Leoš Noha (1968) je rodákem z Ústí nad Labem. Vyučil se mechanikem elektronických zařízení. V roce 1992 začal spolupracovat s Činoherním studiem v Ústí nad Labem nejprve jako osvětlovač, posléze jako příležitostný herec. Od roku 1994 byl v Ústí ve stálém angažmá. V Divadle Na zábradlí nejprve hostoval, od listopadu 2005 je ve stálém angažmá. První velkou filmovou příležitost dostal ve filmu Mistři (2004) a nejnověji v Protektorovi (2009). Na snímku při natáčení Snídaně s Novou na nádvoří Královského pivovaru v Krušovicích.

Herec Leoš Noha se proslavil jako „jáčkující“ Áda

Na zápasy Okresního přeboru chodí tisíce lidí

Den před zahájením Slavností Královského pivovaru zavítal do Krušovic štáb TV Nova, aby přímo z areálu odvysílal tříhodinovou reportáž pořadu Snídaně s Novou. Před kamerou se kromě manažerů a pracovníků pivovaru objevila i starostka obce Eva Hůlová a také herec divadla Na zábradlí Leoš Noha. S moderátory Snídaně hovořil o své seriálové roli v Okresním přeboru i o krušovickém pivu. Pár minut poté, co televizní kamery pohasly, si našel čas i na rozhovor pro týdeník Raport.

Mám dojem, že jste s „jáčkujícím“ Ádou v seriálu Okresní přebor způsobil revoluci v české logopedii. Nač se učit r a ř, když se dá s úspěchem nahradit jéčkem.

Musím ale přiznat, že to není tak úplně moje zásluha. Režisér chtěl vadu řeči a špekulovalo se o tom, jaká by měla být. Původně jsem měl ráčkovat. Krásně jako pan prezident (napodobuje Václava Havla), pak to mělo být jako plezident, a nakonec u toho byla Marika Procházková, to musím vypíchnout, která mi doporučila, že bych měl místo r říkat j. Ale protože já blbec se s ní o tom už dál nebavil, začal jsem říkat j i místo ř. Až později mi řekla, že jsem to zkazil, že správně jsem měl místo ř říkat š. Taková vada opravdu existuje. Dokonce Ondra Vetchý vyprávěl, že u nich v divadle dělal nějaký technik, který se jmenoval Jirka Partaj a vždycky říkal, že se jmenuje Pajtaj jako stjana.

Seriál byl velmi úspěšný. Dočkáme se pokračování?

Jestli se pánové Rumuni z Novy rozhoupou a odklepnou natáčení, měli bychom v srpnu začít točit film, který by měl předcházet seriálu. Až bude film hotový, zřejmě se bude reprízovat i seriál a možná přibudou i další díly.

Tušíte, jak velkou měl seriál sledovanost?

Úplně přesně nevím, ale vím jenom o těch pozitivních ohlasech, které mám. Lidi na mě pořvávají na ulici, teď už méně, protože seriál neběží, ale v době vysílání to bylo docela časté. Ale nikdo na mě neplival, takže snad dobrý.

Je pravdou, že kromě slušné sledovanosti mezi hráči skutečných okresních přeborů a jejich rodinných příslušníků, kteří se tam krásně poznávali, jste měli i poměrně příznivé ohlasy od kritiků.

Bylo to tak, že ten seriál byl prostě jinej. Všechno ostatní, co se tu točí, je vesměs v jedné linii. V jednom prostředí. Přebor byl jiný. Točil se vlastně filmovým způsobem a byly tam vesnické reálie. Točili jsme v Lochovicích, což je úžasné místo a z toho seriálu to krásně leze.

Skvělou roli měl v Okresním přeboru také Luděk Sobota, který hrál úplně jinak, než ho známe. Jaký vlastně je jako parťák na place?

