Národní památkový ústav vrátil Státní hrady Křivoklátska o deset let zpět

Státní hrady zlikvidovány

KŘIVOKLÁTSKO. Prvním dnem letošního roku vstoupil v účinnost nový organizační řád územního odborného pracoviště středních Čech Národního památkového ústavu (NPÚ). Tak skončil svoji poslední etapu existence také shluk památkových objektů s názvem Státní hrady Křivoklátska (SHK). Počínaje 1. lednem se hrad Křivoklát s Hamousovým statkem ve Zbečně, hrad Krakovec, hrady Točník a Žebrák staly opět jednotlivými pobočkami NPÚ v Praze, na němž jsou plně ekonomicky závislé.

Co to pro tyto památkové objekty znamená? Prakticky úplnou ztrátu samostatného rozhodování. A také to, že všechny vydělané peníze poputují do centrální "kasy" Národního památkového ústavu, který pak rozhodne, kolik na objekty vrátí a k jakému účelu budou použity.

"Jako samostatná organizace SHK již fakticky neexistovaly od roku 2001. Snažili jsme se přesto respektovat určité organizační vazby, ale ukázalo se, že to není řešení. Na poradách ředitelů územních pracovišť NPÚ jsme se dohodli, že by se v rámci nové struktury neměly památky nadále shlukovat ," uvedl ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu středních Čech Vojtěch Láska.

Státní hrady Křivoklátska vznikly v červenci 1994 jako příspěvková organizace zřízená Ministerstvem kultury ČR, delimitací z tehdejšího Památkového ústavu středních Čech. V podstatě se jednalo o určitý experiment v systému správy státem vlastněných památkových objektů, který v sobě zahrnoval pod jednu správu objekty více typů a velikostí.

Po šesti a půl roce existence byly k 30. 12. 2000 Státní hrady Křivoklátska rozhodnutím ministra kultury sloučeny s tehdejším Státním památkovým ústavem středních Čech, aniž byl experiment kompetentními orgány jakkoliv vyhodnocen. Vedoucí pracovníci (bývalých) SHK Křivoklátska jsou přesvědčeni, že se osvědčil, přinesl zjednodušení práce (hlavně administrativy), zkvalitnění péče o spravované památky a také více peněz do jednotlivých objektů.

"Jak se definitivní zrušení SHK osvědčí, ukáže čas. Zatím to pro nás znamená nárůst administrativy a není vyloučené, že kvůli tomu budeme muset časem přijmout další sílu," konstatoval Petr Zemánek, kastelán hradů Žebrák a Točník. Kasteláni se shodují, že opětovné začlenění do rámce památkového ústavu znamenalo v posledním roce skoro utlumení všech stavebních akcí.

"Bohužel, ani pro tento rok není žádná velká naděje, že se situace zlepší. Státní orgány jsou v krizových situacích schopné dělat pouze zastírací manévry ve formě administrativně organizačních opatření a vyvolávat tak zdání koncepční činnosti. Lze snad vyslovit naději, že po překonání současné krize oboru se najde rozumné vedení ministerstva, které se nebude bát vrátit k tomu, co dnes likviduje, a jít cestou méně byrokratické, ale skutečně účinnější péče o památky," uvedl jeden z kastelánů, který si nepřál být z pochopitelných důvodů jmenován.

Tomáš Bednařík