Karel a Ondřej Hackerovi s trofejemi a vítězným letadlem před sídlem firmy v Řevničově.
Karel a Ondřej Hackerovi jsou se svým modelem letadla nejrychlejší na zeměkouli
Mistři světa z Řevničova
Porota ankety Sportovce okresu za rok 2012 bude mít pěkně zamotanou hlavu. Mezi borce s úspěchy na mezinárodním poli se 16. až 21. září zapsali i leteční modeláři z Řevničova. Karel Hacker a jeho syn Ondřej Hacker se stali mistry světa FAI v závodech rádiem řízených rychlostních modelů letadel okolo pylonů v kategorii F5D. Hned jak jsme obdrželi zprávu o jejich skvělém úspěchu, domlouváme schůzku a vyrážím k Řevničovu. Vítá mě majitel firmy Karel Hacker. Na psacím stole v pracovně leží „zlaté“ letadlo, dva nejcennější kovy z letošního mistrovství světa a také poháry připomínající historicky první vítězství českých reprezentantů v soutěži.
Můžete laikovi vysvětlit, v čem spočívá vaše disciplína?
Rychlostní modely jsou řízeny vysílačkou v rukou pilota. Mechanik model na startu hází z ruky a dává pilotovi pokyny k letu. Létá se na uzavřené trojúhelníkové trati vytyčené třemi pylony, které mají výšku 5 metrů. Čistá délka trati je 400 metrů. Letadlo ale uletí spíše 4,5 až 5 kilometrů, podle toho, jak přesně pilot letadlo vede. Model má rozpětí 130 centimetrů a je poháněn elektromotorem. Rychlost letadla je přes 320 km v hodině. V soutěžním letu letí najednou tři modely a absolvují deset obletů okolo pylonů na čas. Vyhrává ten, kdo dosáhne nejrychlejšího času. Na Mistrovství světa se létalo 4 dny a každý tým odlétal 16 startů. Náš tým zalétl nejrychlejší čas 56,55 vteřiny.
Jde tedy o rychlost?
Ano. Letadla létají rychlostí až 320 km/hodině. Rychlost je vysoká, létá se pět až deset metrů nad zemí, pylony jsou vysoké pět metrů. Létají tři letadla najednou, takže je to tvrdý závod. Je tam vždycky několik srážek, pár rozbitých letadel, občas se někdo trefí do pylonu. Je to vrchol pilotáže. Letadlo letí rychlostí přes 300 km v hodině, a tu rovinku, která má zhruba 180 m, uletí za necelé dvě vteřiny. A vy se musíte pohybovat těsně okolo pylonů a nesmíte letět vnitřkem. Protože to se považuje za tzv. seknutí. Když to uděláte jednou, máte 10 procent času navíc, když podruhé, jste diskvalifikován v daném letu. Řídit něco takového, co letí přes 300 km v hodině, s přesností plus mínus na pět metrů, je docela náročné.
Museli jste projít kvalifikací?
Na mistrovství republiky jsme získali třetí místo a první tři týmy z ČR se kvalifikovaly na Mistrovství světa. To se koná každé dva roky, mezi tím je vždycky Mistrovství Evropy. My byli na tomto šampionátu poprvé.
Vaše firma se mimo jiné zabývá výrobou leteckých modelů. Létáte s letadlem vlastní konstrukce?
Ne zcela. Náš model je složený z různých dílů a dá se říci, že je to v podstatě náš výmysl. Je celý z laminátu, uhlíku a kevlaru, jedná se o kompozitový model. Je konstruován tak, aby vydržel obrovské přetížení v zatáčkách. Vzniká tam zhruba 30 G. To by třeba lidský organismus nevydržel. Piloti dosahují v akrobatických letadlech 8 G a už pomalu ztrácí vědomí. Naší specialitou je jednolistová vrtule.
To není po bouračce?
Ne, takhle to má vypadat. Povedlo se nám s kolegou modelářem vyvinout unikátní vrtuli. Létaly s ní rychlostní upoutané modely a přišlo se na to, že jednolistá vrtule je nejrychlejší. Dalo to skoro rok práce, než jsme ji dotáhli do finálního tvaru. Vyplatilo se to, protože titul mistrů světa už nám nikdo neodpáře.
Jaké jsou konstrukční limity letadel?
Minimální váha letadla je 1 kg. Podle plochy křídla je daná plocha zatížení. Celková hmotnost letadla se pohybuje kolem 1 kg a 20 gramů.
Čím je letadlo poháněné?
