„Ochrana přírody nemůže být na úkor běžného života občanů“

Na národní park nejsou obce připraveny

ZBEČNO. Zákon, jehož součástí je i návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, prošel ve sněmovně prvním čtením. Stalo se tak i přes velký odpor občanů a samospráv v regionu. Povídali jsme si proto se starostou Zbečna Jiřím Těhanem o tom, jaké je možné řešení této propasti mezi státem a občany, kterou záměr vyvolal.

Blíží se termín vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Co na to říkáte?

Dlouhodobě jsem proti. A nejen já, ale i podle dotazníkového šetření i 65 % občanů Zbečna. A dle sdělení ostatních starostů i větší část obyvatel tohoto regionu.

Proč? Vy jste proti ochraně přírody?

Ne, proti ochraně přírody nejsem. Jen se domnívám, že stávající způsob ochrany je dostačující. Ale samozřejmě je to pouze můj laický pohled. Nejsem žádný odborník. Rozhodně ale není možné jít proti vůli místních obyvatel a bez řádné a věcné komunikace s místními samosprávami. Ochrana přírody má mít smysl. A i v tom, že je to soužití s občanem. A ne tak, že upřednostním ochranu přírody před běžným životem občana. Tady to vždy byla a bude zemědělsko-lesnická, hojně osídlená oblast. Není to Šumava ani Krkonoše. A pokud občané řeknou, že národní park nechtějí, mělo by to někoho zajímat.

Jak se Zbečna dotkne zamýšlený národní park?

Národní park bude končit na hranici intravilánu obce. Takže se místním značně ztíží vstup do lesa. Nyní sice všichni říkají, že se bude moci chodit do lesa, kam chcete, ale tomu nevěřím. Proč by dělali národní park, kdyby si lidé mohli chodit, kam chtějí, sbírat klestí a houby, kde chtějí. Myslím si, že to bude jako v ostatních národních parcích, že se bude moci chodit jen po vyznačených stezkách. A u cesty těžko nasbíráte houby či seberete klestí. V nějakých částech to možná povolené bude, ale není to dopředu dané, tak tomu nemohu věřit.

Myslíte, že se u vás v obci zvýší počet turistů?

Už teď jich tu máme během sezóny spoustu a samozřejmě se jejich počet zvýší. V obcích chybí záchytná parkoviště, samosprávy na jejich vybudování nemají peníze. A pokud parkoviště nebudou, auta nám budou stát všude možně v obcích, na zelených plochách, jako tomu bylo za covidu. A to už rozhodně nechceme.

Kraj argumentuje tím, že pokud budete vyjednávat, dostanete dotace na potřebnou infrastrukturu.

Ano, my je dostaneme, ale až někdy ex-post. A já nemohu říci, turisté, teď sem dva roky nejezděte, my nejme připraveni a parkoviště teprve budeme stavět.

Stát to chce, starostové a místní obyvatelé jsou proti. Co teď s tím?

Osobně se domnívám, že nejlepší a nejméně konfliktní cestou, a to i směrem k ochraně přírody, by bylo vyhlásit přechodové období na dobu zhruba 5 let. Po tuto dobu zavést lesnický závod s tím, že zisk by nezískal stát, nýbrž by šel zpátky nejen do přírody a její ochrany, ale i do projektů, připravujících dotčené obce na případný přechod na národní park. Vybudoval by se systém záchytných parkovišť, informačních center, vycházkové trasy, vyřešilo by se odpadové hospodářství dotčených obcí. Na konci přechodového období by se zhodnotilo, zda stávající systém ochrany přírody, tedy neziskový lesnický závod, je vyhovující pro ochranu přírody nebo zda ochrana musí být formou NP. Ale obce by už byly připravené na turisty a možná by se za těch pět let změnilo i vnímání občanů.

Co říkáte jako příznivec hnutí STAN, že národní park má podporu kraje, jehož vedení je z tohoto hnutí?

Trochu mne to mrzí, ale na druhou stranu vnímám, že na tuto problematiku může mít každý jiný názor a vedení kraje zastupuje všechny občany kraje, a nejen ty křivoklátské. Pro mne je důležité, že rakovnická buňka STAN si situaci plně uvědomuje a vnímá obavy obyvatel žít v okolí národního parku.

Renáta Fryčová