Německá stíhačka Focke-Wulf FW 190A-8/R2 tzv. „žlutá 5“ s černobílým pruhem a znakem jednotky Jagdgeschwader 4 na kapotě motoru. Přesně taková se zřítila do rybníka ­Vožeháku u Kožlan.

Nález zříceného letadla u Kožlan přitahuje historiky i nadšence

Vožehák vydal svoje letité tajemství

I když od konce druhé světové války uplynulo skoro 68 let, stále jsou některé její události obestřeny otazníky. Ani náš region na ně není skoupý. Díky ústnímu předávání se z některých staly legendy. Jako ta o německém letadle ležícím na dně rybníka u Kožlan.

Kdo jezdí z Rakovníka na Plzeň, možná netuší, že vedle nejnižší serpentiny, než se dáte kopcem do Kožlan, leží obklopen lesem malebný rybník Vožehák. Nechali ho postavit mlynáři, kteří měli na protékající říčce Javornici mlýny. Když mlýny doklapaly, vyrostlo tu dodnes hojně navštěvované rekreační středisko. V sedmdesátých letech se sem jezdil o prázdninách koupat i autor této reportáže. Na kole v kopcovitém terénu to byla pro partu kamarádů z Přílep slušná dálka (20 km), ale stálo to za to. Tehdy zaslechli, že za války sem spadlo letadlo a dosud leží na dně rybníka. Dvanáctiletým klukům to znělo jako dobře vymyšlená pohádka.

Bourání hráze u Vožeháku.

Pach kerosinu

„Ten smrad z kerosinu byl cítit na dálku. Je to neuvěřitelné, že během těch let palivo nevyplavalo na hladinu. Zrovna tak některé součástky vypadají, jako když sjely z výrobní linky,“ diví se Jaromír Olič. S dlouholetým fandou do letectví a fotografem sedíme v kanceláři jeho rakovnické firmy a prohlížíme snímky z 29. listopadu 2012. Ten den se při výlovu kožlanského rybníka Vožehák uskutečnila akce, na kterou pamětníci a historici už dlouho čekali. „Bude to vypadat pošetile, ale já jsem kvůli tomu vstoupil do místního rybářského spolku. Jak jsem se dozvěděl, že mají letos dělat výlov a při něm hledat zbytky letadla, chtěl jsem mít jistotu, že budu u toho,“ říká aviatik.

Část nalezeného letounu.

Kronikáři

I když se 2. sv. válka z historického pohledu odehrála nedávno, o událostech, které se v tu dobu staly na území protektorátu, mnoho informací nenajdeme. Pohyb obyvatel byl omezen a zprávy se šířily většinou ústně. S odstupem let klesala jejich důvěryhodnost. I obecní kroniky se většinou dopisovaly až po válce.

V Čisté mají z té doby kroniky dokonce dvě. Originální a přepisovanou. O pádu letadla u nedalekých Kožlan píšou následující: „Dne 16. října a 18. listopadu (1944) bylo lze u nás pozorovati letecký souboj. Letadla spadla na hranicích Křekovicko – Zavidovských, u Hvozda a do Vožehovic rybníka. Všechna byla německá.“ Přepisovaný zápis je už jednodušší: „16.10. byl u nás pozorován letecký souboj. Jedno letadlo spadlo ve Strhaný, druhé do Vožehovic rybníka. Obě byla německá a zaryla se hluboko.“

Ze zápisů je zřejmé, že kožlanský případ už krátce po válce splýval s leteckou bitvou u nedaleké Jesenice. „Lidé si to často pletou. Bitva u Jesenice se odehrála 16. října 1944. Došlo při ní k střelení Messerschmittu a pilot při pádu uhořel v kabině,“ říká rakovnický badatel René Černý. Událostmi kolem jesenické bitvy se zabýval v roce 1999, kdy byly nalezeny fragmenty zmiňované stíhačky a následně uloženy v jesenickém muzeu. „Ke zřízení letadla do rybníka u Kožlan došlo 19. listopadu 1944, tedy o měsíc později. Jednalo se o nebojovou ztrátu a pilot se zachránil katapultováním,“ poukazuje na správné datum René Černý.

Vylovený motor letounu.

Nebojová ztráta

Co se stalo u Kožlan, se přesně neví ani dnes. Nejblíž pravdě se prostřednictvím kronik a archivů dostává archeolog Jan Vladař. Okolnosti havárie přiblížil v Kožlanském zpravodaji v roce 2009. Podle něj se událost zaměňuje s jesenickou bitvou, ale i s havárií letadla u Zavidova, kde pilot také použil k záchraně padák a zraněný byl převezen do nemocnice v Rakovníku.

