Každý pes musel před startem projít veterinární kontrolou.
Třetí ročník „Dogtrekkingu krajem Oty Pavla“ přilákal 168 závodníků z celé republiky
Rakovnickem procházeli muži a ženy se psy
Dogtrekking je extrémní kynologický vytrvalostní sport, při němž člověk a pes překonávají mimořádné vzdálenosti v časovém limitu. Psovod je se psem spojen buď postrojem a vodítkem připjatým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku. V žádném případě není možno jít se psem „na volno“. Dogtrekking je v Česku jedním z nejmladších odvětví pejskařských aktivit. Jeho historie se u nás začala psát v roce 2000 prvním závodem nazvaným „Osamělý vlk“ ve Žďárských vrších. Jeden ze závodů Mistrovství ČR v dogtrekkingu probíhal ve dnech 22. až 25. září na Rakovnicku. Základnu měl v kempu ve Višňové na břehu řeky Berounky.
Poslední závodníci docházeli do cíle, když už probíhalo slavnostní dekorování vítězů. Přesto byli za svůj výkon odměněni bouřlivým potleskem.
Krajem Oty Pavla
„Náš závod se jmenuje ,Dogtrekking krajem Oty Pavla‘ a pořádáme už jeho třetí ročník. Přímo z Višňové vycházíme podruhé. Poprvé jsme startovali z Machova mlýna nedaleko Krakovce,“ říká Marcela Součková, která závod se svým manželem Václavem pořádá. „Trasa vede pokaždé jinými místy, aby závodníci viděli co nejvíc z krás Rakovnicka. Letošní hlavní závod na 100 km, tzv. long, který se započítává do Mistrovství ČR, vedl z Višňové, přes Pustověty, Rakovník, Olešnou, Krupou, Mutějovice až na Kounovské kamenné řady. Pod nimi, u kaple sv. Vojtěcha, byla živá kontrola s občerstevním. Odtud dogtrekkaři pokračovali na hrad Pravda, dále do Ročova a zpět přes Hředle, Krušovice a Křivoklát na Višňovou,“ popisuje trasu Marcela Součková. Aby mohl být závod započítán do seriálu MČR, který tvoří 10 až 13 závodů, musí měřit alespoň 80 km. „Dogtrekking krajem Oty Pavla“ měl rovnou stovku.
Kromě v úvodu zmíněných podmínek musí splňovat každý závodník další stanovené požadavky. Především jeho pes musí povinně projít předstartovní veterinární kontrolou a chodec s sebou musí mít povinnou výbavu: spací pytel, karimatku, lékárničku, baterku, botičky pro psa, kdyby se mu něco stalo s tlapičkami, jídlo a vodu pro sebe i svého čtyřnohého druha. „Jinak kdo co potřebuje a chce si to nést s sebou. Letos jsme udělali takovou novinku, zvážíme před startem každému jeho batoh a oceníme toho, kdo ho měl nejtěžší,“ pokračuje Marcela Součková. Start závodu je hromadný. Závodníci dostanou itinerář, popis trasy a mapu. Všichni jdou po stejné trase, ale již krátce po startu se pole roztrhá, protože mezi závodníky jsou i běžci, kteří dokáží stokilometrovou trať zvládnout i za 10 hodin. Jinak se průměrný čas pohybuje okolo 20 hodin. Limit je stanoven na 50 hodin, takže do nedělního cíle dojdou i závodníci, kteří na trati nocují.
Nejrychleji absolvoval stokilometrovou trasu Karel Šlajer. Stačilo mu na to 15 hodin a 27 minut.
