Posádka s číslem 39 vyrazila na sobotní rychlostní zkoušky i přes technické potíže. Motivací jí bylo třetí místo, na němž byla po pátečních erzetách.

Martinové Šikl a Pecina slavili v pátek svátek, v sobotu vítězství v závodu

Rakovnicko poprvé závodní tratí Rallye Střela

Rallye Střela, která je posledním závodem Rallye cupu, se jezdí už čtrnáct let. Teprve letos se ale celá odehrávala na Rakovnicku. Dalo by se říci, že loni si nejprve pořadatelé náš okres oťukli (jedna z rychlostních zkoušek zasahovala na Jesenicko) a nyní už si troufli k nám přenést celý závod. „Rallye Střela zatím probíhala hlavně na Rokycansku, Lounsku nebo okrese Plzeň-sever. Neměl jsem tedy pocit, že by lokalit bylo málo. V posledních letech jsme ale dostávali hodně mailů s dotazy, proč neuděláme závody i na Rakovnicku, tak jsme se rozhodli, že to zkusíme,“ říká ředitel Rallye Střela Vladimír Slemenský. Pro rychlostní zkoušky byly vybrány silnice v okolí Pavlíkova, Kalivod a Kozojed. Slavnostní start se konal na Husově náměstí v den s magickým datem 11. 11. 2011. Tři jedenáctky nakonec přinesly ště­stí posádce Martin Šikl a Martin Pecina. Pikantní je nejen to, že oba v den startu slavili svátek, ale i to, že 1. místo vybojovali se startovním číslem 1.

Polorakovnická posádka

Husovo náměstí přeplněné auty není zas tak netradiční obrázek. Ovšem taková auta, jaká tu byla k vidění 11. listopadu, zde běžně neparkují. Automobilovým nadšencům muselo náměstí připadat jako ráj na zemi. Na Rallye Střela se přihlásilo 73 posádek, jen jedna z Polska se nakonec omluvila, takže slavnostním startem projelo celkem 72 závodních speciálů. Rozhodně tedy bylo na co se dívat. A to ať vás oslovují současné vozy, či veterány.

Milým překvapením pro Rakovničany bylo, že se na startu objevila i jedna místní posádka, i když jen z poloviny. Jako navigátorka usedla do Mitsubishi se startovním číslem 9 Simona Koutná, neteř Pavla Koutného, mistra Evropy v rallye crossu. S Jirkou Stránským alias Alexem B z Mostu jela druhý závod.

Pavlíkovská erzeta měla start na Huřvinách.

Na strach není čas

„Jako navigátorka už jsem párkrát jela, zatím se ale učím. Není to nic jednoduchého, musíte řidiči přečíst pokyny v pravou chvíli, aby včas věděl, co přijde. Musíte si dávat pozor, abyste v rozpisu o nějaký řádek nepřeskočila, a přitom sledovat krajinu. Zatím jsem jela jen denní rychlostní zkoušky, noční teď pojedu poprvé. Docela se na to těším a jsem zvědavá, jak to zvládnu. Ale myslím, že to půjde,“ nechá se na chvíli vyrušit ze soustředění před startem Simona Koutná. A nemá před jízdou strach? „Tak něco jako strach určitě cítím, ale při jízdě na to naště­stí ani nemám čas myslet. Trochu výhoda je i to, že jsem místní, takže to tu znám. Třeba kolem Pavlíkova to mám dost projeté. I když Kozojedy a Kalivody, kde jsou další erzety, jsou končiny, kam se běžně moc nedostanu. Ale při přejezdech určitě nezabloudíme,“ dodává a opět zaboří zrak do bloku s poznámkami.

Rychlé Pavlíkovské vršky

Alex B, s nímž tvoří posádku, k tomu dodává: „Nejsme ještě moc zkušení a máme silné auto, takže pojedeme tak o třetinu pomaleji než ostatní. Trénovali jsme včera i dneska. Žádné vyloženě kritické úseky, kterých bychom se obávali, nemáme. Pavlíkovské vršky jsou sice plné stromů, ale nejsou ani tak kritické jako rychlé. Navíc je zima, místy to může namrzat, takže se může stát cokoli. Se Simčou jedeme druhý závod, když nám to spolu bude fungovat a budou příští rok peníze, auto a chuť, tak spolu budeme závodit celou sezonu.“ A Simona doplňuje, že jejich dnešním cílem je hlavně dojet celí.

