To je paráda, toto frčí. (Cyklostezka Rakovník-Olešná).

Cyklostezka na Olešnou je před dokončením, nová vyroste k Pavlíkovu

Cesty pro všechny nebo pro zlost?

Ještě nejsou dokončeny veškeré práce na cyklostezce Rakovník-Olešná a na dohled je už další projekt. Vytažen byl ze šuplíku pavlíkovského starosty a měl by propojit Pavlíkov s Rakovníkem. Přesto, že cyklostezka zatím čeká „ve frontě“ na krajském úřadu na přidělení dotace z evropských fondů (ROP), má šanci na úspěch. Podporuje ji totiž samotný náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek.

Lesní cesta pod pavlíkovskými vršky, u které zlidověl název „pod Pajtlíky“, má své kouzlo. Meandrující Jalový potok v jejím sousedství a okolní lesní porost vytvářejí divoké scenérie. I když je to pár metrů za Rakovníkem, zabloudí sem spíš turisté „srdcaři“, cyklisté krosaři a koňáci. Cesta je totiž na řadě úsecích rozblácená, vede do kopce, aby nakonec vyústila v zatáčce silnice na Pavlíkov. To by se mělo změnit.

I pro kočárky

„Nechci to zakřiknout, ale je to na dobré cestě,“ opatrně se raduje starosta Miroslav Truxa. Podle něj byla cesta nedělním korzem a dalo se po ní dojít z Pavlíkova až k někdejší hospodě u Slavíka na okraji Rakovníka. Dnes by mohla sloužit i dalším uživatelům. „Chceme tudy umožnit pavlíkovským cyklistům bezpečné napojení na cyklostezku u Rakovnického potoka. Cestu by mohly využívat i maminky s kočárky,“ představuje si starosta.

Projekt byl před léty iniciován Svazkem měst a obcí Rakovnicka. Na jeho realizaci se však nesehnaly peníze a na pavlíkovské radnici byl dán „k ledu“. Ledy roztály až nedávno, kdy o pavlíkovskou cestu projevil zájem kraj, současně otevřel možnost financovat dílo z peněz Regionálních operačních programů (ROP), potažmo Evropské unie.

Za 12 mega

„Je jasné, že takovou investici bychom jako obec neutáhli. Pomáháme pouze s její přípravou. Pozemky pod cestou jsou Pavlíkova a obec financuje pouze projektovou část, což představuje částku asi 80 tisíc,“ vysvětluje Truxa.

Podle projektu by se celková cena díla měla vyšplhat na 12 milionů korun. O tytéž peníze bude kraj žádat ve výběrovém řízení ROP. Pokud všechno klapne, bude investice ze 75 % hrazena z evropských peněz a spoluúčast kraje bude čtvrtina objemu (cca 3 miliony).

Jako na Šumavě. Asfalt by jí slušel. (Cesta pod pavlíkovskými vršky).

Na kole

Co má za tuto částku pod pavlíkovskými vršky vlastně vyrůst? Pojďme se po připravované cestě projet na kole. Pokud vyrazíme směrem z Pavlíkova, na cyklostezku najedeme hned za posledním domem po pravé straně. Pojedeme podél silnice a až k odbočce na Chlum bude cesta v asfaltu. Balený živičný povrch bychom neměli opustit ani po přejetí „chlumské“ křižovatky, kde se napojíme na polní cestu. Mezi pamětníky se jí říká Slavíková. Snad proto, že půjdete-li po ní pořád z kopce dolů, dostanete se až k hospodě stejného jména. Dnes je z ní chata a najdete ji na konci cesty po pravé straně. My tudy ale nepojedeme.

Z křižovatky profrčíme po vyasfaltované Slavíkové cestě tak 100 – 200 metrů do míst, kde vlevo začíná les a akátová rokle. Tady se přes „přemostění“ dostaneme k Jalovému potoku (někde tu i pramení) a na cestu pod Pajtlíky. Potok zůstane po levé straně a kromě jízdy po zvlněné cestě se zákrutami se můžete kochat divokou přírodou. Do pedálu moc šlapat nemusíte a po dvou kilometrech se dostanete až na páteřní cyklostezku (Berounka – Střela) u Rakovnického potoka. Tento „divoký“ úsek by neměl mít asfaltový koberec, ale zhutnělý povrch ze štěrku.

Asfalt versus štěrk

Ve stínu dokončované cyklostezky Rakovník – Olešná a chystané pavlíkovské cesty se otevírá diskuze nad smyslem a využitím těchto „starých cest s novým povrchem“. Vrátíme-li se do 90. let, kdy se u nás o cyklostezkách začalo hovořit, sloužily jako model cyklostezky známé ze západní Evropy. Ty jsou většinou asfaltové s dobrým orientačním i dopravním značením.

V dobách „porevolučního“ cyklistického boomu u nás však na takové cesty nebyly peníze a s povděkem jsme sledovali snahy obcí a spolků o budování cyklotras v koridorech historických obecních cest. Řada z nich se už ztrácela v křoví a jít po nich byl problém i pro otrlého turistu. Pokud měla cesta povrch pevný, zůstal tak jak byl, pokud ne, zhutňoval se kamenivem a štěrkovou drtí.

Dnes se karta obrací. Evropské penězovody na stavbu cyklostezek jsou – zdá se – stále štědré a s asfaltovými povrchy (i když jsou mnohem dražší) se na nich setkáváme stále častěji.

