Miroslav Pecha.

„Ochranáři i my lesníci chceme zachovat křivoklátské lesy v lepším stavu. Ale nejsme schopni se shodnout, co je ten lepší stav,“ říká Miroslav Pecha

Lesnický park Křivoklátsko by byl první v republice

KŘIVOKLÁTSKO. Už několik měsíců probíhají na Křivoklátsku jednání ohledně možnosti vyhlášení jeho území národním parkem. Jak už to u myšlenek, které přinášejí do zaběhlého systému mnohé změny, bývá, má Národní park Křivoklátsko spoustu příznivců a zároveň spoustu odpůrců. Mezi odbornou veřejností se utvořily dva tábory. Na straně národního parku jsou ochránci přírody, na straně druhé lesníci. Právě ti přišli loni v říjnu s určitou alternativou. Chtějí vyhlásit Křivoklátsko lesnickým parkem, který by v lesích zachoval možnosti hospodaření. Otcem této myšlenky je Miroslav Pecha, předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát.

Vznikla myšlenka lesnického parku jako reakce na aktivity kolem možného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko?

Už před deseti lety, kdy se v Roztokách konala konference Změna druhové skladby v CHKO Křivoklátsko, jsem ve svém referátu tuto myšlenku vyslovil. A byla to reakce na jeden z referátů, který se vyjadřoval dost neuctivě k práci lesníků a navrhoval, že je potřeba Křivoklátsko vyhlásit národním parkem. Křivoklátsko je zejména lesnický skvost a myslím, že z titulu této tradice a historie by bylo spíše potřeba ho vyhlásit lesnickým parkem. Po konferenci už jsem ale tuto myšlenku dále nerozvíjel, nebylo potřeba. Národní park se odsunul a už nebyl aktuální. Až teď, kdy téma znovu ožilo, jsem zase pocítil potřebu přinést nějakou alternativu, která bude obecně uznávaná a měla by trochu lepší známku, než je CHKO, kterých je dvacet po republice. Proto jsem začal pracovat na koncepci lesnického parku. Nejdříve mi říkali: Hezká myšlenka, ale utopická. Pak jsem to rozeslal několika lesnickým osobnostem a politikům a najednou se mi začaly vracet odpovědi, že to má nosné jádro, že je v tom spousta zajímavých věcí a podobně. Podařilo se nám do této myšlenky zapojit i Jerome Colloredo Mannsfelda, což považuji za velký přínos, protože je to největší soukromý vlastník lesů v republice a odmítl vstoupit svými pozemky do národního parku. Myšlenkou lesnického parku je nadšený. A pak jsem navštívil generální ředitelství Lesů ČR v Hradci, kde jsem se dozvěděl, že existuje mezinárodní síť modelových lesů a že by se to do ní hodilo. O té jsem nevěděl.

Co je národní park, veřejnost ví, ale o lesnickém zatím nikdy neslyšela. Má lesnický park nějakou oporu v zákoně?

Zatím ne. Teď třeba vzniká u Hradce Králové ornitologický park, o tom jste asi také neslyšela, a přesto už do tohoto projektu šly dotace z evropských fondů a postupně v území vytvářejí to správné prostředí. Je to tak, že termín je u nás nový a není ještě ničím, řekl bych, posvěcený. Ministerstvo zemědělství schválilo v minulém týdnu určité „standardy“, kterým by měly odpovídat lesy ucházející se o zařazení do lesnického parku, resp. modelového lesa, a uložilo pracovní skupině, aby začala pracovat na přípravě prvních lesnických parků. Vede se i odborná diskuse, jestli lesy v lesnickém parku zahrnout do kategorie lesů zvláštního určení podle zákona o lesích. A to už je kategorie, která v současném zákoně existuje. Současně s tím se požádá i o zařazení lesnického parku do Mezinárodní sítě modelových lesů. Tím nabude určitého mezinárodního významu.

A k tomu je jaký důvod?

Modelové lesy jsou totiž lesy, kde se musí trvale udržitelně hospodařit. A to z důvodu, aby obyvatelstvo, které tam žije, mělo z lesa trvalou obživu, a aby zůstaly zachovány určité historické vazby a sociální zázemí.

V naší republice už nějaké území, které by patřilo do sítě modelových lesů, je?

Modelové lesy jsou už leckde po světě, v severní Americe, jižní Africe, Asii. V Evropě jsou pouze tři – ve Španělsku, Švédsku a Rusku, o něčem uvažují Poláci. Naše přání je, aby Lesnický park Křivoklátsko byl první v ČR a současně ve střední Evropě.

Kdyby lesnický park vznikl, tak by CHKO zaniklo?

Ne, vůbec ne. CHKO nemůže zaniknout, je dané legislativou. Lesnický park by byl navíc mnohem menší než území CHKO. Výměra lesů je něco přes 10 tisíc hektarů a CHKO zaujímá 64 000 hektarů.

A jak byste spolupracovali s ochranáři?

Pokud by se Křivoklátsko stalo lesnickým parkem, mohlo by se i nadále těžit dřevo na většině území.