Nejprve buchta, pak dřina
Start „longového“ závodu proběhl v pátek 23. září mezi 7.30 až 8. hodinou. Poté, kdy se závodníci u startu zaregistrovali a předložili potvrzení o veterinární prohlídce svého pejska (veterinářka byla přímo v kempu a ráno patřila k nejvytíženějším členům pořadatelského týmu), absolvovali dvě minisoutěže. „Už předloni a vloni jsme uspořádali soutěž nazvanou Ota buchta. Vyzvali jsme několik svých kamarádů, aby upekli buchtu, koláč, štrúdl či jinou pochutinu, kterou závodníci ochutnávali nejen na startu, ale i na živé kontrole v Kounově. Díla se zhostilo sedm kuchařinek a jeden kuchtík,“ vysvětluje Marcela Součková. Druhou minisoutěží bylo již avizované vážení báglů. O prvenství se letos rozdělili dva závodníci – Kateřina Schánělcová a Jan Guziur, kteří si naložili na záda shodně 17,1 kg.
„Longová“ soutěž probíhá ve čtyřech kategoriích: mladší ženy do 35 let (DTW1), starší ženy nad 35 let (DTW2), mladší muži do 40 let (DTM1) a starší muži nad 40 let (DTM2). Na start se postavilo celkem 79 závodníků, kteří přijeli prakticky z celých Čech. „Pořadatelé jsou neustále na telefonu a pokud se něco stane závodníkovi nebo pejskovi, okamžitě vyráží na pomoc. Pokud ,jenom‘ bolí nohy, máme připravena dvě svozová místa – v Rakovníku a v Krušovicích. Pokud se ale jedná o nějakou vážnější událost, jedeme kamkoliv,“ doplňuje informace o zajištění závodu Marcela Součková.
Jak se ukázalo při nedělním vyhodnocování výsledků, i když bylo téměř ideální slunečné počasí a poměrně teplá noc, v každé kategorii se našli dogtrekkaři, kteří závod nedokončili. Ať již kvůli únavě nebo zranění pejska, či z důvodu vlastního vysílení. V kategorii DTW1 dorazilo do cíle 20 závodnic z 27 startujících. Nejrychleji ušla stokilometrovou trať Lucie Matrková v čase 15:31 hod. Ze 17 závodnic kategorie DTW2 jich došlo do cíle 14, mezi nimi i „domácí“ Monika Bystrianská (skončila 13. v čase 39:21). Nejrychleji trať absolvovala Anna Rožňová (24:11). V kategorii DTM1 se s tratí popralo 24 mužů (21 došlo do cíle). Vítězem se stal Karel Šlajer (15:27), který byl vůbec nejrychlejším závodníkem ze všech. Jedenáct mužů soutěžilo v kategorii DTM2 (10 došlo do cíle). První skončil Jaroslav Drtina (20:13). „I když několik závodníků odstoupilo, nic dramatického se na trati nedělo. Zaznamenali jsme jen natažené svaly, podvrtnutý kotník a také psychickou únavu. Absolvovali jsme jen pár nočních odvozů,“ konstatovala po skončení závodu pořadatelka.
Překonat sám sebe
Kromě hlavního závodu proběhl také závod MID mužů i žen. 46 kilometrová trasa vedla z Višňové přes Křivoklát na Klíčavu a přes Lány, Pilský rybník a Městečko zpět. Také tady byla hojná účast – startovalo 42 žen a 21 mužů. Trasu nejrychleji absolvovali Kateřina Skořepová (7:15) a Peter Stolárik (4:11). Pro začátečníky byl připraven i tzv. „kočárkový“ závod neboli short na 22 km (Višňová – Klíčava a zpět). Projít se s pejskem přišlo 26 závodníků. Nejrychlejší z nich byla Hana Pelcová s časem 4:47 hod.
„Myslím, že se letošní ,Dogtrekking krajem Oty Pavla‘ vydařil. Ukazuje se, že tato sportovní disciplina je pro pejskaře atraktivní. Nejen že jsou se svým pejskem v přírodě, ale také si vyčistí hlavu, sáhnou si na dno a mnohdy překonávají i sami sebe,“ zhodnotila závody Marcela Součková, která (pokud závody nepořádá) chodí s manželem už pět let několik závodů ročně.
Tomáš Bednařík
