkování prostřednictvím výběrčích.

Poslední variantu starosta považuje za středověkou. „To už bychom mohli rovnou náměstí pronajmout nějaké firmě a chtít po ní za rok 3 miliony.“ Sám se kloní jednoznačně k variantě první. „Dnešní systém s PA v postranních ulicích bych jen doplnil zprůjezdněním Vysoké ulice na náměstí přes závoru. S tím počítá i projekt na její rekonstrukci. Tuhle variantu chci předložit zastupitelstvu,“ říká Zdeněk Nejdl.

Jak už jsme naznačili, hlavním argumentem je pro starostu ekonomický přínos pro město. „Za deset let, co systém funguje, vydělal více než 20 milionů korun. Loni v srpnu jsme za 360 tisíc pořídili parkovací automaty do Poštovní a Vysoké ulice. Předpokládáme, že vstupní náklady se vrátí maximálně do dvou let. Jak jsou s nimi spokojeni strážníci, se zeptejte přímo jich,“ doporučuje Zdeněk Nejdl.

U strážníků

Kdybyste se vrchního strážníka Pavla Škváry před dvěma lety zeptali, který systém by v centru viděl nejraději, odpověděl by prý jednoznačně: parkovací automaty. Po pětiměsíční zkušenosti s fungování PA jeho názor úplně černobílý není. „Byl jsem překvapený, že lidé zareagovali spontánně a začali systém respektovat sami od sebe. Je vidět, že jsou na něj zvyklí i z jiných měst,“ chválí vrchní strážník.

Problém, zaparkovat v Poštovní nebo Vysoké ulici, podle něj úplně vymizel. Rovněž při kontrolách naráží strážníci na prohřešky jen ojediněle. PA tu splnily regulační účel na 100%.

Druhá je však otázka ekonomická. Podle informací z města se za 5 měsíců vybralo na třech PA zhruba 90 tisíc korun. Tento údaj však nic nevypovídá o tom, jak rentabilní by byly PA, kdyby byly na celém náměstí. Toho si je vědom i Pavel Škvára.

„Potvrdilo se nám, že systém PA má smysl spíš regulační. Lidé jsou spokojeni, že mají kde zaparkovat. Je jasné, že ty, co by pouze projížděli náměstím, by systém nezachytil, takže peněz by bylo méně.“

Vrchního strážníka jsme se zeptali i na slabiny dnešního systému. Nejčastějším prohřeškem je, že někdo přijede na náměstí před osmou, parkuje zde celý den a odjede po 18. hodině, když už není výběrčí v budce. „Je problém, co mu vlastně vytknout. Přijel v době, kdy systém nefunguje a odjede, když už zase nefunguje. Jak mu dokážu, že nechtěl zaplatit?“

Trojanovka

Kamenem úrazu je i Trojanovka svádějící k bezplatnému projíždění náměstí. „Lidé si zkracují cestu, tam vždycky někoho nachytáme. Nejčastější výmluvy lidí jsou, že zásobují, že si něco potřebují zařídit,“ říká vrchní strážník a dodává, že některé případy jsou lidsky pochopitelné. Vůči těm, co jen projíždí, jsou ale strážníci nekompromisní.

Bolestí je i parkovací lístek. Kvůli kontrole by měl být při parkování umístěn viditelně za oknem vozu. Řidiči však tuto informaci u brány přehlédnou a strčí jej do kapsy. Podle Pavla Škváry je však dvojí kontrola strážník – výběrčí v budce nelogická.

Když se budete bavit s dalšími městskými policisty, potvrdí vám mimo záznam, že podobných nesystémových věcí je u závor celá řada. Uživatelé o nich vědí a strážníkům se pak vůči nim těžko uplatňují sankce. „U parkovacích automatů je kontrola a vymahatelnost práva dána jednoznačně,“ shodují se strážníci. Současně si uvědomují, že systém PA by kladl větší nároky na ně samotné.

