Anonymní udavač v krysí aféře neuspěl

Rozhodnuto: Semerádt nevinen

RAKOVNÍK. Minulé úterý spadl Tomáši Semerádtovi kámen ze srdce. Okresní soud v Rakovníku jej zprostil obžaloby. V takzvané „krysí aféře“, na jejímž počátku bylo anonymní udání, se měl bývalý náměstek ředitele a primář rakovnické nemocnice dopustit porušení pracovních povinností.

Podle státní zástupkyně Jindřišky Vrbové k tomu mělo dojít tím, že primář Semerádt schválil proplacení faktur ve výši 192 tisíc korun za deratizaci nemocnice, aniž by její provedení zkontroloval. Mělo se tak stát v roce 2004, kdy byla úklidová firma De Wolf vyzvána ke komplexnímu vyhubení hlodavců a členovců v nemocnici. „S firmou jsme byli spokojeni a neměli jsme důvody pochybovat o tom, že svou práci odvedou kvalitně a v požadovaném rozsahu. Namátkově jsem jejich práci zkontroloval,“ hájil se obžalovaný, který nyní působí jako primář gynekologicko-porodnického oddělení v nemocnici v Brandýse nad Labem.

Z výpovědi řady svědků ale vyplynulo, že takřka nikdo „deratizátory“ z De Wolf při kladení nástrah neviděl. Navíc k práci mělo docházet i v prostorách, od kterých neměli klíče. A tak jediným důkazem o pohybu zmíněných byly dvě výpovědi uklízeček z firmy De Wolf a knihy jízd se záznamem, že deratizátoři Rakovník navštívili.

V závěrečné řeči obhájce zaznělo, že kauza dostala obrátky hlavně kvůli svědectví bývalého technického náměstka Polanského. Ten údajně cítil vůči vedení nemocnice zášť a odmítl faktury za provedené práce podepsat. „Ty vole, když to nepodepíšeš ty, podepíšou si to sami,“ varovala ho prý vrchní sestra Bičovská. Když Polanský nepodepsal, byl údajně propuštěn. To ale podle obhájce nebyla pravda, neboť jeho místo bylo zrušeno z důvodu nadbytečnosti.

Semerádtův obhájce se odvolával i na to, že objednané práce nesměřovaly přímo ke kladení nástrah, ale zejména ke sledování situace s hlodavci v nemocnici (takzvaný systém HCCP).

Klíčovým argumentem pak bylo zpochybnění právní podstaty žalovaného trestného činu. „Skutek nemá charakter trestného činu, neboť nebyl prokázán úmysl a chybí motiv činu,“ trumfoval obhájce.

Jeho zdůvodnění i chatrné důkazní materiály obžaloby vzal nakonec v potaz soudce Marcel Lehečka. „Hranice mezi úmyslem a nedbalostí je těsná. Jakékoliv pochybnosti musí soud vyhodnotit ve prospěch obžalovaného,“ hodnotil soudce. Podle něj nebylo prokázáno jakékoliv spojení Tomáše Semerádta s firmou De Wolf. Za trestný čin není možné považovat ani to, že obžalovaný provedl kontrolu pouze namátkově.

Po opuštění soudní místnosti zhodnotil Tomáš Semerádt zproštění obžaloby jako věcné. Odvolání státní zástupkyně ke krajskému soudu nechtěl komentovat on ani jeho obhájce.

Sláva Vaic