Archeolog dodává i překlad zápisu z dokumentu německé policie, kde se píše: „Letadlo Luftwaffe SW 190 V domácí letiště Welzow, základna II./JG 4 se zřítilo asi 500 m východně Kožlan okr. Kralovice do rybníka a zcela shořelo. Letec vyskočil a zůstal nezraněn.“ Tento zápis pak zpřesňuje velitel četnické stanice v Kožlanech, vrchní strážmistr Bek. V hlášení z 20. listopadu popisuje zřícení německé stíhačky FW-190 „žlutá 5“ ve 12.45 h do rybníka „Wožeher“. Německý letec Uffz. Günter Wahl vyskočil na padáku a bezpečně přistál u obce Břežany jen s drobným škrábancem v obličeji a ještě téhož dne odcestoval zpět na domovské letiště Welzow.

I z dalšího bádání Jana Vladaře vyplývá, že u Kožlan došlo k tzv. nebojové ztrátě. Během války byly poměrně časté. Stačilo, když pilot v neznámém a nepřehledném terénu ztratil orientaci. V kombinaci s nedostatkem paliva bylo pak nejlepším řešením vyskočit s padákem. Letadlo přišlo vniveč, ale pilot si zachránil holý život.

Fota z nálezu letadla u Kožlan nám poskytl Jaromír Olič. V šedesátých letech se připravoval jako branec na službu u letectva ČSLA. Díky „špatnému“ kádrovému profilu nakonec za knipl leteckého stroje nesměl usednout. Pilotní sen si splnil ve svých sedmdesáti letech při řízení historického letounu Bücker Bü-131.

Rukama v bahně

Vypustit rybník, jehož dno je nižší než výpusť, se vám nikdy nepodaří zcela. Takový je i Vožehák, zaklíněný mezi skalami. Sice byl už jednou vypuštěn v roce 1960, ale bůhvíproč nikoho nenapadlo hledat v tunách bahnitého sedimentu zbytky Focke-Wulfu.

Další příležitost se naskytla až v roce 2012. „Sehnali jsme dotaci 26 milionů korun od státního fondu životního prostředí na odbahnění rybníka. Archeologům se tak naskytla jedinečná příležitost, dostat se ke zbytkům letadla,“ říká kožlanský starosta Vladimír Přibyl. Práce podle něj nebyly jednoduché. Část skály se kvůli dokonalému odplavení sedimentu muselo odstranit. Pomalé vypouštění Vožeháku trvalo od letošního května do listopadu.

28. listopadu se na hrázi Vožeháku sjíždí roztodivná společnost. Policie, pyrotechnici, archeologové, památkáři, pamětníci i prostí fandové do letectví. Má přijít den D. Je to až symbolické, že trosky letadla navedeného v listopadu 1944 německým pilotem do Vožeháku, byly vyzdviženy ve stejnou roční dobu. Dokonce i za podobného počasí, jen o šedesát osm let později.

Na místě byl přítomen i Karel Foud z plzeňského památkového ústavu. „Hledání bylo opravdu náročné. Nepomohl nám ani geofyzikální radar. Nakonec pan Vladař našel trosky v bahně doslova vlastníma rukama,“ popisuje památkář. I on se podivuje nad zachovalostí jednotlivých dílů konzervovaných bahnem. Nyní je nade vší pochybnost jasné, že se jedná o Focke-Wulf 190 A.

Memento

Někomu může připadat divné, proč se okolo železného šrotu z někdejší nepřátelské stíhačky dělá takový humbuk. Jako každý historický objev však o něčem vypovídá. Místo, kde byl nalezen, má svého génia loci. Je odpovědí i těm klukům, co se do Vožeháku jezdili koupat.

„Jsem rád, že i v dnešní době mají lidé o takové věci zájem. Myslím, že to svědčí o tom, že to s námi ještě není tak zlé,“ uvažuje Jaromír Olič. I on dostal díky kož­lanskému objevu odpověď na dávnou otázku.

Zbývá se ptát, co bude s ostatky letadla. Asi nejlepší doporučení, jak s nimi naložit, má památkář Karel Foud. „V oblasti plzeňského kraje se jedná o unikátní nález. Bylo by vhodné udělat z něj stálou expozici spojenou s popisem události přímo v Kožlanech. Přilákalo by to do města turisty.“ Je tu však ještě jeden důvod, proč by na trosky stíhačky neměl sedat prach někde v depozitáři. Jsou mementem staré pravdy, že válka je vůl. Devatenáctiletý pilot Günter Wahl sice u Kožlan vyvázl se škrábancem. Jeho osud se však naplnil už 26. ledna 1945, kdy se stejným strojem FW-190 havaroval ve sněhové bouři u Drážďan.

Sláva Vaic