Jedy na hranici prameniště

RAKOVNÍK. Jímací území Rakovnického potoka, které se nachází na západním okraji města, je dlouhodobě ohrožováno starou ekologickou zátěží – chlorovanými uhlovodíky nacházejícími se v podzemních vodách. Ty se šíří z průmyslové zóny zejména z areálu společnosti Brano vlivem existence porušených zón směrem k jímacímu území. „V půdě se nachází i chrom, který se tam dostal z chemických lázní z procesu pokovování. Od vzniku havárie je vyřazen přísun třiceti vteřinových litrů v historickém prameništi,“ říká ředitel společnosti Ravos Miroslav Riegl a pokračuje: „Nejde o současné resty, ale někde pod továrnami jsou chemikálie, a nikdo neví kde.“

Hlášení o znečištění obdržel již bývalý okresní úřad koncem roku 2000 a od té doby probíhají 4x ročně měření. V roce 2003 bylo Ministerstvem životního prostředí zadáno zpracování analýzy rizik v částce 1,5 miliónu Kč a v listopadu 2004 byla předložena závěrečná zpráva. Z ní vyplynulo, že v oblasti jímacího území bylo zjištěno výše zmíněné znečištění a bylo doporučeno provést doprůzkum pro vyměření ohnisek znečištění. V srpnu 2006 byl předán projekt sanace. Projekt stál 1,7 mil. Kč a hradil jej Středočeský kraj. Je v něm řešena optimální metoda sanačních prací, a to kombinace ochranného sanačního čerpání a technologie reduktivní dechlorace. Bohužel výběrové řízení, ve kterém zvítězila společnost Ekora, bylo po předložených připomínkách radou města zrušeno.

„Abychom nepodpořili natažení znečišťujících látek do jímacího území, máme všechny vrty a studny ve starém prameništi vypnuté. Kdybychom začali čerpat a snížili hladinu, za týden máme zdroje znečištěné. Je to jedna z velkých havárií na podzemních vodách v ČR a měla by se urychleně řešit,“ pokračuje Miroslav Riegl. Znečištění se týká tzv. kvarterních vod (v mělkém horizontu 5 – 10 m). V tomto jímacím území jsou využívány pouze dva vrty – artézský (hloubka 80 m), který je v ohrožené zóně utěsněný. A jako indikátor znečištění slouží vrt V1, ze kterého jsou odebírány kontrolní vzorky.

Odbor životního prostředí původně předpokládal, že bude možné sanaci jímacího území Rakovnického potoka řešit v rámci financování z havarijního fondu Středočeského kraje, tak jak bylo ústně s minulým vedením dojednáno. Tento postup byl také ústně přislíben bývalým vedením Středočeského kraje. Nové vedení Středočeského kraje však problematiku sanace za město Rakovník zcela nepřevzalo, tak jak je to běžné v případě vážných ohrožení vod pro jímací území pro zásobování většího počtu obyvatel v některých jiných krajích. Podle Marcela Chládka by bylo nejvhodnější požádat o podporu ministerstvo ŽP, které má na obdobné případy vyčleněný program.Lenka Pelcová

Více na str. 4.