Je v něm elektromotor, který je vyrobený v Číně speciálně na míru pro nás. Motory fungují skvěle. Pohání je lithiová baterie o kapacitě 1,9 Ah. Motor na startu odebírá kolem 100 ampér, během letu pak kolem 55 až 60 ampér. Letadlo musíte mít naladěno tak, aby letělo co nejrychleji a vydrželo v letu deset kol. Když dojde šťáva před koncem 10. kola, dál už letíte jenom setrvačností, a to vás zpomalí.
Nakolik je úspěch dílem technických parametrů letadla a nakolik ho ovlivnil tým?
Nejlepší týmy z celého světa na skupinové fotografii. Hackerovi dole uprostřed.
Letadla jsou většinou hodně podobná, my ho máme možná odlišnější, než ostatní. Řada týmů létá v podstatě se stejnými letadly. Používají se ale různé motory a vrtule. Dokonce jsou k vidění i sklápěcí vrtule s převodovkami na motorech, které mají obrovský průměr. Těch cest je několik a všechny jsou rychlé. Ve finále je to o rukách pilota a o mechanikovi. Chce to rychlé reakce a silné nervy. Desetina vteřiny je najednou hrozně dlouhý čas.
Ondra Hacker: Když už tedy mluvíme o pevných nervech, musím přiznat, že jsem byl strašně nervózní. Nemohl jsem jíst, a pořád jsem běhal na toaletu, a to vědomí, že nesmíte udělat chybu, je hrozně stresující.
Jak se pro vás mistrovství vyvíjelo?
Létalo se čtyři dny. Každý den jsme absolvovali čtyři starty. Celkem 16 startů. Z toho dva nejhorší časy se škrtají. Pak platí pravidlo tzv. dvoustovky. Když totiž dvakrát neoblétnete pylon, jste diskvalifikovaní a váš čas je rázem 200 vteřin. Normálně se létá kolem 60. Když vám napíšou 200, jste vlastně ze závodu venku. A my jsme hned první den napsali dvě dvoustovky. Další tři dny už jsme museli létat na jistotu, rychle a už jsme nesměli udělat chybu – šílená situace.
Jaká byla atmosféra závodů?
Letošní mistrovství světa se konalo v Rumunsku, v odlehlé části letiště v Buzau. Diváků tedy moc nebylo, protože v této zemi není pylonracing ještě tak populární. Atmosféra byla přesto výborná. Byly tam týmy z Austrálie, Ameriky, Japonska a celé Evropy. Celkem 24 týmů a deset družstev z deseti zemí světa. Kromě naší kategorie se létala ještě kategorie F5B. Dohromady 200 až 300 účastníků. Takže spousta lidí, které spojuje zájem o letecké modelářství.
Mluvili jste o poměrně častých karambolech. Vás nic takového nepotkalo?
Kolizi jsme naštěstí neměli. Na závod máte povolená tři letadla, které vám před zahájením šampionátu převezme technická kontrola. Když je všechna rozbijete, můžete maximálně složit z dílů jedno celé, nebo končíte.
Jaká je vlastně cena vašeho letadla?
Cena „zlatého“ modelu je nevyčíslitelná, protože to je mistr světa. Jinak kolem 20 tisíc korun.
Co pro vás titul znamená? Má i význam pro firmu?
Je to bomba. A pro firmu určitě dobrá reklama.
Je to váš první úspěch na mezinárodní úrovni?
Já jsem už létal závody okolo pylonů před rokem 1990, ale se spalovacími motory. V roce 1990 jsem vyhrál závody evropského poháru v F3D kategorii a tím jsem ukončil svou závodní kariéru a začal podnikat. Nyní létáme se synem F5D, což je vlastně elektrická verze mojí původní disciplíny. Já už v roli mechanika, pilotuje Ondra. Paradoxní je, že elektrické modely létají rychleji, než se letadla se spalovacími motory. Ta létají kolem 280, elektrická přes 300 km v hodině.
Takže vlastně taková malá formule jedna s křídly?
Přesně tak. Tak tomu říkají i v Americe. Tam létají odnož těchto soutěží, ale používají do motorů nitrometan a létají ještě rychleji.
Jaká další výzva vás čeká teď?
V Rakousku budeme za dva roky obhajovat titul. Jako úřadující mistři světa už samozřejmě nemusíme procházet kvalifikací a jsme nominovaní rovnou. Takže uvidíme, jak se nám bude za dva roky dařit.
Pavel Sklenička
