Novostrašecké oslavy se díky nevelkému zájmu veřejnosti příliš nepovedly

Muzeum stodesetileté

NOVÉ STRAŠECÍ. Oslavy 110 let trvání Městského muzea v Novém Strašecí se sice vyvedly po organizátorské stránce, ale s diváckou účastí už to bylo horší. Vrcholem oslav přitom bylo "divadýlko" rakovnických ostrostřelců, kteří dobývali zdejší radnici.

Přípravy na oslavu stodesetiletého výročí zabraly pracovníkům Městského muzea, pobočky Muzea TGM v Rakovníku, celý půlrok. "Od ledna jsme vybírali program, účinkující, sháněli stánkaře a zajišťovali prostory. Posledních padesát dní, vzhledem k tomu, že jsme ještě připravovali výstavu a knihu, bylo hodně hektických," přiznává vedoucí Městského muzea Iveta Dušková.

Půlroční práce vyvrcholily v sobotu ráno. Od desáté hodiny se v prostoru před muzeem, kde na čas sídlily i jarmareční stánky, vystřídaly celkem tři soubory. Hořovická šermířská a divadelní společnost Gladius předvedla příběhy o Janu Žižkovi, Cyranovi z Bergeraku a Casanovovi, litoměřický Klub ochotníků a přátel loutkového divadla kontroval pohádkami Tři prasátka, Koblížek a Kašpárek a hodná víla. Kvarteto Andarta pak uvnitř instituce bavilo přišedší keltskou hudbou.

Těch přišedších věru nebylo mnoho. Již zářijové oslavy 450 let od povýšení Nového Strašecí na město přinesly určité zklamání z divácké účasti. Oslavy 110 let zdejšího muzea pak byly bezmála návštěvnickým propadákem. "Strašecká veřejnost nás organizátory hrozně zklamala. Abychom to aspoň trochu zachránili, narychlo jsme ráno ještě množili letáčky a rozdávali je na náměstí. Od lidí jsme se dozvídali, že o akci vůbec neví. To nechápu, vždyť byla pečlivě propagována v regionálním rádiu i ve všech novinách," diví se Dušková.

Přitom lákadel pořadatelé nabídli poměrně dost. Ať již vezmeme křest publikace Přehledné dějiny muzea v Novém Strašecí, na níž její autor Jan Černý pracoval několik let, recesní představení Sboru rakovnických ostrostřelců, kteří zinscenovali fiktivní dobývání ovíněnými Mladočechy obsazené novostrašecké radnice z roku 1848, nebo koncert osmnáctičlenného Ročovského pěveckého smíšeného sboru v kostele Narození Panny Marie. Vedoucí muzejního "oslavence" je ale roztrpčená nejen z nízkého zájmu veřejnosti. "I když jsme dřeli jako koně, nikdo nás vlastně nepochválil. Ba co víc, lidi si často stěžovali na uzavření ulice," čertí se Iveta Dušková. Vlídné slovo naopak nalézá pro městské strážníky. "Městská policie nám významně pomohla nejen při zajištění bezpečnosti, ale i při stavbě stánků. Na rozdíl od veřejnosti se strážníci opravdu vytáhli," loučí se nakonec přeci jen veseleji paní vedoucí.

Marek Bradáč