Ačkoliv je Luděk komik a člověk by předpokládal, že s ním bude velká legrace, tak to tak není. Luděk je celkem zádumčivý a někdy až smutný pán.

Přiznám se, že jsem vás v tomto seriálu viděl na obrazovce vůbec poprvé. I když vím, že jako herec působíte v Divadle Na zábradlí, ale co se seriálů týče, byla to vaše první větší role?

Větší ano, ale debutoval jsem ve filmu Mistři a mám za sebou několik menších rolí ve filmech Protektor, František je děvkař, Tajnosti, El paso. Takže před kamerou nejsem úplnej nováček. Ale asi nejvíce lidí mě vidělo v Okresním přeboru, tak si mě s ním spojují.

Leoš Noha (vlevo) s jedním ze svých fanoušků.

Předpokládám, že nezbytnou kvalifikací pro získání této role byla i nějaká fotbalová kariéra. Býval jste fotbalistou?

Já jsem fotbalistou! Hrával jsem druhou dorosteneckou ligu, pak jsem přestal, protože mě začaly zajímat jiné koníčky. V těch 18 až 19 letech člověka bavily i jiné věci, než jenom sport, to je celkem jasný. Navíc jsem rocker, takže fotbal šel stranou, Ale teď jsem se vlastně díky seriálu k fotbalu zase vrátil. Hrajeme se seriálovým týmem pod názvem Okresní přebor. Na Facebooku jsou i nějaké kontakty. Máme sekretáře, našeho Růžu, který se o to stará a domlouvá zápasy. Není to vždycky úplně jednoduché všechny svolat. Všichni máme spoustu závazků, a dát dohromady termín, kdy budou mít všichni čas, není snadné. Ale hrajeme poměrně často.

Kolik lidí chodí na utkání Okresního přeboru?

Když jsme hráli první zápas v Lochovicích, přišlo 2500 lidí. To se na vesnickém fotbale hned tak nevidí. Nejvíc na nás zatím bylo 3500 lidí. To nechodí mnohdy ani na ligu.

Teď jste se stal tak trochu tváří Královského pivovaru Krušovice. Hrajete v reklamě, kterou režíroval váš kolega z divadla Petr Čtvrtníček, a býváte vidět i při některých akcích pivovaru. Jaký je váš vztah k pivu?

K pivu mám celkem pozitivní vztah. Když jsem dělal klukům z pivovaru reklamu, tak jsem to po letech dokonce i ochutnal. Přiznám se, že jsem krušovické pivo jeden čas i opustil, ale poté, co se kluci zlepšili, mám dokonce i jedno oblíbené pivo, které mi fakt hodně chutná.

Co se týče reklamy, bylo jasné, že bude mít i něco společného s vaší seriálovou postavou?

Reklama byla celá postavená na konfrontaci pivovarských vůči pivařům České republiky a jak pivovarští vůči nim obstojí. K tomu navazovalo pivní referendum a další věci.

A jste v reklamě postavou ze seriálu Okresní přebor, nebo ne?

Na Nově to úplně takhle nechtěli. Takže nakonec v reklamě mám tu vadu řeči, ale Áda ze seriálu nejsem. Nemám klobouk, mám jinej účes. Ale moudří vědí (smích.)

Jak to máte s rockovou muzikou?

Máme s Petrem Čtvrtníčkem takovou veselou kapelu, která se jmenuje Buzerant. Celé to děláme jako podporu homosexuálů a je to samozřejmě recese. S Petrem jsme šest let v Divadle Na zábradlí a kapelu jsme původně udělali jenom pro jedno divadelní představení. Ale nějak se to zvrtlo. Většinou hrajeme pro kamarády zadarmo a pro ostatní samozřejmě za velké peníze.

Škoda, že jste nehráli na Krušovických slavnostech.

No zájem by býval byl, abych byl v pivovaru přítomen. Ale už jsme měli domluvenou svatbu v Třeboni. Tak třeba někdy příště.

Pavel Sklenička