Svazek obcí Křivoklátska stále bojuje proti národnímu parku
O podporu požádali ministry
KŘIVOKLÁTSKO. Už jsme psali o tom, že v polovině února prošla novela zákona č. 114, která mimo jiné zahrnuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, prvním čtením v poslanecké sněmovně. Svazek obcí Křivoklátska ale svůj boj proti národnímu parku nevzdává a formou otevřeného dopisu požádal o podporu ministra vnitra Víta Rakušana. Pobočný spolek České lesnické společnosti Křivoklát zase oslovil ministra zemědělství Marka Výborného.
Znění dopisu od svazku obcí bylo odhlasováno na sněmu, který se konal na konci února ve Skryjích. „Náš Svazek sdružuje 29 křivoklátských obcí, které jsou všechny dotčeny zvažovaným vyhlášením Národního parku Křivoklátsko. Některé přímo, neboť v parku mají svůj extravilán, některé nepřímo, neboť se nacházejí v sousedství zvažovaného parku. Všechny nás ale spojuje jedno, a to je odpor proti záměru na vyhlášení národního parku. Nejedná se ovšem pouze o náš osobní názor. Zastupujeme a reprezentujeme své občany,“ stojí v dopise.
Přírodu chtějí chránit jinak
„Nestojíme proti ochraně přírody. Jsme rádi, že žijeme v chráněné krajinné oblasti. Přírody a prostředí, které nás obklopuje, si vážíme. Stejně tak se jako Svazek nestavíme proti novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Chápeme, že druhovou rozmanitost či opylovače je třeba chránit. Stavíme se pouze proti vyhlášení národního parku v našem regionu,“ vysvětlují.
K tomu je vedou hned tři důvody. „Zaprvé jsme přesvědčeni, že oblast Křivoklátska nesplňuje parametry, které pro vznik parku předpokládá zákon. Obáváme se, že zde proto bude uplatňována nevhodná forma péče a managementu, která ve výsledku povede k radikální proměně našeho kraje, a obáváme se, že to bude proměna k horšímu.“ Vadí jim také, že není přihlíženo k množství odborných studií a posudků, které národní park nedoporučují, a že ze strany státu nebyla projevena nejmenší snaha hledat alternativní varianty podpory či navýšení ochrany přírody.
„Zadruhé nám vadí způsob, kterým Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Petrem Hladíkem k nám a k našemu regionu přistupuje. Čelíme arogantnímu a manipulativnímu jednání.“ Upozorňují, že záměr na vyhlášení národního parku neobsahoval kromě katastrálního vymezení žádné informace. Nebyla uvedena zonace parku, plán péče definující hospodaření ani to, jak a kde budou některé skupiny obyvatel omezeny ve svobodném pohybu v území. „V neposlední řadě pak musíme znovu zmínit většinový nesouhlas občanů, které zastupujeme,“ uvedli.
Zánik křivoklátského lesnictví
Na ministra zemědělství Marka Výborného se obrátil pobočný spolek České lesnické společnosti Křivoklát. „Členové spolku PS ČLS Křivoklát přijali na své výroční členské schůzi 20. února s velkým nespokojením zprávu o současném pokračujícím procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Proces vyhlašování NP je dál tlačen vládou, přestože není na straně ministerstva životního prostředí, ani ministerstva zemědělství vyřešeno mnoho problémů s tím spojených,“ stojí v dopise.
Upozorňují na to, že neproběhla žádná odborná diskuze, přestože existují minimálně dvě alternativy bez nároků na výdaje ze státního rozpočtu, při kterých by byla, stejně jako u národního parku, možnost sledovat nerušený přirozený vývoj lesů středních poloh na několika tisících hektarů.
Dále uvádějí, že majetky Lesů ČR jsou bezplatně převáděny do majetku Správy NP Křivoklátsko, mezi nimi i objekt zvaný Nechlebárna, který v současné době slouží jako sídlo Lesní správy Křivoklát, nebo budova Informačního a vzdělávacího střediska Křivoklát.
„Pokud by byl národní park vyhlášen i proti vůli lesníků a tisíců občanů žijících v místních obcích, nedošlo by pouze k ukončení činnosti Lesní správy Křivoklát a Lesnického parku Křivoklátsko, ale k doslovnému vykořenění křivoklátského lesnictví bez ohledu na to, že právě lesnictví, jako kulturní dědictví předků, se podílí spolu s místními občany na utváření křivoklátské krajiny už bezmála 300 let. A podle nich jen díky tomu mají křivoklátské lesy nejen produkční potenciál, ale i přírodovědecké hodnoty.“
Renáta Fryčová