Počítání stravenek je pro Rosťu Menzla každodenní rutinou.

Velké firmy by benefity dotovaly ze svého, menší by refundovaly mzdu

Padesát procent tržby je ze stravenek

Přestože se o zrušení stravenek hovoří už několik let, v poslední době je jejich zachování skutečně na vážkách. V úterý totiž začala poslanecká sněmovna rozhodovat o finálním návrhu daňové reformy, která mimo jiné zavádí omezení stravenek a podnikového stravování. Poslanci nakonec reformu poslali do druhého čtení, kde může dojít ke změnám. Vzhledem k proklamacím některých vládních i nevládních stran se šance na to, že stravenky zůstanou zvýhodněny, o něco zvýšila. A pokud zůstane zachováno toto zvýhodnění, má šanci na zachování i daňová úleva podnikového stravování. Jaký dopad by měl avizovaný konec stravenek na rakovnické podniky, drobné podnikatele a živnostníky v oblasti pohostinství?

Dotovat i kompenzovat

Příspěvek na stravování pro své zaměstnance používají firmy všech velikostí. Ve fabrikách a větších provozech je běžnou záležitostí závodní stravování se zvýhodněnou cenou obědů. U menších firem patří k nejobvyklejším formám příspěvek na stravování v podobě stravenek.

K těm menším, co do počtu zaměstnanců, patří i firma Trochta, s.r.o., která využívá osmdesátikorunové stravenky. „Ze zákona na ně může zaměstnavatel přispívat až šedesáti procenty, my dáváme padesát, což je čtyřicet korun na stravenku,“ vysvětluje účetní firmy Jana Tajčovská. Podle ní je systém stravenek výhodný, i když sebou nese určité papírování. Zaměstnanec získá 800 korun ke mzdě a zaměstnavatel, jemuž jde tato částka přímo do nákladů, ušetří na odvodech zdravotního a sociálního pojištění.

„Když si připravím podklady pro mzdy a udělám docházku, zjistím, kolik potřebuji stravenek a přes internet vyplním objednávku. Stravenky pak přijdou poštou během dvou až tří dnů. Firma, která zajišťuje jejich distribuci, si vyúčtuje manipulační poplatek a určité procento z částky, za kterou zaměstnavatel objednává. Pochopitelně čím více stravenek, tím je to výhodnější. My jako malá firma zaplatíme kolem tří set korun měsíčně,“ vypočítává.

Stravenky náleží zaměstnanci, který odpracuje alespoň čtyři hodiny denně, jinak na ně nemá nárok. Když je nemocný, nebo má dovolenou, stravenku také nedostane. „Pokud by došlo k jejich zrušení, museli bychom je kompenzovat zvýšením mzdy. Každému ze šesti zaměstnanců bych musela přidat tisíc až dvanáct set měsíčně, protože z osmi set by jim po odečtení sociálního a zdravotního pojištění zbylo 650 korun.“

Zda stravenky budou či ne, zatím nechává v klidu vedení firmy Salk. „Je nám to celkem jedno. Stravenky jsou pro nás pochopitelně výhodné, ale když nebudou, přizpůsobíme se. O jejich zrušení se mluví už dva roky, tak uvidíme, jak všechno dopadne,“ říká Pavel Sušánka.

Mezi firmy, které využívají závodní stravování, patří i Procter & Gamble. „Ti, kteří dělají na osm hodin, mají nárok jednou denně na dotované jídlo, dvanáctihodinové směny na dvě. Máme výběr ze čtyř hotových jídel. Kromě toho jsou k dispozici zeleninový a pasta bar, jehož základem jsou italské těstoviny s různými omáčkami, a samoobslužný teplý bufet,“ říká mluvčí společnosti Pavel Šutera.

Zvýhodněné stravování se netýká jen současných zaměstnanců, ale i bývalých. Všichni vlastní kartu, která je opravňuje ke vstupu a současně slouží jako čipový záznamník toho, co zkonzumovali. Současným zaměstnancům se to, co za měsíc projí, odečte z platu, senioři si musí svou kartu před použitím nabít. Všichni s ní mohou nakupovat i v podnikové prodejně. Obě kategorie však mohou být, co se týká dotovaných obědů, klidné. I v případě, že bude daňové zvýhodnění pro firmy zrušeno, Rakona bude do určité míry dotovat stravování svých zaměstnanců i nadále. Lenka Pelcová

„Bojíme se,“ shodují se majitelé restaurací i obchodů

Rakovnickými restauracemi v blízkosti náměstí projde během oběda padesát procent lidí se stravenkami. Pro některé hostinské by proto jejich zrušení vedlo k likvidaci restauračního provozu, další by byli nuceni přistoupit k personálním opatřením.

Mušketýr Tarant

„Doufám, že to je jen výmysl, který by neměl projít. Vláda shání peníze, kde se dá, a myslí si, že něco získá, když si zaměstnavatel nebude odečítat daňové zvýhodnění za stravenky. Asi jde o velké peníze,“ rozjel se majitel penzionu a restaurace U Mušketýra Václav Tarant a pokračuje: „Kalousek argumentuje tím, že jde o utiskování jedněch a zvýhodňování druhých. Ať lidem zařídí stejné ceny stravování, jako mají poslanci v parlamentní jídelně a je po problémech.“

Václav Tarant si netroufá odhadnout, zda by lidé chodili na obědy i bez stravenek, ale zcela určitě by prý strávníků ubylo. „Kdyby návštěvnost klesla o hodně, je restaurace na zavření. Jídelnu bych pak musel zrušit a udělat z ní pivnici, nemělo by smysl držet tu kuchaře. Restauraci drží obědy, pak už je to jen o pivařích. Nejvíce sem chodí na obědy lidé z blízkého okolí (pošta, obchody, banka). Se stravenkami chodí lidé převážně na obědy, že by s nimi přišli i na večeři, se stane jen málokdy. Dnes se večeře odbouraly o zhruba sedmdesát procent.“

Pro Janu Krausovou by byl konec stravenek likvidační.

