Na plese se střílelo jak o boží tělo

RAKOVNÍK. Reprezentační ples Sboru rakovnických ostrostřelců lze bez nadsázky nazvat plesem sezóny. Tradičně vyprodáno, exkluzivní hosté, výjimečná tombola a dokonalý program. Protože letos sbor navíc slaví 490 let od založení, na nějakou tu korunu se nekoukalo.

Chladná nezůstala ani hlaveň nového kanónu, ze které byly krátce před zahájením na ulici vystřeleny tři slavnostní rány. Pak už se kulturní centrum zaplnilo návštěvníky a mezi čestnými hosty nechyběl ani středočeský hejtman Petr Bendl, který přijel sólo v tmavomodrém obleku s červenou kravatou. Je po dvacáté hodině a hřmotná postava setníka Mikesky velí ke slavnostnímu ostrostřeleckému defilé za doprovodu dechovky žatecké ZUŠ. Ke koloritu patří komické prvky při předávání velení. Diváci se baví. Mistři ostré rány odpálí slavnostní salvu ze svých předovek, zapějí první z bojovných songů a pokračuje se dekorováním zástavy a sólem pro paní starostovou Nejdlovou.

"Šampaňské se správně otvírá ruskou šavlí, ale protože tahle je rakouská, nejde to tak dobře," komentuje Mikeska svůj počáteční nezdar při slavnostním přípitku. Při třetí a čtvrté lahvi už to jde jak po másle i s rakouskou ocelí. Program pokračuje předtančením Baletu Praha Junior na klasickou hudbu v lehce parodickém duchu a rozdováděné country předvedly i rakovnické Hašlerky. Mezi vzácnými hosty je třeba jmenovat vystoupení operetní subrety Galy Macků a předání nádherného malovaného terče Jeňýkem Pacákem.

Pak už otěže zábavy s chutí převzal Merkur a začalo se tančit. "To je zadovka firmy Werndl - Holub, rok výroby 1867," překvapoval tanečníky nečekanými hromovými výstřely setník Mikeska. Nestřílelo se jen na sále, ale i v podsálí, kde proběhla soutěž ve střelbě z malorážky na terč. Vítězem se stal Jaroslav Černý (jeden z potomků slavného ostrostřelce Petráčka), druhý byl Miloň Cír a na třetím místě skončil starosta Zdeněk Nejdl.

Další pekelná rána zahřměla při zpěvu kultovní písně "Anton Špelec", to už "liguére" teklo proudem a setník Mikeska měl problém zkompletizovat své svěřence k nástupu.

Od půlnoci patřilo pódium Modrým rakům. Nadporučík Povolný odložil uniformu i dobový cvikr, oblékl triko a zběsilá jízda se starými peckami mohla začít. Svou bubenickou pověst potvrdil i Jeňýk Pacák, ten před koncem plesu neodolal, sedl za bicí a s "raky" si vystřihl olympickou Želvu, tak, jak ji určitě nikdy nehrál. Další podrobnosti na str. 2 a v příštím Raportu.

Sláva Vaic