Dušan Rösner

„Do politiky bych šel. Chvíli bych hrál obyčejného člověka, ale pak bych hrabal jako ostatní,“ říká jeden ze studentů

I mladí se děsí, kam republika spěje

Krajské volby skončily vítězstvím levice. To, že výrazně zabodovali komunisté, mnozí přisuzují faktu, že k volbám přišlo minimum voličů mladších ročníků. Je pravda, že mladé lidi politika vůbec nezajímá a je jim jedno, kdo ve státě vládne? Na téma krajské volby jsme tentokráte hovořili s prvovoliči, konkrétně studenty Masarykovy obchodní akademie a Střední zemědělské školy Rakovník. Na naše otázky odpovídali David Galo z Malinové, Milan Gart z Rakovníka, Eva Poláková z Roztok, Monika Šímová z Rakovníka, Jana Kreislová z Kněževsi, Veronika Hornová ze Senomat, Markéta Jaššová z Kounova a Dušan Rösner z Domoušic.

Byli jste u voleb a co vás k tomu vedlo?

David: Byl jsem volit, protože jsem to cítil jako svou občanskou povinnost.

Milan: Mě k tomu spíše donutili rodiče. Ale přemýšlel jsem i o tom, že bych hodil prázdnou obálku.

Eva: Já jsem byla volit částečně ze zvědavosti, a také proto, abych si mohla říct, že jsem mohla alespoň něco změnit.

Monika: Byla jsem volit. Zčásti mě ovlivnili rodiče, zčásti jsem šla sama za sebe, byla jsem zvědavá, jak to probíhá.

Jana: Měla jsem v úmyslu jít volit, ale nakonec mi to z důvodu nemoci nevyšlo.

Veronika: Volit jsem nebyla, ani jsem o tom neuvažovala. Všechny předchozí události, které se staly, budí v člověku pocit, že ať tam bude kdokoli, stejně se nic nezmění.

Jana Kreislová

Markéta: O politiku se nezajímám a přijde mi, že ať tam bude kdokoli, bude to pořád stejné.

Dušan: Nešel jsem volit. Stejně by vyhrála jedna strana. Ať bych vhodil cokoli, nepřineslo by to žádný úspěch. Stejně by nebyl levnější chleba. Ignoroval jsem to a vůbec toho nelituji.

Podle čeho jste si vybírali, koho budete volit?

David: Já jsem se asi týden před volbami díval na ČT2, kde mě jedna strana zaujala svými názory. Byla to jen náhoda, protože jsem přepínal mezi kanály a ve tři hodiny ráno tam prostě bylo tohle. Kdybych na to nenarazil, podíval bych se na internet.

Milan: Já jsem byl hodně ovlivněný rodiči, měl jsem několik vytipovaných stran, i když jsem neviděl jejich programy. S rodiči jsem to probral tak, aby se má volba líbila mně i jim.

Eva: Názor jsem si udělala částečně z médií – časopisů, televizí a podle toho, co jsme probírali doma s rodiči.

Monika: Podívala jsem se na internet na nějaké kampaně. Pak jsme to řešili s rodiči.

Jana: Občas se v televizi objeví zmínka o volebním programu nějaké strany. To by byl jeden z faktorů, podle kterých bych si vybírala. Nebo se o tom občas bavíme s rodiči, to by k mému rozhodnutí také přispělo.

Veronika: I když jsem u voleb nebyla, tak si všímám kampaní. Sleduji na billboardech, co nám všechno dají a slibují, a co se stejně nikdy nevyplní.

Markéta: Kdybych chtěla jít volit, tak bych si asi předem našla něco na internetu.

Monika Šímová

Dušan: Loni jsem se rozhodl pro ODS. Do dnešní doby toho lituji. Naslibovali hory doly a vyšplouchli nás.

Ovlivnily vás politické kauzy?

David: Ani ne, žádnou stranu, která měla nějakou kauzu, jsem volit nechtěl. Ty jsou až moc velké a moc si o sobě myslí.

Eva: Z větší části ne, zamýšlela jsem se nad tím, jestli strana udělala něco dobrého nebo naopak.

Monika: Ne, já jsem probírala s rodiči, co by volili a jestli by to bylo dobré i pro mne.

Jana: Mně přijde, že jsou neustále nějaké kauzy, takže ty z poslední doby mě neovlivnily.

Veronika: Utvrdily mě v tom, že ať tam bude kdokoli, stejně to nebude stát za nic. Velké strany tam zůstanou a protlačit tam ty malé, je hodně složité.

Markéta: Utvrdily mě v tom, že volit nepůjdu. Mají je všechny strany.

Dušan: Kauzy ignoruji a nezajímám se o ně.

Čím vás strana, kterou jste volili, či byste případně volili, přesvědčila?

Eva Poláková

David: Svými názory.

Milan: Nepřesvědčila mě strana, ale rodiče.

