Do hradu prvně po novém mostu

KRAKOVEC. Návštěvníci hradu Krakovec v sobotu poprvé přešli po novém přístupovém mostu, který byl vyráběn středověkou technologií po dobu pěti let. Při stavbě nebylo použito jediného hřebíku a veškeré dřevo bylo opracováno ručně za pomoci replik středověkého tesařského či současného nářadí. Při slavnostním zpřístupnění mostu zahrál soubor Ludus Musicus.

Sobotní parné počasí sice vybízelo spíše k celodennímu pobytu ve stínu, přesto si na hrad Krakovec našel cestu slušný počet lidí. Patřit do skupiny návštěvníků, kteří se jako první prošli po novém mostu, bylo velmi lákavé.

Stavba dřevěného přístupového mostu trvala pět let. v roce 2000 si ho objednaly Státní hrady Křivoklátska. Autory projektu jsou Petr Růžička a Vít Mlázovský. Za zhotovením ojedinělé stavby stojí ARS Tignaria, spol. s r. o. "Konstrukce mostu byla již od prvního návrhu volena tak, aby jeho stavba mohla být provedena do důsledku historickou technologií. Most je ojedinělý co do rozsahu, hloubky i úrovně provedení. Naším cílem byla také obnova dříve běžných a dnes vymírajících tesařských dovedností," vysvětluje projektant a hlavní stavitel Petr Růžička.

Na stavbu bylo použito kolem stovky kubíků dřeva, především dubového. Průplety jsou vyrobeny z akátu. Tesařské práce probíhaly za účasti veřejnosti. První kmeny byly otesávány na nádvoří hradu Křivoklátu, což byla nejen prezentace realizovaného projektu, ale také zajímavá ukázka tradiční technologie tesařské práce. "Všechen použitý materiál se na nádvoří nevešel, proto jsme poté pokračovali ve Zbečně v prostoru kovárny uměleckého kováře Jaroslava Proška. Přímo na Krakovci jsme pracovali necelé dva roky. Na podzim roku 2003 se začalo stavět. Průplet byl dokončen letos," shrnuje Petr Růžička.

Většinou na stavbě pracovali pouze čtyři lidé. Jako jedna z nejtěžší prací se nakonec ukázalo vyřezávání fošen na mostovku. Fošny se vyráběly tak, že se nejprve opracoval kmen do podoby hranolů, které se ručně rozřezaly zhruba na tři fošny. "Je to velmi pracné. Ve dvou se dá nařezat kolem devíti až dvanácti metrů," doplňuje Petr Růžička.

Technologie, která byla používána, by měla odpovídat době vzniku hradu. Tak jak dnešní most vypadá, tedy mohl vypadat i v době, kdy se Krakovec stavěl. Žádné mechanizace nebylo použito ani při stavbě vazby, která vážila asi 1,5 tuny. Na stavbu si tesaři vyrobili, opět zcela ručně a středověkou technologií, dřevěný posuvný jeřáb. "Připadalo nám to jako nejelegantnější a nejlepší řešení, což se nám nakonec potvrdilo. Jeřáb jsme používali nejen při zvedání vazby, ale i při spouštění trámů do hradního příkopu," vysvětluje stavitel.

Ke slavnostnímu otevření mostu přizval kastelán hradu Jiří Sobek soubor Ludus Musicus. Ten nejprve zahrál několik skladeb a poté se zařadil do průvodu, který byl pojat jako při tradiční pouti. Průvod vedly symbolizovaná sv. Kateřina a Panna Marie. Za nimi hrál a zpíval soubor Ludus Musicus a za ním byli řazeni diváci. Průvod jako historicky poslední odešel z nádvoří po bočním schodišti, které bylo postaveno jako dočasný přístup do hradu, a současně jako historicky první přešel bosky, což bylo přáním kastelána, zpět po novém mostě. Předtím však Petr Růžička slavnostně přetnul kmen zabraňující vstupu a kastelán pokřtil stavbu vodou.

Markéta Polívková