Zlatý hrozen

Z pohledu majitele restaurace je mínusem, že stravenky berou i v obchodech. „Restauracím by pochopitelně pomohlo, kdyby je lidé využívali pouze na obědy, ale na druhou stranu chápu, že se někdo spokojí jen se salátem nebo salámem s houskou, takže by to bylo nespravedlivé opatření,“ říká další z oslovených majitelů Magda Menzlová od Zlatého hroznu, která doufá, že by případné zrušení stravenek pro podnik nebylo likvidační. „Určitě by nás donutilo k bolestným opatřením. Kdyby došlo ke zrušení stravenek, museli bychom propustit zaměstnance. Rosťa (manžel) by musel vařit a já roznášet. Jinak bychom to neutáhli. Když jsme se ptali zákazníků, bylo to půl na půl. Část nám potvrdila, že by na obědy chodila dále, že svačina by je vyšla na téměř stejnou částku, a druhá polovina by chodit přestala.“

Podle Magdy Menzlové prý z devadesáti procent lidé skutečně využívají stravenky na obědy a nehýří jimi na jiné účely. „K nám chodí nejvíce státní zaměstnanci a několik podnikatelů. Stravenky začínají od třiceti korun, ale setkali jsme se i s hodnotou sto deset korun, ale ty obvykle mají Pražáci.“

Pizzerie Ve Vysoké

Až sedmdesát procent zákazníků se stravenkami navštíví během oběda i pizzerii Ve Vysoké, což je třetina z celkového počtu návštěvníků. „Záleží na lidech, jestli si vyberou to, že zaplatí a půjdou na oběd i bez stravenky, nebo na ně přestanou chodit. Pochopitelně ve zrušení stravenek vidíme určité riziko. Mohlo by dojít k určitému oslabení trhu, ale nakolik by nás to ovlivnilo, netušíme,“ shodují se Alan Kočko a Adam Šajner. Pozitivní na stravenkách je podle nich i to, že je mohou používat i u dodavatelských společností. „Bere je Nowaco i Makro a další firmy přibývají. Takže to, co vybereme, použijeme u našich dodavatelů. I když je to s pětiprocentní přirážkou, využíváme toho.“

Po zrušení stravenek by mnohé restaurace musely propouštět zaměstnance.

Likvidace zeleniny

Zrušení stravenek by mohlo být likvidační i pro některé majitele obchodů s potravinami. „Téměř čtyřicet procent tržby mám ze stravenek,“ říká Jana Krausová v krámku s ovocem a zeleninou v Trojanově ulici. To, že stravenky nezajímají pouze zainteresované, dokládá i zákaznice, která vstoupila do našeho hovoru a okamžitě se zapojila: „Dnes ráno v rádiu říkali, že se to má rozhodnout. Všechno, ti parchanti, že to tak musím říct, lidem berou.“

Jana Krausová je za každého zákazníka se stravenkami ráda, i když je to pro ni práce navíc. Musím je seřadit podle nominací, zapsat do určeného tiskopisu, vyplnit jejich hodnoty a odeslat, takže ještě zaplatím poštovné.“ Navíc jí ze stravenky strhávají 5,5 %, takže místo osmdesáti korun získá necelých sedmdesát šest. „Chodí sem lidé s jednou stravenkou i s větším množstvím. Jejich počet nemám limitovaný jako v marketu. Tam vám jich vezmou jen pět. Jsem ráda, když tu v nich někdo nechá dva tisíce.“

Částečná úleva

Úbytek nakupujících se stravenkami pociťují už delší dobu v potravinách U Lutovských. „Dříve jich bývalo jednou tolik, asi je už berou i v marketech,“ říká spolumajitelka obchodu Renata Němečková. „Jejich zrušení by pro nás znamenalo určitou úlevu, musíme je ručně počítat, vozit do Prahy a ještě nám z nich strhávají, což je pro nás nevýhodné. Pokud by stravenky skončily, asi by nám ubylo zákazníků, ale nemůžeme předjímat, zda by ti, kteří sem dnes chodí nakupovat se stravenkami, přicházeli i s hotovými penězi.“

Několik zákazníků prý přichází jednou měsíčně se štosem stravenek a udělá nákup, ale spíše převládají ti, kteří nakoupí v hodnotě jedné. „Někdo občas zkusí přidat do nákupu i alkohol a cigarety, ale s tím u nás nepochodí. Největší problémy jsou se stravenkami, které vydává sociálka. Jejich držitelé nejvíce zkouší vyměnit je za alkohol a cigarety. Někteří lidé také nejsou schopni pochopit, že na stravenky vracíme pouze do pětikoruny, nejradši by je vyměnili za hotové peníze,“ uzavírá.

Lenka Pelcová