Sádecký Zdeněk Kopřiva.
Nejchutnější kapr je ze Mšece
MŠEC. První kapry zřejmě ochutnala římská vojska tábořící na slovenských a maďarských březích Dunaje. Důstojníci je posílali domů do starověkého Říma jako vzácnou pochoutku. U nás se začal chovat v klášterech jako postní jídlo na přelomu 11. a 12. století. Velký rozvoj rybníkářství nastal za vlády Karla IV. Na štědrovečerní tabuli se dostal poměrně nedávno, počátkem dvacátého století. Troufám si odhadnout, že většina obyvatel Rakovnicka si o Štědrém večeru pochutnává na smaženém kaprovi ze Mšece. Škoda, že mnoho z nás si během roku na kapra ani nevzpomene.
Kapr jde i do světa
Rybářství Mariánské Lázně, s. r. o., má rybníky od Chýně po Karlovy Vary a je rozděleno na několik středisek. Středisko Mšec obhospodařuje 5 500 ha rybníků, ročně vyprodukuje 3 200 q kapra, 60 q amura, 10 q štiky, 2 q candáta, 11 q lína, 20 q okouna. „Kapacita sádek ve Mšeci je 2 200 q ryb, vánoční distribuce je 1 500 q ryb, většinou kapra,“ říká Zdeněk Kopřiva, zástupce vedoucího a sádecký ze Mšece. „Dodáváme kapra na export většinou do Polska, Německa, pro náš trh od 1,50 – 2,50 v I. třídě, nad 2,5 kg ve výběru.“ Kapr jde do Kladna, Teplic, Ústí nad Labem, Žatce, Mostu i do všech vesnic a stánků v Rakovníku. Teplota vzduchu při výlovu nesmí přesáhnout 25 °C. „Při nižší teplotě má kapr menší pohyb, spotřebovává méně kyslíku a nedusí se,“ vysvětluje.
Chuť podle podloží rybníka
Za 3 – 4 roky doroste kapr na talíř. V Rybářství Mariánské Lázně probíhá jeho celý vývoj . Z líhně putuje plůdek na 1 až 2 roky do výtažníku, pak do násady, z níž se udělá tržní ryba. Záleží na počasí, zdravotním stavu, i teplotě vody, například ve výše položené Jesenici, kde je kyselejší a chladnější voda, naroste ryba menší než ve Mšeci. Plůdek dostává krmnou směs v granulích, aby krmivo kleslo ke dnu, kde se granule rozpustí a plůdek všechno spotřebuje. Větší ryby dostávají pšenici, kukuřici, nebo odpad při čištění řepky. Místo, kde kapr vyroste, nerozhoduje jen o výši přírůstku, ale ovlivní i jeho chuť. „Hodně záleží na podloží rybníka, kapři z jižních Čech chutnají jinak, tam je totiž kyselá voda. Nejchutnější je kapr ze Mšece, protože zdejší rybníky mají opukové podloží,“ tvrdí Kopřiva.
Igelitka, nebo síťovka
Každý rok při nákupu vánočního kapra uvažujeme nad několika otázkami: Je lépe koupit kapra živého, nebo zabitého, je mu lépe v síťovce, nebo v igelitce, je chutnější dvoukilový, či větší, pustit ho zpět, nebo ne? Zdeněk Kopřiva tyto úvahy krátce shrnul: „Kapru je stejně v síťovce jako v igelitce, chvíli tam vydrží. V chlorované vodě vydrží den, pak je lepší ho zabít. Živého kapra většinou kupují rodiny s malými dětmi. Záleží na tom, jak je kdo šikovný, ale když si nechce doma nadělat, nechá si ho zabít. Velikost kapra chuť neovlivňuje, na polévku je lepší větší kus, protože má velkou hlavu i vnitřnosti. Jinak stačí ryba do dvou kil.“ Pustit, či nepustit? „Pokud je kapr zdravý, neodřený, přežije, pokud je poraněný, zaplísní a uhyne. Při dnešních cenách však kapra pouští málokdo,“ míní Kopřiva.
Ryby nejen na Vánoce
Říká se, že nejzdravější potraviny pro člověka jsou vyrobené ze surovin vypěstovaných v jeho domovině. Původem mšeckého kapra si můžeme být stoprocentně jistí. Proto bychom toho měli jak se patří využívat a dát si kapra a další sladkovodní ryby nejen na Vánoce. Jejich maso obsahuje málo tuku, je lehce stravitelné díky krátkým svalovým vláknům, obsahem bílkovin je srovnatelné s masem teplokrevných živočichů. „Rybu dodáváme podle poptávky i během roku, například do akvárií v Tescu. Chytáme na plné vodě, ryby se v rybníku na jednom místě nakrmí, zatáhnou se sítí a vytáhnou ven,“ vysvětluje Kopřiva. „Na sádkách prodáváme celý rok, nejvíce však před Vánocemi. Vede jednoznačně kapr, za ním amur. Touhle dobou ryby také nejlépe chutnají, protože jsou vysádkované. Do sádek přitéká samospádem čistá voda ze soustavy rybníků Třtický, Bucek, Velká a Malá Punčocha, Mlýnský, Pilský a Červený.“ Ve Mšeci zaplatíme za kilogram kapra v I. třídě 75 Kč, ve výběru 82 Kč, za amura 80 Kč a za štiku 220 Kč.
Šárka Hoblíková
