Zaklela by ho ve zlého psa

RAKOVNÍK. V úterý 28. dubna se opět sešel k hlavnímu líčení Okresní soud v Rakovníku, aby projednal případ obviněného P. T., který je obžalován z fyzického a psychického týrání svých nezletilých dětí.

U soudu promlouvali další svědci – syn obžalovaného z prvního manželství, jeho sestra, soudní znalec, který vypracovával posudek na týraného syna obžalovaného, a pracovnice dětského centra, která je v současnosti ve styku s dcerkou obžalovaného. Ze slov soudního znalce vyplynulo, že u hocha došlo k řadě příznivých změn. „Po pěti měsících začíná rozpoznávat barvy, je přítulný, mazlivý a přestal nastavovat ruce k bití. Nedokáže ale posoudit a interpretovat vztahové záležitosti. Vzhledem k jeho naivitě a psychickému stavu by si hoch mohl vytvořit vstřícný vztah i k tomu, kdo mu ubližoval.“

Jako druhý vypovídal syn obžalovaného, který je svěřen do výchovy babičce (matka otce). Novou otcovu rodinu poměrně často navštěvoval a popsal, že děti se před svým otcem neschovávaly a nikdy na nich nepozoroval modřiny způsobené bitím. „Plácačkou na mouchy jim táta jenom hrozil. Kolikrát ale říkaly, že mají hlad. Když přišly k nám, vypadaly hladově,“ vypovídá a svůj vztah k otci označuje jako normální. „Když nás máma chtěla dát do děcáku, táta to domluvil s babičkou. Jaké používal tresty? Museli jsme si kleknout nebo nám naplácal na zadek, když jsme hodně zlobili.“ To, že nikdy neviděla svého bratra uhodit děti, potvrdila i jeho sestra a přiznala, že ona sama dala jeho partnerce facku, když tloukla svého syna: „Bratr ji uhodil, protože ho naštvalo, že přišel z práce, všude byla špína a nebylo uvařeno. Ona k nám chodila na jídlo a nabídla jsem jí, aby u nás bydlela, když se neumí o děti postarat sama.“

Poslední úterní svědkyní byla psycholožka z dětského centra. To poskytuje pobyt a péči dětem, které se dostanou do tíživé zdravotní nebo sociální situace. Obě děti byly do centra převezeny z Chrudimi, kde pobývaly v romském ghetu. Jejich matka byla tou dobou zcela bez prostředků, ale děti byly dobře živené a nenesly žádné stopy násilí. „Bylo na nich vidět, že jsou zvyklé na cizí lidi, chovaly se živě a společensky. U chlapce se projevovala těžká psychosociální nepřizpůsobivost. K sobě i ostatním přistupoval jako k věcem bez potřeby prožívat sociální situace. Dívka je milé, průměrně inteligentní, společenské dítě, které vyžaduje pozornost. Je vidět, že v raném dětství trpěla psychickou deprivací.“ Na rozdíl od svého bratra však umí vylíčit prožité události. Negativně mluví o svém otci, ale za tátu ho nepokládá, za toho dnes považuje současného partnera své matky. „Neměla ho ráda, protože bil bráchu, mamku i jí. Přitom si ukazovala na hlavu a záda. Nikdy se s ním moc nebavila, říkal jí blbé trdlo a zaklela by ho ve zlého psa. Opakovaně je vyhazoval z domu. Když měla popsat emoce, ukazovala, jak se klepala,“ popisuje psycholožka a dodává, že u dívky jsou zřetelné symptomy týraného dítěte.

Hlavní líčení bylo odročeno na neurčito s tím, že si soud vyžádá posudek soudního znalce na věrohodnost výpovědi partnerky obžalovaného.

Lenka Pelcová

« Zpět