Eva: Ani mě strana stoprocentně nepřesvědčila, rozhodně jsem si neřekla – to je přesně to, co by se mi líbilo. Spíše to pro mě bylo nejschůdnější řešení.

Jana: Žádná strana není úplně ideální. Spíš by k tomu přispěl názor rodičů.

Veronika: Na každé straně by člověk něco našel, všechny dělají předvolební kampaně, ve kterých utopí spoustu peněz, což je zbytečné.

Markéta: Asi by strana musela být u vlády pár let po sobě, aby ukázala, že dodržela, co při volbách slíbila. Pak by mě přesvědčila, abych ji volila.

Dušan: Nápodobně. Když něco slíbí, musí to dodržet. Volil bych stranu, která drží slovo. Měla by vycházet z vůle obyčejných lidí, kteří by mohli sepsat určitou petici s různými návrhy. Pak by se jednalo o tom, které z návrhů vybrat.

Kroužkovali jste? Je lepší kroužkovat, nebo volit celou stranu?

David: Co to je kroužkování?

Milan: To je to vybírání jmen? Ano, vybíral jsem, volil jsem obyčejné profese než manažery. Chtěl jsem, aby se tam dostali lidé, kteří jsou mi blízcí věkem.

Milan Gart

Eva: Já jsem volila stranu.

Monika: Kroužkovala jsem a výběr jsem konzultovala s rodiči.

Jana: Je lepší kroužkovat a volit člověka přímo z regionu.

Markéta: Určitě by bylo lepší, kdyby uspěl člověk z regionu a mohl by to být i člověk obyčejné profese. Ne přímo nějaký inženýr, který vydělává spoustu peněz.

Dušan: Forma kroužkování je nejlepší. Vybírat si z různých lidí. Hlavně aby byl člověk poctivý a věděl, do čeho jde.

Jste schopni odlišit, zda se jedná o volby komunální, krajské či do parlamentu, nebo prostě volíte stranu?

David: Je mi to jedno.

Milan: Pořádně ani nevím, co a jak funguje. Navíc si myslím, že i když půjde o volbu starosty v nějaké malé obci, pořád se budou rozkrádat peníze. Jen půjde o to, aby to bylo v co nejmenším měřítku.

Jana: Jaké volby to jsou, je jedno.

Veronika: Poradila bych se s mamkou nebo babičkou a dědou. Myslím, že nejde volit celý život jednu stranu. Když předvolební programy nesplní, je potřeba změnit názor a zkusit někoho jiného. Levici bych ale asi nikdy nevolila.

David Galo

Markéta: Zůstala bych u strany. Pokud by mi přišla vhodná, bylo by jedno, kam ji pošlu.

Dušan: Pokud bude například ČSSD lepší než ODS, držel bych se jí. Ale třeba za deset let bych klidně přeputoval k ODS. Strany i kandidáti se mění. Za pár let může vzniknout nějaká neutrální strana, pro kterou bych třeba hlasoval.

Jak by měl vypadat ideální kandidát a existuje vůbec?

David: Asi by mě odpudilo, kdyby to byl starý, tlustý páprda, který vypadá, jako by nešel životem. Měl by být v pohodě a příjemný. Ale takového jsem ještě neviděl.

Milan: Kandidát by měl být mladý, progresivní. Měl by to být obyčejný člověk, ale ne nějaký vidlák. A fyzicky by to mohla být nějaká blondýna, ale myslím si, že takový kandidát není.

Eva: Ideální kandidát tu asi nikdy nebude. Ale určitě by to měl být charismatický a chytrý člověk. Měl by vědět a zajímat se o to, jak se vede obyčejným lidem. Neměl by se starat jen o svou slávu, neměl by být arogantní. Nejde moc o to, jak by vypadal, i když by měl reprezentovat. Takže to nemůže být něco příšerného, ale jinak si myslím, že na vzhledu tolik nezáleží.

Monika: Měl by vhodně vystupovat, nebýt hloupý a vědět něco o politice a jak se žije obyčejným lidem. A toto v politice prodat, posunout to někam jinam. Fyzicky je to jedno, hlavně aby měl něco v hlavě.

Jana: Na vzhledu nezáleží. Jestli bude hezký nebo ošklivý, je jedno. Přesvědčily by mě jeho názory a chování. Neměl by být arogantní. Ale nevím o nikom, kdo by se tomu trochu blížil.

Veronika: Bylo by fajn, kdyby byl kandidát inteligentní a dokázal svoje návrhy protlačit dál. Odradilo by mě, kdyby měl vilu, šest aut a nahrabáno. Většinou ten, kdo hrabe, nemá nikdy dost. Ideální politik by měl být střídmý, ale pochybuji, že se někdo takový najde. Ti, kteří by na to byli vhodní kandidáti, asi nejsou moc vidět.