Slavnostní start se konal na Husově náměstí.

Jediný brouk v republice

Posádek, v nichž byla navigátorkou žena, bylo na Rallye Střela jedenáct (vzhledem k datu 11. 11. 2011 to bylo číslo více než příhodné). Jedna z nich – Helena Petříková, závodila v modrém Volkswagenu Brouk, řidičem byl její přítel Jiří Vichta. Přijeli z Brna. „Přijeli jsme až dneska ráno, takže jsme museli všechno natrénovat za pět hodin. Snad to bude stačit k vítězství. Obavy máme jen z počasí. Hlavně aby nepršelo, to bychom museli jet pomaleji. Vzhledem k tomu, že bojujeme v naší třídě H4, což jsou historici a nejsilnější kategorie, o první místo v Rallye cupu, by to byla škoda,“ říká Jiří Vichta.

Brouk, se kterým závodí, je republiková rarita. „Jsme první Češi, kteří u nás jezdí rallye s Broukem. Upravovali jsme si ho sami, o to víc nás pak hřeje, když s ním vyhráváme,“ říká a jeho partnerka doplňuje: „Havárii jsme zažili poprvé loni. Noční erzety moc nemusíme, těšíme se spíš na tu denní.“ (Na denní nakonec Brouk nenastoupil, posádka ve třetí rychlostce odstoupila kvůli závadě na převodovce).

První erzeta = pět bouraček

I když se při slavnostním startu posádky většinou shodovaly na tom, že nejtěžší bude třetí rychlostní zkouška (Pavlíkov, se startem v 19.23 hodin), nejvíc kolizí bylo nakonec už na té první u Kalivod.

„V úseku Kalivody – Milý – Bor bylo hned pět bouraček. Máme tam jeden přeražený dřevěný sloup, rozmlácené Subaru, pobořenou zeď, proražený ohradník, takže jsme v noci naháněli krávy... Naště­stí nejsou žádná zranění. Erzeta se pak jela jen volným průjezdem, tedy ne v závodním tempu. Pak se to uklidnilo a v noci byla bouračka, zase bez zranění, jen na třetí rychlostce, kdy nám vylítlo do lesa Subaru. I tuhle rychlostku jsme nakonec uzavřeli volným průjezdem. Auto totiž bylo rozmlácené a nemohli jsme ho dostat ven, proto jsme vyslali hasiče a odtahovku. Navíc jel vzápětí autobus, kvůli jehož průjezdu se musí závod vždy přerušit, takže celkové zdržení by bylo neúměrně dlouhé,“ popisuje průběh prvního závodního dne ředitel Rallye Střela Vladimír Slemenský. Po pátku odpadlo patnáct aut. Kromě těch, která vyřadily ze hry autonehody, bojovaly ostatní posádky s technickými potížemi, nejčastěji s prasklou poloosou. Čtyři z aut se podařilo do druhého dne opravit.

Polorakovnická posádka, tedy Simona Koutná a Alex B, nakonec skončila na sedmém místě.

Kdo nedbá přísloví, končí

Většina posádek měla z nočních rychlostních zkoušek pozitivní dojmy. „Včerejšek byl dobrý, ani jsme nečekali, že bude tak dobrý, protože byla dost zima. Erzety byly pěkné, škoda těch několika nehod. Je to o tom, jak si člověk věří a jak je připravený. Staré závodnické přísloví říká, že na první erzetě se nezávodí. Bohužel někteří na to neberou zřetel a šlapou na to hned od začátku, kdy je auto studené. Tolik nehod hned v začátku vidím jako jezdecké chyby. My jsme bohužel měli technické potíže, a tak jsme byli limitováni výkonem. Nejeli jsme úplně na hraně,“ říká Lubomír Sychra a ukazuje na loužičku pod Škodovkou: „Teče nám těsnění pod hlavou, ale je to jen voda. Jet s tím musíme. Jsme třetí, proto jsme se rozhodli to risknout a uvidíme, jestli auto vydrží. Snad těch 200 km zvládne. Závada je v motoru, takže nás auto může zradit jen tím, že přestane jet. Jinak je technicky v pořádku.“ Škodovka nakonec vydržela. V absolutním pořadí dojeli Lubomír Sychra a Tomáš Kavalek (č. 39) třiatřicátí, ve své kategorii H3 byli šestí.

