34 korun za „hlavu“, jen třetina příjmů je z výkonů

Jak se žije lékařům?

RAKOVNICKO. v souvislosti s nedávnou jednodenní stávkou praktických lékařů jsme se pokoušeli zjistit, jak konkrétně (co se plateb a výdajů týče) na tom jsou praktici na Rakovnicku.

"Na tuto otázku je poměrně složitá odpověď, protože každý z nás je na tom jinak," říká MUDr. Eva Kasalická, předsedky Okresního sdružení praktických lékařů Rakovnicka. "Záleží na tom, kolik má zaregistrováno pacientů, jestli je ve svém nebo musí platit pronájem, jaké má vybavení, jestli musí platit jenom zdravotní sestru, nebo i jiný personál, jako třeba uklízečku atd." Na naši žádost se paní doktorka pokusila vypracovat jakýsi obecně platný vzorec, do nějž se dají dosadit konkrétní čísla.

Hlavní příjmy plynou do ordinací praktických lékařů z tzv. kapitace. Od zdravotních pojišťoven dostane každý lékař částku 34 Kč za registrovaného pacienta za jeden měsíc, i když třeba v tom kterém měsíci ordinaci nenavštíví. Počet pacientů je různý podle velikosti obvodů. Platí však zásada, že pokud počet přesáhne hranici 2 tisíc lidí, je kapitační platba u těchto pacientů "navíc" snížena. Další příjmy plynou z tzv. bodů (praktický lékař dostává za 1 bod 0,97 Kč). "I když se má u laické veřejnosti za to, že za body získáváme nejvíc peněz, opak je pravdou. Naprostá většina úkonů, které provádíme, je totiž zahrnuta v kapitaci," vysvětluje MUDr. Kasalická. Body získávají praktici např. za preventivní prohlídky, které se však smějí vykázat jen jedenkrát za dva roky (265 bodů), za návštěvu v bytě pacienta (60 bodů), povinné očkování (61 bodů), prohlídku zemřelého (287 bodů), EKG, ošetření popálenin a některé další úkony. "Pokud bych to shrnula, tak zhruba 2/3 příjmů jde z kapitace a 1/3 z bodů." Budeme-li teoretizovat, při dodržení tohoto vzorce, jsou tedy příjmy praktického lékaře, jenž má zaregistrováno 2 tisíce pacientů, měsíčně 85 tisíc korun.

Proti tomu je ovšem nutné postavit výdaje, které nejsou právě malé. Podle MUDr. Kasalické jsou největší výdaje vynakládány na provoz ordinace, mzdy a pojištění. Např. výdaje na ordinaci se skládají z nájmu (někteří praktici platí až 30 000 Kč měsíčně), z provozních nákladů (teplo, el. energie, voda, telefon, odpadky), nákladů na zařízení (stoly, lehátka, skříně, židle), náklady na zdravotní materiál (pinzety, nůžky, jehly, obvazový materiál, testační papírky, zkumavky, rukavice, prostěradla, ručníky atd.), náklady na tiskopisy (recepty, poukazy na sanitu, vyšetření, rentgen ad.), náklady na úklidové a desinfekční prostředky a náklady na likvidaci nebezpečných odpadů.

Značné výdaje jdou samozřejmě na mzdy zaměstnanců, sociální a zdravotní pojištění a daně ze mzdy. Dále musí být pojištěna jak činnost lékaře, tak i ordinace. a pak jsou tu další, sice nepravidelné, ale též nezbytné výdaje, jako na provoz a koupi automobilu, jenž je využíván k návštěvám pacientů, za vedení účetnictví, na PC + programy, obuv a oblečení zaměstnanců, zabezpečení ordinací, příspěvky ČLK a dalších profesních organizací, výdaje na vzdělání, jako jsou odborné časopisy, literatura a semináře. "Takže, když si to všechno sečteme dohromady, vidíte, že na žádné velké vyskakování to není. No, a pak když vám VZP nezaplatí dva až tři měsíce a vy musíte samozřejmě náklady platit, nedivte se, že se řada z nás dostává do existenčních potíží a jsme nuceni se ozvat formou, která nám není příjemná, ale je nezbytná," dodává MUDr. Eva Kasalická.

Jeden příklad za všechny. "VZP mně dluží za dva měsíce a jsem v propadu 50 tisíc korun. Jestli nedostanu peníze ještě za jeden měsíc, mohu ordinaci zavřít," řekl nám lékař, který provozuje praxi v jedné z největších obcí našeho okresu.

Tomáš Bednařík