My bychom to neradi dělali bez nich. I když si myslím, a vyplývá to i z reakcí ředitele Správy CHKO Křivoklátsko Hůly, že dokud budou mít naději na vyhlášení národního parku, budou náš projekt spíše pomlouvat a sabotovat, a tak nám v první fázi asi nic jiného nezbude. Pokud se ale časem k nějaké spolupráci dostaneme, bude to rozhodně ku prospěchu Křivoklátska. I lesnický park počítá s tím, že by některá území zůstala bezzásahová. V první fázi určitě stávající rezervace, tedy necelých tisíc hektarů.

Proč je podle lesníků národní park špatné řešení?

První je ten, že podle směrnic má národní park zahrnovat člověkem nedotčené ekosystémy, nebo minimálně dotčené, ale tady se jde do parku s kulturními lesy. Je tu 99 procent lesů, které vznikly lesnickou činností. Druhý důvod je ten, že se tu 200 nebo 250 let cíleně hospodaří, takže Křivoklátsko má svoji lesnickou tradici, porosty tu jsou z lesnického hlediska cenné, plní všechny funkce, včetně dřevoprodukční, nad kterou ochranáři ohrnují nos. Ale neprávem. Dřevo je ekologická surovina, která nám pořád přirůstá. Kdyby se národní park vyhlásil, tak by to byl park v cílovém stavu bezzásahový na většině území. To přináší celou řadu rizik v ochraně lesa a v celkové stabilitě lesního ekosystému.

Kdyby vznikl národní park, vznikla by i jeho správa, která by na dodržování zásad dohlížela. Kdo by se o to samé staral v případě lesnického parku? Kdo by ho kontroloval?

Lesnický park by neměl svůj správní aparát. Hospodaření v něm by probíhalo v režii stávajících lesních správ LČR na státním majetku a na majetku Colloreda by to byla Lesní a rybniční správa JCM Zbiroh. Nevznikl by žádný velký správní aparát adekvátní správě národního parku, který by znamenal nárůst administrativy a provozních nákladů. Kontrola hospodaření v lesnickém parku bude důkladnější než v národním parku. Platí tu v plném rozsahu lesní zákon, kontroluje státní správa, ochrana přírody, nezávislé certifikační organizace. V národním parku dělá kontrolu to samé ministerstvo, které ho řídí, a plán péče je povýšen nad lesní zákon. Když se udělá špatně (jako na Šumavě), může dojít ke katastrofě a nikdo z venku to nezastaví. Kdyby na Šumavě byl místo národního parku park lesnický, nikdy by k takové apokalypse nemohlo dojít.

Nutnost vzniku národního parku je také prezentována jako určité opatření pro případ, že by Lesy ČR přešly do privatizace, koupil je někdo nevhodný a z Křivoklátska by se stalo zplundrované území. Jak by na takovou situaci mohl reagovat správce lesnického parku, který by neměl téměř žádné pravomoci?

Řekl bych, že tohle je ochranářská demagogie. Někteří lidé na to slyší. Kdyby došlo k nějaké privatizaci lesů, tak na to vždycky musejí být dva. Jeden, který to chce koupit, a druhý, který to chce prodat. V případě lesů v CHKO s 1. zónami, kde má ochrana přírody velice silné slovo a hospodaření tam není tak lukrativní jako v hospodářských lesích, si myslím, že by o ně za prvé nebyl zájem a za druhé stát může říct, že území CHKO prostě neprodá. A kdyby tu byl lesnický park, tak je to další důvod k tomu, aby tento majetek do privatizace nešel.

Ale přeci, známe, jak to v dnešní době chodí. Stát se rozhodne privatizovat, najde se zájemce, který bude rozumným hospodářem, ale jen pár let, než se rozhodne lesy prodat. A nad takovým prodejem už nebude mít stát žádnou moc?

Prodej státních lesů by vyžadoval změnu zákona. A když už by se takový zákon měnil, vyjadřuje se k němu řada institucí včetně ministerstva životního prostředí, které by mělo možnost prodeje lesů v CHKO nějak limitovat. Takže já tuto otázku považuji za demagogické prosazování principu předběžné opatrnosti. Je ale také třeba říci, že ne všichni soukromí vlastníci své lesy plundrují. Zářným příkladem je například majetek Jerome Colloredo Mannsfelda.

Národní park je atraktivní značka i pro oblast cestovního ruchu. Byl by stejným lákadlem i park lesnický?

Já si myslím, že národní park už tak atraktivní není. V republice máme čtyři a z toho jeden tak zprofanovaný, že budí spíše negativní emoce. Lesnický park by byl prvním svého druhu v republice i střední Evropě, tak si myslím, že by to bylo i atraktivnější, pokud by s tím obce uměly správně naložit. Ale velice bych stál o to, aby to bylo společné dílo s ochranáři.

Asi je to hloupost, ale nešlo by se domluvit a udělat na části lesnický a na části národní park?

To by bohužel nešlo, my se totiž pereme o jedno území. Už jsem tuto myšlenku také zaslechl, ale nedovedu si představit, jak bychom se o území podělili. Nejde dělat obojí najednou. Hlavní zásady jsou totiž odlišné. Ochranáři prosazují bezzásahové prostředí, my hospodaření. Jak nám, tak jim, jde o to, zachovat Křivoklátsko a jeho hodnoty dalším generacím v lepším stavu. Ale nejsme teď schopni se shodnout na tom, co je ten lepší stav lesa.

Markéta Hartlová