Takhle to mohlo vypadat na rohu ulic Kuštova a Generála Kholla v Rakovníku.
V areálu bývalého Tosu chtěli investovat 60 milionů a zaměstnat 200 lidí
Znemožnil stavební úřad výstavbu nové továrny?
RAKOVNÍK. V areálu někdejšího TOSu měl vyrůst nový strojírenský závod. Projektovou dokumentaci a urbanistickou studii zpracoval ateliér A 1 České Budějovice. Sídliště gen. Kholla mohlo získat úplně novou a moderní tvář včetně kruhového objezdu místo stávající křižovatky. Investice za zhruba 60 milionů korun mohla přinést práci pro 200 lidí. Podle investora vše skončilo na obstrukčním přístupu odboru výstavby a investic městského úřadu. Odbor se takovému nařčení brání. Investor prý nedoložil potřebné podklady.
„V očích úředníků jsem zřejmě satanáš. Naše záměry, které jsme chtěli v Rakovníku realizovat, většinou skončily na obstrukcích úřadů,“ stěžuje si Zdeněk Franče, správce areálu někdejšího TOSu. Podobně dopadl v roce 2004 i záměr vybudovat v Rakovníku nový závod na výrobu hydrauliky. „Měli jsme podnikatelský záměr na vybudování moderního výrobního areálu v Rakovníku vhodného pro výrobu hydrauliky. Výrobní program pokrýval hydraulické regulační ventily v rozsahu světlosti NG4 až NG250 včetně stavby regulačních obvodů pro řízení hydraulických mechanizmů a strojů. Pro lepší představu uvádím, že největší ventil s pracovním názvem BINGO 250 je schopen regulovat při tlaku 400 bar a průtoku 25 m3/min s přesností na jeden litr. To je regulace, kterou umí na světě málokdo,“ popisuje Zdeněk Franče a vysvětluje, že tato technologie má uplatnění v loďařském a těžebním průmyslu v přímořských oblastech, kde jsou bohatá naleziště ropy. „Představte si plovák, na kterém je vrtačka s vrtákem, který dosáhne až na dno moře. Plovák ukotvíte, ale s příbojem, přílivem a odlivem se bude měnit vzdálenost ode dna. Rozdíly, které jsou až sedm metrů, vybalancuje jedině hydraulický mechanizmus. Pohonná jednotka vrtáku je ukotvena na velikých hydraulických pístech. Do těchto stabilizačních pístů musíte dodat pořádný výkon, který vzdálenost mezi pohonnou jednotkou vrtáku a dnem udrží na konstantní hodnotě,“ vysvětluje Franče. „Se svým budovatelským záměrem jsem v Rakovníku na stavebním odboru dopadl jako sedlák u Chlumce. Společně se svými partnery jsme měli finanční prostředky na tento investiční záměr zajištěné. Při této akci jsme zároveň chtěli využít i podpory zahraničního královského investičního fondu. Bohužel, na odboru výstavby vznikaly neustálé průtahy a komplikace, až jsme skončili s odvoláním u krajského úřadu. Nakonec jsme pro tento projekt ztratili i podporu externího financování. Po této zkušenosti jsme se s partnery dohodli, že tuto techniku budeme vyrábět v místech, kde působí lidé, kterým záleží na prosperitě regionu, ve kterém žijí. Dnes se už tato technika skoro tři roky úspěšně vyrábí mimo působnost rakovnického stavebního odboru. Dle mého názoru tím, že nám stavební úřad náš investiční záměr v Rakovníku zabil, pouze přispěl k současné vysoké nezaměstnanosti na Rakovnicku,“ zlobí se ještě dnes Zdeněk Franče a ukazuje skříň plnou dokumentace. „Jenom za projekty a nejrůznější zprávy jsme dali 1,5 milionu korun. Dnes už vím, že v regionu, kde na úřadu sedí potížisté, je budování prosperity marný čas,“ uzavírá podnikatel.
„Ropná těžební platforma řízená naším hydraulickým systémem je umístěna v Mexickém zálivu,“ říká Z. Franče.
Michaela Vachtlová, vedoucí odboru investic, nám k věci podala následující vysvětlení: „Podobných záměrů a projektů, které se nakonec nepodaří z nejrůznějších důvodů realizovat, řešíme poměrně mnoho. V případě, který popisujete, věc skončila už ve fázi územního rozhodnutí. Investor nedoložil majetkoprávní vztahy ke všem nemovitostem, tedy k pozemkům a stavbám. Stavební úřad investora vyzval, aby doložili souhlas dotčených vlastníků popř. věřitelů. Investor se proti našemu rozhodnutí odvolal ke krajskému úřadu, který naše stanovisko potvrdil. Investor nakonec podal tzv. zpět vzetí své žádosti,“ uvedla vedoucí odboru.
Zdeněk Franče ale takové vysvětlení odmítá. „Všechno, co bylo potřeba, jsme doložili. Dle mého názoru, největším problémem byl negativní postoj pana Pavlíčka, našeho souseda a ředitele bývalého učiliště TOSu, dnes střední průmyslové školy k našemu investičnímu záměru. Odbor výstavby se s jeho neustálými nepodloženými připomínkami nedokázal vyrovnat a považoval to za problém, vznikaly průtahy, až nakonec z investičního záměru v Rakovníku sešlo,“ trvá na svém Franče.
Pavel Sklenička