Markéta: Na vzhledu nezáleží. Měl by mít dobré názory, neslibovat hory doly. Měl by být upravený a sympatický. Kdyby tam někdo takový byl, asi bych si ho už všimla.

Veronika Hornová

Dušan: Vzhled nehraje roli. Nevadilo by mi, kdyby vypadal třeba jako Číňan, hlavně aby byl chytrý a inteligentní a dodržoval slova. Hlavně aby nebyl zkorumpovaný. I když většinou platí, že kdo má peníze, má moc, ale peníze by měl získat poctivou prací. Nelze říci, že nikdo takový není, ale jestli má vůbec šanci se prosadit.

Bavíte se o politice se spolužáky?

David: Hádáme se, protože volí komunisty.

Milan: Občas se ve třídě něco prohodí, ale mě to moc nebaví řešit se spolužáky, spíše si o tom popovídám s rodiči nebo blízkými přáteli.

Eva: Máme víc jiných důvodů kvůli čemu se hádat, politika ten důvod není.

Jana: Ve třídě vůbec, ani před volbami nebo po nich. Spíš něco řešíme při hodinách, ale abychom se o tom začali bavit sami od sebe o přestávky, to ne.

Veronika: Možná jediný okamžik, kdy jsme se trochu bavili o politice, bylo, když jsme si říkali vtipy o Rathovi.

Markéta: U nás ve třídě se kvůli tomu fackují možná jen kluci. Když třeba byly velké kauzy, tak jsme se tomu zasmáli, ale nijak jsme to neřešili.

Dušan: Jednou to v naší třídě nakousl pan ředitel Kup, protože někdo namaloval ve třídě komunistickou vlajku Kuby. Docela mě i zarazilo, že máme ve třídě komunistu. Každý si volí toho, koho chce. Já pro komunisty rozhodně nejsem. Já sloužím republice a demokracii. Proto tu jsem.

Šli byste do politiky?

Markéta Jaššová

David: Ne, nejsem takový blázen.

Milan: Já bych tam šel, chvíli bych si zastával ten svůj příklad obyčejného člověka, ale protože si tam každý hrabe, začal bych také (směje se). A nestydím se za to.

Monika: Vůbec ne. Připadá mi směšné a zbytečné, jak se tam pořád hádají.

Jana: Nemělo by to význam, stejně bych se se svými názory daleko nedostala.

Veronika: Nešla bych, držet se dobrých a svých představ je v politice těžké. Sice, komu by se nehodily peníze, ale tak hluboko bych asi neklesla.

Markéta: Nechtěla bych tam, ani nevydržím celý den sedět. Navíc mi hrozně vadí, když vím, že mám pravdu a někdo se se mnou hádá, že je to jinak. V politice bych asi zešílela.

Dušan: Vůbec bych tam nešel, udělat si z ostudy kabát... U člověka je lepší dobrá pověst. U komunální politiky je to trochu jiné, do obecní rady nebo zastupitelstva bych třeba i šel, tam je minimální riziko. I tam se dá udělat ostuda, ale ne tak velká, třeba jen v obci.

Co říkáte na výsledky voleb?

David: Třešničky jsou všude... Nemám na to co říct, asi to není dobře.

Milan: Potom, co jsem hodil lístek, mě to už vůbec nezajímalo. Slyšel jsem, že jsou všude komunisti, což bude asi dobrá zpráva pro rodiče, ale já pro to moc nejsem.

Eva: Mě výsledek příliš nepotěšil, volila jsem úplně jinou stranu. Ale myslím si, že si za to můžeme sami, protože velké množství mladých lidí nebylo volit, tak co jsme mohli očekávat?

Monika: Mě to rozhodně nepotěšilo. Byly volit spíše starší ročníky a ty stále volí komunisty, i když mně to připadá jako úplná blbost.

Jana: Jestli volby dopadly dobře, nebo špatně, teprve uvidíme. Že byla tak malá volební účast, mě ani moc nepřekvapilo.

Veronika: Nemůžu kritizovat, jak volby dopadly, když jsem neudělala nic proto, aby to bylo jinak. Když slyším, že i někteří mladí volili komunisty, tak se děsím, kam republika spěje.

Markéta: Až odteď vím, jak to dopadlo, vůbec jsem to nevěděla. Ale protože jsem volit nebyla, nadávat nemůžu.

Dušan: Slova jsou úplně zbytečná. Volit komunisty nebo jinou stranu nemá smysl. Že volilo jen málo lidí a tomu odpovídají výsledky? Mně připadá, že to všichni bojkotovali, že je to vůbec nezajímalo, což je vlastně dobře a prospěšné. Volil jsem jednou a bohatě mi to stačí. Kdyby bylo nejhůř, tak bych šel volit znovu, ale jen z důvodu, že by bylo hůř a byly by na prvním místě důležité hlasy obyčejných lidí.

Markéta Hartlová, Lenka Pelcová