Na archeologickém výzkumu se podílelo šest spolupracovníků muzea s detektory kovů.

Při výstavbě obchvatu proběhl archeologický výzkum

Plomba se znakem města a pražský groš

RAKOVNÍK. Velké stavby se nevyhnou pozornosti archeologů. Zvlášť pokud se budují v místech, kde kráčely dějiny. Od září probíhal archeologický dozor při skrývce ornice pro výstavbu obchvatu Rakovníka Trasa B3. Provádělo jej archeologické oddělení Muzea T. G. M. Rakovník pro Ústav archeologické památkové péče středních Čech, který výzkum zaštiťuje pro investora Středočeský kraj.

Terénní a výkopové práce stavební firmy v této fázi budování obchvatu zahrnují především skrytí ornice z plochy budoucí silnice do hloubky cca 40 cm a odvoz zeminy na deponii. Jelikož práce stavební firma prováděla těžkým pásovým buldozerem, který se obvykle používá při výstavbě dálnic a zároveň okamžitě nakládal shrnutou ornici na nákladní auta a odvážel na místo uskladnění, byla jediná možná metoda výzkumu prospekce detektorem kovů, a to ve dvou fázích, před a po shrnutí ornice.

Dvě stovky nálezů

Práce na výzkumu tedy začaly již na konci září prospekcí celé plochy – pole, které bylo pro účely průzkumu v ideálním stavu, po podmítce. Na prospekci se podíleli spolupracovníci muzea v počtu šesti uživatelů detektorů kovů, kteří pod vedením archeoložek muzea Kateřiny Blažkové a Jany Bezá­kové plochu systematicky prozkoumali. Nálezy byly zaměřovány GPS systémem. Samotné zemní práce prováděné firmou Dekakom započaly 22. října. Detektorová prospekce probíhala v jednotlivých úsecích postupně skrývaných ploch.

„Z archeologických dohledů při stavbách v této lokalitě v minulých letech nevyplynulo, že by se jednalo o místo se stopami osídlení v pravěku či středověku. Nicméně určitá očekávání ohledně možných nálezů souvisejících s několikadenním pobytem stavovských a císařsko-ligistických vojsk na přelomu října a listopadu roku 1620 zde byla. Místo, kde došlo ke střetům znepřátelených stran na úbočí Bendovky, je na dohled,“ říká archeoložka a zástupkyně ředitelky Muzea T.G.M. v Rakovníku Kateřina Blažková.

Již při první prospekci bylo vyzvednuto několik mušketových olověných kulí, olověné slitky a ingoty, ze kterých mohly být odlévané, a dokonce železná koule z lehkého polního děla (falkonetu). Celkem bylo učiněno kolem 200 nálezů, které nyní procházejí základním očištěním a evidencí.

Ztrátové předměty

Podle předpokladů osídlení ze starších dob potvrzeno nebylo a nálezy lze označit za tzv. ztrátové předměty podél komunikace z různých období. Nejvíce je zastoupeno industriální období v podobě olověných plomb, kterými bývalo označeno převážené zboží.

„Vzácná je plomba se znakem města Rakovníka, dále řada drobných mincí od 17. stol. do 20. století, ozdobná kování z barevného kovu, několik drobných šperků a další předměty. Nejvzácnější a zároveň nejstarší je stříbrný pražský groš krále Jana Lucemburského z 1. pol. 14. stol. Jeho nález nejspíš souvisí s aktivitami, kde byl objeven, a to v blízkosti komunikace, která od středověku vedla od Rakovníka na Nové Strašecí,“ doplňuje Jana Bezáková.

Archeologický dozor skončil v polovině listopadu v součinnosti se stavebními pracemi.

Sláva Vaic