„Především vedení města musí vědět, co chce. Peníze nebo regulaci. Osobně bych dnešní kombinovaný systém (PA vs. závory) nechal v provozu do konce volebního období (2 roky). Ukážou se jeho výhody a nevýhody. O výběru ať rozhodne nové zastupitelstvo,“ doporučuje Pavel Škvára.

Čistý systém

Jak už zaznělo v úvodu, asi nejvíce jsou na vjezdový a parkovací systém naštvaní rezidenti a abonenti. Lidé, kteří bydlejí a podnikají na náměstí. I oni preferují systém parkovacích automatů. „Nechceme nic jiného, než to, co je vyzkoušené v celém světě,“ říká obchodník a podnikatel Milan Vachtl. „Štve mě ta nespravedlnost, že kdo tu parkuje 24 hodin, tak nezaplatí nic, a já, když sem chci něco přivézt a zdržím se půl hodiny, tak si musím koupit parkovací známku,“ poukazuje.

Rezidentní karta totiž opravňuje pouze ke vjezdu a je jí označeno auto. Když bude její vlastník chtít hodinu parkovat a dá si za okno lístek z turniketu od vjezdu, tak porušuje vyhlášku a rezidentní kartu mu zablokují za její zneužití. „Jen s rezidentní kartou tam nesmím stát. To znamená, máme menší práva než ostatní.“

Milan Vachtl poukazuje i na další nešvar. „Já si samozřejmě můžu zaplatit za 2 – 3 tisíce parkovací známku, ale k čemu mi je, když v době trhů nebo před Vánoci tu najdu první volné místo u kostela? Když si kartu zaplatím, chci mít parkovací místo vyhrazené.“

Nesrovnalostí nám obchodník snesl celou řadu. Zajímalo nás, jak se dívá na to, že systém závor je pro město zřejmě ekonomický přínosnější než automaty? „Z hlediska ekonomického je to neprůhledný systém, protože nikdo neví, kolik lístků se zaplatí a kolik ne. Vždyť je možné vyjíždět Trojanovou ulicí. Městská policie to nekontroluje. Samozřejmě, parkovací automaty jsou hlavně o kontrole. Mám zkušenost třeba z Litoměřic, kde jsou vyčlenění strážníci a náměstí kontrolují. Kdyby mzdové prostředky za výběrčí budek přelili do městské policie, tak tu může chodit pořád. Koukne za okno, máš kartu, nemáš, a je hotovo. Je to čistý systém.“

Padesát na padesát

Podle starosty Zdeňka Nejdla dnes názory na vjezdový a parkovací systém na Husovo náměstí přerostly na městě v politický problém. Problém mezi vládnoucí koalicí a opozicí. „Neznám žádného zastupitele v opozici, který by řekl, že dnešní systém je dobrý, protože si na tom chce udělat svoje politické body.“

Zároveň připouští, že i v samotné městské radě jsou názory na systémy tak 50 na 50. „Někteří radní mají asi největší problém s výběrčí budkou. Zároveň si spíš kladou otázku, jestli tohle máme zapotřebí?“

I když starosta hájí systém závor, správně odhadl, že o tom, co bude na náměstí nakonec naistalováno, nemůže rozhodovat on sám. „Nemyslím si, že prvořadé jsou jen ekonomické důvody. Nejpozději do dubnového zasedání zastupitelstva chci připravit projekt. Ať rozhodnou zastupitelé,“ uzavírá Zdeněk Nejdl.

Máme čas

Pokud jsme v úvodu přirovnali situaci k fotbalu, tak nyní asi prožíváme zimní tréninkovou fázi. To znamená, máme ještě čas. Až půjdete po našem historickém rynku, který svojí velikostí i krásou nemá obdoby, zkuste se zamyslet i vy, jaký systém by lahodil právě vašemu oku i duši. Svoje názory nám můžete poslat do redakce nebo na slava.vaic@raport.cz. Příště se podíváme, jak problém řeší v jiných městech.

Sláva Vaic