Marcel Chládek

Senátor a náměstek středočeského hejtmana sám o sobě říká:

„Chládek, když se zakousne, tak nepustí“

V poslední době se doslova roztrhl pytel s nejrůznějšími reakcemi, které komentují, ať už v dobrém či zlém, postup Středočeského kraje ve vztahu ke střední zemědělské škole a domovu pro seniory. Situace nám přišla natolik vyhrocená, že jsme požádali senátora a náměstka středočeského hejtmana Marcela Chládka (ČSSD) o rozhovor. Zatímco k případu ředitele zemědělské školy měl detailní informace, k personální rošádě v domově seniorů na Zátiší se nechtěl příliš vyjadřovat a hovor se tak snažil směřovat spíše k prvnímu tématu.

Zdá se, že kolem vaší osoby je v poslední době velmi rušno.

Je to asi tím, že se snažím, aby po mé éře bylo vidět, že se Rakovník trošku rozhýbal. Ne všichni moji předchůdci pro region udělali vše, co mohli. Rakovnicko, ať chceme nebo ne, je dlouhodobě vůbec nejchudším regionem Středočeského kraje. Mojí snahou je posunout některé projekty dál. Chtěl bych zdůraznit, že s nikým nebojuji na politické úrovni ani necítím potřebu s nikým bojovat.

Někdy to tak ale vypadá.

Když přejdu k té poslední kauze, za vším stál bohulibý záměr. Chládek, když se zakousne, tak nepustí, dokud to nedotáhne do konce. Ať už se to týká zubní pohotovosti nebo přivaděče k R6, který byl ve skluzu osm let, ale dohnali jsme to a nyní vypadá velmi reálně.

Bavme se o zemědělské škole.

Dostali jsme se do situace, kdy zemědělka byla ve velkých problémech. Když se podíváme na její obory, zájem začal upadat. Má kapacitu 240 žáků. V roce 2002 měla 205 žáků, v roce 2006 dokonce 219, pak rapidní úpadek až na 137, což je stávající stav. Plus mínus 50 % naplněnost. Snahou ministerstva je takové školy rušit. Některé kraje chystají slučování škol, jen středočeský se tomu brání. Jak je ale vidět, za dobrotu na žebrotu.

Jak konkrétně jste chtěli škole pomoci?

Když jsem to viděl, řekl jsem si, že to vezmu do svých rukou a začneme strategicky rozhodovat. Strategické rozhodnutí bylo vytvořit místo internátu okresní dům sociálních služeb, který by kooperoval s ostatními podobnými zařízeními v regionu. Zatím spolupráce příliš nefungovala.

S malým počtem žáků obvykle souvisí i ekonomická ztráta školy. Znáte ji?

Samozřejmě. Na každého žáka dostáváme od ministerstva školství určitý obnos. Proto školy bojují o žáka. Zemědělská škola propadla, má nejmenší počet, ale podrobnosti jsem si nezjišťoval. Ale protože se už přes deset let mluví o tom, že by bylo dobré sloučení s ekonomickou školou, nejprve jsme se podívali na domov mládeže. Ten je totálně nevyužitý. Jsou tam děti z obchodní akademie i zemědělky. Celkem 43 studentů. Přitom má čtyři patra a celkem 215 lůžek. Takže jsme chtěli škole ekonomicky ulehčit. K prvnímu kroku došlo převedením ztrátového školního statku pod kraj. Také internát byl ve ztrátě. A protože máme na druhou stranu 109 žádostí o umístění seniorů, vznikla myšlenka na vytvoření okresního domu sociálních služeb. Byl by v něm nejen domov důchodců, ale i denní stacionář pro starší osoby, rehabilitační centrum. Služby nejen pro obyvatele domova, ale i pro ostatní občany z regionu. Vedení kraje přišlo s určitým nápadem, proběhla schůzka, šli jsme se podívat a viděli stav nevyužití.

Setkal jste se už v té době s někým, kdo se záměrem nesouhlasil?

Poprvé jsem byl překvapen, když jsem byl v Čisté na vánočním koncertě, a tam mě oslovil někdo ze zemědělců, že mají informaci, jak likvidujeme zemědělskou školu. Ještě zajímavější bylo, když pan ředitel poslal dopis panu hejtmanovi, kde mu píše, že bez tohoto zázemí a dalších prostor nelze školu provozovat. Tak jsme si řekli, že tedy nevíme, jestli může nebo nemůže školu provozovat, a body, které zdůraznil, jsme se rozhodli prověřit. Zjistili jsme, že v dopise uvedl nepravdy. Začal čeřit hladinu a korunu tomu nasadil článkem v Raportu, kde uvedl, jak lapal po dechu. Naopak, my jsme lapali po dechu, když jsme viděli, kam školu dovedl.

