Nejatraktivnější součástí soutěže Dřevorubec Junior je kácení přímo v lese.

V učilišti na Pískách proběhlo Mistrovství ČR žáků lesnických škol v práci s motorovou pilou

Křivoklátské lesy patřily mladým dřevorubcům

Ve čtvrtek 5. a v pátek 6. května patřila Střední lesnická škola a SOU v Pískách u Křivoklátu mladým mistrům motorových pil. Po šesti letech byla tato škola pověřena pořádáním Mistrovstvím ČR žáků lesnických škol v práci s motorovou pilou, které neslo název Dřevorubec Junior 2011.

Tradiční soutěž

„Jedná se o tradiční soutěž, která probíhá už od roku 1960. V jejím pořádání se střídají lesnická učiliště po celé České republice. U nás je už počtvrté, naposledy v roce 2005. Školy se v pořadatelství střídají, protože příprava soutěže je náročná nejen na přípravu, ale hlavně na finanční prostředky. Dnes je závislá na sponzorech. Není proto možné každý rok oslovovat stejné sponzory,“ uvedl ředitel pořádající školy Vratislav Dlohoš.

Do učiliště na Pískách se sjelo devět týmů s devatenácti soutěžícími. Chyběla pouze učiliště ze Sedlčan, kde je málo učňů, z Rokycan a Svobody nad Úpou. Mostecké učiliště už tři roky nemá obor mechanizátor lesní výroby, který se soutěžící učí.

SLŠ a SOU Písky je na tom lépe. V současné době ji navštěvuje 140 učňů a studentů. Kromě již zmíněného učebního oboru mechanizátor lesní výroby se zde vyučují ještě dva další obory, které mají blízko k přírodě a ke dřevu: truhlář a opravář lesních strojů. Kromě toho jsou zde i dva čtyřleté maturitní obory – lesnictví a ochrana a tvorba životního prostředí. „Snažíme se, aby si naši žáci mohli během studia udělat další odborné kvalifikace, jako jsou řidičský průkaz, svářečský průkaz, lovecký lístek, práce s křovinořezy, práce na katru nebo práce s hydraulickou rukou,“ seznamuje Vratislav Dlohoš se školou, která se na tři dny stala hostitelem nejlepších mladých českých dřevorubců.

Závěrečná disciplina – odvětvování rozhodla o konečném pořadí soutěže.

Mezinárodní pravidla

Mistrovství ČR žáků lesnických škol v práci s motorovou pilou probíhá podle přísných mezinárodních kritérií. Soutěží se v pěti disciplinách: kombinovaném řezu, přesném řezu, výměně řetězu motorové pily, odvětvování a asi nejatraktivnějším kácení ve vzrostlém porostu. „Mezinárodní pravidla proto, že první čtyři z dnešního kola postoupí do celostátní soutěže, která bude probíhat ve Skelné Huti na Mimoni a uspořádají ji Vojenské lesy a statky. Tam již budou zápolit i dospělí dřevorubci a naši vítězové budou zařazeni do kategorie Junior. Nejlepší pak postupují na Mistrovství Evropy,“ vysvětlil Vratislav Dlohoš.

Pořádání soutěže Dřevorubec Junior 2011 klade vysoké nároky nejen na soutěžící, ale také na přípravný tým i sbor rozhodčích, který tvoří pedagogové zúčastněných škol a pracovníci Lesů ČR (hlavním rozhodčím byl Josef Pršala se SLŠ Trutnov). Nejlépe by to mohl popsat zástupce ředitele SLŠ a SOU Písky Jan Jungmann, který se ujal role moderátora celého klání a navíc působil ve funkci rozhodčího. Krátce před vyhlášením vítězů pro náš list řekl: „Až na jednu drobnost, zaviněnou technickou chybou, vše klaplo do posledního puntíku. Navíc nám vyšlo počasí, což je polovina úspěchu. Příprava byla docela složitá, neboť kritéria jsou naprosto přesná a musí se dodržet.“

Půlroční příprava

Podle slov organizátorů trvala teoretická příprava skoro půl roku a samotná fyzická příprava tři měsíce. Třeba výběr dřeva pro jednotlivé soutěžní discipliny není právě jednoduchý. Dřevo se musí hodně upravovat, aby všichni soutěžící měli stejné podmínky. To samé platí o výběru smrků v porostu, které mají být pokácené.

„Dřevo na soutěž nám sponzorsky poskytly Lesy ČR. Půlkuláše na odvětvování připravila firma Sublima Březnice. Hodně pomohli i ostatní sponzoři, hlavně ten generální – Husquarna. Její zástupce přivezl pro dva nejlepší závodníky motorové pily,“ nechal nám nahlédnout do zákulisí soutěže Jan Jungmann. Soutěž by se samozřejmě neobešla bez aktivní pomoci zaměstnanců učiliště i jeho žáků. Na přípravě jednotlivých disciplin se podíleli mistři odborného výcviku, v neustálé permanenci byl tým pedagogů, kteří vyhodnocovali průběžně výsledky soutěže na počítači. Velkou zásluhu mají i účetní a hospodářka školy, kolektiv kuchyně a v neposlední řadě i desetičlenný tým učňů 2. a 3. ročníků, kteří působili jako servisní družstvo. „Všichni odvedli velké penzum práce a chtěl bych jim za to poděkovat, stejně jako kastelánovi hradu Luďku Frenclovi, který nám zajistil ozvučení,“ doplnil ředitel Dlohoš.