Hasiči krotili nejen rozžhavené brzdy

Stovky diváků sledovaly závody z různých míst na trati. Například pavlíkovská erzeta přilákala diváky jak k jejímu startu na Huřvinách, tak do Pavlíkovských vršků nebo k zatáčce u Všetat. Se zajištěním bezpečnosti na tratích pomáhali dobrovolní hasiči. „Na téhle erzetě je nás pět místních sborů – Všetaty, Pavlíkov, Skřivaň, Panoší Újezd a Hvozd. Dohlížíme na to, aby lidé nestáli, kde kvůli bezpečnosti nemají, a aby se v případě nehody nepustilo na trať další auto. Když posádka odstartuje, nahlásím její číslo a kdyby nedojela na některé ze stanovišť, dali by mi kluci vědět, že se zřejmě na cestě něco stalo. Hasiči musí být i v cíli kvůli dohašování. Dokud totiž auto jede, je to dobré, ale jakmile zastaví, hrozí zahoření. V cíli mají úplně rudé brzdové kotouče,“ říká Martin Nedvěd z SDH Všetaty.

Nedojelo 28 posádek

Sobota již proběhla bez větších kolizí. Jedinou větší komplikací byla havárie na třetí kozojedské erzetě. Posádka se nezranila a po dvaceti minutách mohla rychlostní zkouška pokračovat. Konečné výsledky ukázaly, že Rallye Střela Autostop Rakovník nebyla nejjednodušší. Ze 72 posádek jich během závodu odstoupilo 28. „Závod je náročný kvůli své délce 418 km a tomu, že se jezdí noční i denní rychlostky. Děláme to záměrně, abychom umožnili prosadit se i těm, kteří jsou dobří za tmy. Hlavně mladí kluci vidí dobře i v noci, takže mají šanci najet trochu náskok,“ vysvětluje Vladimír Slemenský.

Pořadatelé jsou s průběhem rallye spokojeni, i když ji vedle pochvalných ohlasů (a těch zaznamenali většinu) provázely i stížnosti a kritika. „Nikdy se nezavděčíte všem. Co se týče způsobených škod, tak jsem všechny vlastníky objel, omluvil se a domluvil náhrady,“ říká ředitel závodu. Jestli se rallye pojede na Rakovnicku i v příštím roce, neví. „Uvidíme, po každých závodech si vždycky říkám, že už to byly poslední, ale pak se zase oklepu a začnu připravovat další. Myslím, že letošní Rallye Střela se celkově povedla. Včera mě dost povzbudili i starostové. Třináct z patnácti mi říkalo, že to bylo bezvadné a že by závody klidně mohly být příští rok znovu. Nakonec se jako nejméně tolerantní projevili chalupáři, kteří nejvíc nadávali. Místní byli většinou rádi, že se u nich něco děje,“ uzavírá Vladimír Slemenský.

Markéta Hartlová

Výsledky – první desítka

1. Šikl Martin – Pecina Martin (start. č. 1), 2. Bánský Dušan – Stanček Petr (7), 3. Bob – Bobek (11), 4. Fiala Petr – Fiala Jiří (12), 5. Kašpar Jiří – Kabourek Daniel (19), 6. Vajsejtl Jan – Vašenda Valdemar (6), 7. Alex B – Simona Koutná (9), 8. Kolář Petr – Penc František (36), 9. Trojan Michal – Benda Jiří (26), 10. Nešetřil Petr – Hynek Středa (3).