Takže následovala kontrola.

Přišla kontrola, aby zjistila, jestli škola všechny ředitelem zmiňované nepostradatelné prostory skutečně potřebuje. A nastalo obrovské překvapení. Zjistilo se, nejen že řadu prostorů nepotřebuje, ale že jsou v tak hrozném stavu, že tam evidentně celá léta nikdo nebyl. Když to shrnu, kontrola a všechny další kroky nastaly až na základě dopisu pana ředitele. Před tím jsme chtěli jen odebrat internát. Reakce mi přišla velmi hysterická. Až teď jsem to pochopil. Pan ředitel měl pašalíky. Soukromé vozidlo bez vědomí kraje parkoval v garáži, o níž nám píše, že tam má traktory. Z pěti bytů byla smlouva jen na jeden, a tu ještě podepsal bývalý ředitel sám sobě. Na jedné straně jako nájemník a na druhé straně jako pronajímatel. Šlo o byty pro učitele. Vím o tom, že někteří žádali, a nedostali možnost, a najednou byt pronajme ředitel sám sobě. Přestože má svoje bydlení a nakonec tam bydlí jeho syn. Byt 3+1, 80 m2 za 2 900 Kč. Také od jedné garáže v rámci kontroly nemohl najít klíče. Až když jsme chtěli zavolat zámečníka, přiznal, že tam má svoje vozidlo. Takový člověk nemůže školu řídit. A nemůže si hrát na to, že je ukřivděný. Přijde mi to jako zvýhodňování jedné skupiny lidí na úkor druhých. Ale to už je věc, kterou já řešit nebudu. Ale příslušné odbory krajského úřadu.

A jak to bylo s odvoláním ředitelky Domova Na Zátiší?

Od jednoho vedoucího odboru kraje mám informaci, že bývalá ředitelka nechtěla přijmout novou koncepci. Ale já tuto oblast neřídím. Ani mě nezajímá, kdo ji řídí, jen chci, aby to fungovalo dobře. Ředitel krajské příspěvkové organizace sice může prosazovat své názory, ale musí být v souladu se zájmy kraje. Jestli je pravdou, že bývalá ředitelka řekla, že tento záměr podporovat nebude, že by spíše byla pro rozšiřování stávajícího objektu na Zátiší, nemůže se nikdo divit, že byla odvolána.

Nemůžu si odpustit srovnání. Na jedné straně ředitel školy, který nebyl odvolán, přestože podle vašich slov udělal spoustu závažných chyb, na straně druhé ředitelka, která je odvolána okamžitě jen z toho důvodu, že nesouhlasila s koncepcí.

Senátor, náměstek hejtmana Středočeského kraje a člen Městského zastupitelstva v Rakovníku PhDr. Marcel Chládek, MBA, na návštěvě v domově pro seniory v Novém Strašecí.Vpravo s černou kravatou mu naslouchá starosta Nového Strašecí Karel FIlip.

Odvolat ředitele domova důchodců můžete okamžitě, i bez udání důvodů. U ředitele školy je to složitější. Kdyby ale neodstoupil sám, byl by také odvolán.

Je pravdou, že místo ředitele domova na Zátiší nabídl panu Jenšovskému jeho bývalý kolega z krajského policejního ředitelství pan Nostek, který je dnes ředitelem krajského úřadu?

To já těžko dokážu. Chládek není ten kat, který rozhoduje, kam se kdo dosadí nebo kdo koho sekne. Krajský úřad má svého ředitele, který řídí vedoucí odborů a ti zase další lidi. Tady se pořád mluví o nějaké protekci, ale co je třeba pronájem té zubní ordinace v budově internátu zemědělské školy? Za dumpingovou cenu 35 tisíc na rok? Co se týká nového ředitele domova, zcela otevřeně říkám, že jsem ho viděl pětkrát v životě, z toho asi čtyřikrát až poté, co byl pověřen vedením domova. Zatím ani nebyl jmenován ředitelem, konkurs teprve proběhne. Je jen pověřen řízením.

V případě odvolání ředitele se zpravidla pověřuje řízením někdo z organizace, kdo zná problematiku. Tady přišel člověk z úplně jiného rezortu.