Že všechno klaplo nejen po organizační stránce, ale také po stránce bezpečnostní, potvrdila zdravotnice Lucie Kolářová: „Průběh soutěže byl naprosto bezproblémový, nedošlo k jedinému úrazu, nemusel se dělat žádný zásah. Soutěžící dodržovali všechna bezpečnostní pravidla na jedničku.“

Přesný řez patří k nejnáročnějším disciplinám.

Tréma dělá své

Jan Jungmann míní, že úroveň letošní soutěže byla vyšší, než vloni v Bílé. „Soutěžní týmy přijely dobře připravené, měly výborné technické vybavení a velmi dobré teoretické znalosti. Při takové soutěži, jako je Dřevorubec Junior, je ale potřeba mít i trošičku ště­stí. Úspěchu většinou dosahuje ten, kdo se dokáže rychle zbavit trémy a nervozity. Ne každému se podaří podat výkon, který odvádí běžně. Divácká kulisa a tréma dělají své,“ uvedl Jan Jungmann a někteří soutěžící, které jsme oslovili, s ním plně souhlasili.

„Měl jsem zbytečně velké nervy. Příprava ve škole byla dobrá, ale tady jde hlavně o to, jak člověk své znalosti a práci s pilou prodá. Po prvních čtyřech disciplinách jsem byl na prvním místě, pak jsem pokazil odvětvování a klesl až na čtvrté místo,“ řekl jeden z favoritů Robin Heger ze SLŠ Žlutice.

„Mně se nedařilo skoro nic, měl jsem naprosto nepochopitelnou trému. Vím, že normálně všechny discipliny zvládám lépe, než jsem tady předvedl. Skoro všude jsem udělal nějakou chybu,“ posteskl si Vít Mustr ze SLŠ Nové Město na Moravě, který skončil celkově na 10. místě.

Jednoduché to neměli ani domácí reprezentanti Radek Hokeš a Martin Spousta. Oba se učí obor mechanizátor lesní výroby – Radek je ve druhém ročníku, Martin ve třetím. Oba podávali během soutěže vyrovnané výkony. Individuálně na tom byl Radek o něco lépe, jako tým ale táhli za jeden provaz a projevilo se to i na výsledku. Radek obsadil celkově 5. a Martin 7. místo, v družstvech skončili druzí za vítěznou SLŠ Hejnice (leží nedaleko Frýdlantu).

„Se svým výkonem jsem spokojený. Docela se mi to povedlo, a to i kácení, které je sázkou do loterie. Nikdy předem nevíte, kam strom spadne. Měl jsem z toho trošku obavy, ale dobrý,“ svěřil se po závodech se svými pocity Radek a Martin ho doplnil: „Soutěžil jsem poprvé a docela mi to šlo. Akorát při přesném řezu jsem řízl do podložky, za což jsou trestné body. Ale jsem se svým výkonem spokojený.“

Na Pískách se ale jenom nesoutěžilo. Po oba dva dny byl pro závodníky i pro diváky z řad veřejnosti připraven doprovodný program. Mohli si zasoutěžit v dřevorubeckém dvojboji nebo v hodu sekerou na cíl. Zajímavé byly také ukázky práce s historickými motorovými pilami.

Sláva vítězům

Zahájení mistrovství i vyhlášení vítězů mělo slavnostní rámec. Přijela řada hostů. Z ministerstva školství Petr Husník, z ministerstva zemědělství Václav Stránský, ze Středočeského kraje Marcel Chládek, Lesy ČR zastupoval vedoucí LS Křivoklát Pavel Rus a městys Křivoklát starosta Milan Naď. Za zvuku fanfár Křivoklátských trubačů byli oceněni ti nejlepší. Vítězem discipliny kácení v porostu se stal Daniel Prusek (Šternberk), odvětvování Roman Melichar (Hejnice), výměna řetězu Radek Hokeš (Křivoklát), kombinovaný i přesný řez opět Roman Melichar. Tento závodník SLŠ Hejnice zvítězil i v celkovém hodnocení jednotlivců před svým týmovým kolegou Jiřím Karbanem (skončil druhý o pouhé dva body) a Janem Poláčkem z Písku. V týmové soutěži zvítězila SLŠ Hejnice před Křivoklátem a Žluticemi. Vyhodnoceny byly i doprovodné soutěže. Vítězem dřevorubeckého dvojboje se stal Vít Mustr z Nového Města na Moravě a nejlepším vrhačem sekery se ukázal být domácí Radek Hokeš.

A na závěr dejme ještě slovo vítěznému týmu. „Neměli jsme žádnou speciální přípravu, byla klasická. Včera jsme měli trošku problémy s kácením a výměnou řetězu, naopak vyšly řezy a odvětvování. Na první místo jsme se dostali až po poslední disciplině. Jsme s výsledkem i průběhem mistrovství spokojení,“ shodli se Roman Melichar s Jirkou Karbanem a dodali, že se jim na Křivoklátě moc líbilo.

Tomáš Bednařík

(Pozn. autora. Při výčtu výsledků uvádíme SLŠ a SOU Písky pod názvem Křivoklát, aby se nepletla se SLŠ Písek)