Proč tomu tak je? „Jsou totiž bezúdržbové,“ nabízí vysvětlení Miroslav Truxa. Nevědomky se tím dotýká jedné podstatné věci. Vznik cyklostezky není jednorázovou akcí. O její údržbu se musí vlastník cesty (nejčastěji obec) starat. Musí prořezávat keře, sekat kopřivy, sbírat odpad po nepořádných uživatelích, opravovat přemostění a značení. To jsou investice, na které v obecních kasách nezbývá. Pokud se tak ale neděje, z cyklostezky se stává mnohdy žalostnější cesta, než byla předtím.

Názor, že cyklostezky jsou pro zlost, protože postavit je umí každý, ale udržovat ne, má i Alena Škoudlínová z odboru životní prostředí města. „Často usnadňují i přístup aut do lesa a vzrůstají krádeže dřeva,“ upozorňuje na další slabé místo šéfka životního prostředí. To hrozí jak u cyklostezky na Olešnou, tak pod pavlíkovskými vršky.

Na možnost pohybu auta a využívání cyklostezek „veselými“ řidiči při nočním návratu z hospody upozorňuje i odbor dopravy města.

Cyklisté? A co ostatní?

Ač bezúdržbový a rychlý, je asfaltový povrch na cyklostezkách v jistém ohledu diskriminující. Pohybovat se po něm může úspěšně cyklista, popřípadě in-line bruslař, ale hůře už turista, běžec či koňák. Tvrdý povrch totiž poslední tři kategorie vyřazuje ze hry.

Potvrdí vám to i koňáci z ranče v západní části Rakovníka. V okolí moc možností k vyjížďkám nemají. Lesní cestu na Olešnou léta používali, ale dnes mají díky živičnému povrchu smůlu. Aby nedopadli podobně, se obávají i členové jezdeckého oddílu rakovnické Bulovny. Cesta pod Pajtlíky je v okolí jediná s měkkým povrchem.

Záruky, že zde asfalt nebude, dává samotný náměstek krajského hejtmana Marcel Chládek. „Tu cestu znám. Často jsem sem chodil běhat. Určitě by tu měl být povrch, který by neomezoval žádného uživatele,“ slibuje náměstek. Současně si je vědom, že kvůli spodním vodám bude terén pod pavlíkovskými vršky na stavbu náročný. Dílo musí být uděláno precizně, jinak by kraj musel dotaci vrátit.

Spíš kopřivy

K asfaltošterkovému dilema na cyklostezkách připojme názor předsedy sportovní komise města a zaníceného cyklisty, Milana Sunkovského. „Byl jsem překvapen, že povrch cyklostezky na Olešnou je celý v asfaltu a pokládám to za zvěrstvo. Asfalt do přírody a navíc do lesa nepatří, stejně tak domněnka, že po něm cyklisté rádi jezdí, je mylná. Dosavadní povrch nám nevadil a mohl tu klidně zůstat. Nám vadí spíš neposekané kopřivy,“ kroutí hlavou šéf sportovní komise.

Současně doufá, že asfalt nebude ani pod pavlíkovskými vršky. Cyklistům by zde stačilo zprůjezdnit místo u akátové rokle. Jinak může povrch zůstat takový, jaký je. A co maminky s kočárky? Na ty je to podle cyklisty moc do kopce. Divil by se, kdyby tu nějakou potkal.

Sláva Vaic

Logika cyklostezek

Představte si modelovou situaci, že do obecní kasy Pavlíkova čirou náhodou přistane navíc 12 milionů. Když se půjde starosta občanů zeptat, jak s takovými penězi naložit, jistě uslyší pestrou paletu názorů, jak opravit tuhle silnici, tamten chodník, rozšířit čističku a já nevím co ještě. Názor, že je nutné udělat nový povrch na cestě pod pavlíkovskými vršky, určitě neuslyší. A jsme u jádra věci.

I když se zdá, že ve stínu potápějící se řecké ekonomiky a miliard eur putujících na její záchranu musí štědré peněžní kohoutky EU každou chvíli vyschnout, není tomu tak. Ve finanční kapitole „cyklostezky“ budou peníze pořád.

A tak místo toho, abychom opravovali rozbité chodníky a silnice nebo stavěli nové veřejné cesty k novým obydlím a netahali stavebníkům peníze z kapes, budujeme cyklostezky.

Peníze totiž nelze z jednoho dotačního titulu přesouvat do druhého (byť na potřebnější účely). Ví to úředníci, ví to politici, ví to už všichni v EU. Bohužel jen logika a vůle změnit špatně nastavený systém chybí.

A tak budeme dále stavět stezky s kvalitním povrchem, i když by nám tam stačil obyčejnější, a vedle budeme chodit po cestách špatných.

Není to vina starosty Truxy. Ten se chová přesně podle oné logiky. Peníze se válí na cestě. Byl by hlupák, kdyby je nezvedl a něco pro svou obec nevybudoval. Za čas tam peníze ležet nemusí.

Navíc chytře navlékl, že pavlíkovskou cyklostezku vezme pod svá křídla kraj. Pavlíkov kromě zanedbatelného obnosu na projekty nezaplatí nic.

V tomto ohledu se daleko kostrbatější jeví postup vedení Rakovníka při financování cyklostezky na Olešnou. Výše investice se zde vyšplhala až na 17 milionů. Přitom z evropských dotačních fondů město sehnalo 8,6 milionů a „zbytek“ necelých 9 milionů dotáhne Rakovník ze svého rozpočtu.

Až půjdete nebo pojedete městem přes nějakou tu díru, nenadávejte. Vezměte si kolo a jeďte si spravit chuť směrem na Olešnou. Po cestě můžete přemýšlet o logice cyklostezek.

Sláva Vaic