Protože jsme chtěli, aby to byl krizový manažer. Jde nám hlavně o vybudování nového zařízení. Není nutné, aby ředitel byl odborníkem na danou problematiku. Ale znovu říkám, šlo to mimo mě. Já odmítám, že bych někoho někam dosadil nebo zařizoval někomu nějakou protekci. Každý dělá jak umí. Pro mě bylo třeba zarážející, když došlo k obsazení ředitele gymnázia panem Štíbrem. Ale v podstatě, když sleduji jeho práci, zdá se, že to byl dobrý výběr.

Na veřejnost to ale nepůsobí moc dobře. Krátce poté, co došlo k personálním změnám se ve vašich organizacích mluví o atmosféře strachu. Lidé se bojí mluvit s novináři. Ptají se, kdo přijde další na řadu.

Když nikdo nebude krást, nemá se čeho obávat. A naopak. Mohou následovat všichni, kteří budou nehospodárně nakládat s majetkem. Setkal jsem se s učiteli i studenty zemědělské školy, a nikdo se nebál říct svůj názor. Stojím si za každým krokem, který jsem směrem do regionu udělal. Nic nikomu nejsem dlužen. Naopak.

Jak je to např. s projektem středočeské univerzity?

Projekt je nyní na posouzení u hejtmana. Existuje několik alternativ. Máme např. možnost zřídit jednu pobočku zahraniční vysoké školy v Kutné Hoře. V našem regionu mám domluveno s děkanem dopravní fakulty ČVUT zřízení pracoviště v Novém Strašecí. Také se hovoří o tom, že by ve spolupráci se zemědělskou univerzitou, která by tu měla své pracoviště, vznikl na střední zemědělské škole obor, který by byl přípravou na studium VŠ zemědělské v Suchdole.

Má síť středních škol v regionu šanci, aby i nadále zůstala zachována ve stávající podobě?

Myslím, že je to možné, ale je potřeba zajistit, aby si školy nekonkurovaly a každá měla nějakou jinou oblast uplatnění.

Jak vidíte perspektivu střední školy na Jirkově?

Jirkov má nyní přes 300 dětí a je to škola s velkou perspektivou, neboť se zaměřuje na učební obory. Chtěl bych, aby tu vznikl i obor kominík a vypadá to, že se půjde i cestou vzdělávání dospělých.

Nemáte s odstupem času dojem, že bylo chybou dotovat žákovské jízdné a poplatky ve zdravotnictví, když teď kraji chybějí peníze např. na dopravní obslužnost?

Určitě ne. Když je rozpočet kraje 16 miliard a za poplatky se platilo 20 milionů, je to jako byste z domácího rozpočtu rozhodovali o dvacetikoruně. Po bývalém vedení kraje jsme našli zbůhdarma vyházených daleko více prostředků. A co se týče školních autobusů, pomohly sociálně slabším rodinám. Zároveň to ale bylo v některých případech zneužíváno nebo nadužíváno. Nyní se jízdné proplácí zpětně, a nebude to 200 milionů, jak se někde uvádí, ale maximálně 70 až 100 milionů. Někde jsem četl, že kraj chce tím, že dává méně peněz na dopravu, odříznout vesnice. Kdyby to byla pravda, proč bychom dávali na rozvoj venkova půl miliardy ročně? Kdybychom nepřispívali obcím na opravy hřišť a sokoloven, měli jsme na autobusy. Ale oba kroky byly správné. A hlavně, je přece důležité splnit to, co jsme před volbami slíbili.

Má kraj skutečně méně peněz od státu?

Chybí nám jedna miliarda. Takže musíme šetřit i na úřadě. Teď jsme např. propustili 75 úředníků. Za Bendla byla na kraji značně přebujelá administrativa, takže je kde ubírat.

Nemáte obavy, že by vám s razantními kroky poklesly volební preference?

Takové obavy rozhodně nemám. V komunálních volbách jsem zaznamenal velký nárůst preferenčních hlasů a doufám, že to bude pokračovat. Velmi se mi osvědčila komunikace s lidmi prostřednictvím mailů. Z reakcí lidí vznikla i letošní největší investiční akce. Rekonstrukce silnice z Rakovníka do Zavidova za 130 milionů. Jedna z největších investičních akcí, která se bude dělat v celém kraji, vznikla na základě připomínek občanů. Chodí mi jich desítky. Kdybych se choval jako jiní, a nechci jmenovat některé politiky v našem městě, že bych schovával hlavu do písku před problémy a říkal, silnice nejsou můj problém, ani autobusy, střední školy ani 109 žádostí do domova důchodců není můj problém. Tak to bych pak nemusel být ve funkcích, do kterých jsem byl zvolen.

Pavel Sklenička