Pod ZZN není kapka vody

RAKOVNÍK. Stav průtoku Rakovnického potoka je vážný. Během letošních prázdnin vody výrazně ubylo. Černý potok, který je jedním z jeho přítoků, je v současné době na suchu. Podle Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který od loňského roku provádí systematická měření na celém toku, situaci nejvíce zachraňuje Lišanský potok, který je momentálně vydatnější než sám Rakovnický potok.

„Na to, že s vodou na Rakovnicku jsou a přijdou problémy, upozorňujeme již celou řadu let. Před dvěma lety jsme dokonce uspořádali odborný seminář zaměřený právě na problematiku vody na Rakovnicku. Avšak zájem vlastníků, správců pozemků a obcí o řešení této situace je poměrně malý. Někdy se naše slova zdála příliš katastrofická, teď se bohužel začala plnit. Před pár dny jsme se byly s kolegyní podívat na Černý potok a pod ZZN není kapka vody, stává se z něj občasná vodoteč,“ přibližuje vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Rakovník Alena Škoudlínová.

Rakovnický potok pramení na Jesenicku, které rovněž i přes velké množství rybníků trápí nedostatek vody. Například Velký rybník po jeho vypuštění před dvěma lety dosud celý nenatekl. „Hladina spodní vody všude klesá. V posledních pěti letech od lidí stále častěji slýcháme, že jim vysychají studny, a tak si je musejí nechat prohlubovat. To je jeden z problémů. Dalším výrazným faktorem jsou klimatické změny, jejichž negativní dopady jsou na Rakovnicku násobeny tím, že se nachází ve srážkovém stínu Krušných a Doupovských hor,“ vysvětluje vedoucí odboru. V současné době proběhlo hodnocení vlivů na životní prostředí v oblasti povodí Berounky. Mimo jiné uvádí, že je třeba se problematikou vodního hospodářství zabývat.

„Když se podíváte do historických map, bývaly v Rakovníku desítky rybníků a to samé v povodí Rakovnického potoka. Jejich zánikem se zdejší mikroklima také trochu změnilo. Na problémech se podílejí i zemědělci často nevhodným hospodařením na polích. Narovnaly se potoky, vykácely pobřežní porosty, chybí zatravňovací pásy, meze a remízky, někde se orá špatným směrem. To způsobuje, že dešťová voda stéká do vodních toků a v krajině nezůstává. My ji však musíme v krajině zadržet do nejdéle,“ říká Alena Škoudlínová a dodává, že proto je potřeba budovat nové rybníky a mokřady, revitalizovat toky.

Markéta Hartlová, více na str. 4